Krátký film o zabíjení

Moj prvy Kieslowski, a hned ma to nudilo xmrti. Zabery na osarpanu varsavu boli nudne, fadne, a dejova linia o premyslenej chladnej vrazde a rovnako premyslenej chladnej poprave vo mne nezanechala ziadnu vyraznejsiu stopu. Aspon ze to ma len 84 minut. Som rad, ze Polska Kinematografia je pravom podcenovana a pravom je na okraji europskeho a svetoveho diania. A dufam, ze tam dlho aj ostane a ze sa nic nezmeni. 20 % (12.11.2013)

Přepsáno v březnu 2019. Krátký film o zabíjení je rozšířenou verzí televizního dílu Kieślowskiho filmové parafráze Božího Desatera. Někdo má raději kratší Dekalog V, jiný tento film. Průběh děje oproti seriálovému dílu není pozměněn, jen ubyla míra humanistického zapálení, bijící se bez přestání okázale v prsa a odmítající trest smrti. I konec filmu je v tomto směru uměřenější. Každá ze tří určujících postav dostává větší prostor ke svému zlidštění a prohloubení charakteru. Souvislosti jsou zřetelnější, motivace průkaznější, průlom ucelenější a syrovost údernější. Z dalších postav je potřeba zmínit oddanou Piotrovu snoubenkou (sympatická Marzena Manteska) a sebevědomého malíře portrétů v městském centru (Zdzisław Rychter). Film je působivý ve vizuální i pocitové rovině a v poetickém odhodlání existenciální bezútěšnosti. Nelibé niterné stavy ze skutečnosti, hořká zklamání z vlastní neschopnosti dosáhnout svých náročných cílů a představ spokojeného života v blahobytu, existenciální rozervanost potřeb a reality, nepřátelský svět všude kolem nás a chodí po dvou nohách. Výbuch vzteku bezmoci vlastního pochopení, hněv neurčitého pocitu. Zločin a trest ve více úrovních. Jedinečný filmový prožitek! (13.08.2009)

Brilantní a nesmírně silný film o trestu smrti. Kieslowski citově nevydírá (vrah není žádný sympaťák a jeho čin je ukázaný nepříjemně realisticky), neplýtvá slovy, pouze srovnává dvě vraždy - přičemž pachatelem té druhé je stát, resp. společnost. Veškeré závěry jsou (na rozdíl od amerických soudních dramat) na divákovi. (22.07.2007)

Když jsem to před lety viděl jako student ve filmovém klubu v Českém Krumlově, naprosto jsem nechápal... Již během promítání asi 1/2 kina odešla. Divák devadesátých let nebyl zvyklý koukat ne explicitní násilí ve filmu... Ty tři osudy násilí přehlušuje a spojuje je. Máme tu taxikáře, který vám k srdci nepřiroste, Jacka nad jehož motivem dodnes dumám a mladého advokáta, který Jacka dostane jako svůj první případ obhájce... Celý film je neskutečně depresívní, naturalistický. Socialistickou opršenou šeď Waršavy umocňuje ještě časné bahnité jaro. Byl jsem zvědav jak na mne film zapůsobí po těch letech... Překvapilo mne jaké detaily si pamatuji (byť pro děj bezvýznamné) - např. větrník v cukrárně... Konec na mne dopadl se stejnou brutální intenzitou a opět jsem se třásl... Po všech těch Hostelech, Saw ad.. při znalosti děje, to na vás zapůsobí znovu a znovu... Tohle není film pro každého, každopádně je to pěti hvězdičková záležitost... Těžko uvěřit, že se to točilo ještě za komunismu. * * * * * (12.11.2013)

S Dostojevského Zločinem a trestem má Kieślowského snímek společné pramálo. Myšlenka obou děl je dost odlišná, ačkoliv zde na první pohled existuje určitá analogie mezi názvem románu a rozdělením filmu na dvě poloviny. Tyto dvě části mohou zpočátku působit tak, že jde o zločin a trest. Jenže toto je především velmi přímočará obžaloba trestu smrti. A Kieslowski zcela očividně natáčel s cílem vytvořit "Zločin a zločin" - protože poprava vězně se v jeho podání nijak neliší od vraždy. Bez celovečerní stopáže by to nemělo kýžený efekt, ale přesto je 84 minut na takto jednoduchou "zápletku" poměrně dost. Přesto se jedná o působivý a v mnoha scénách hodně mrazivý film, který rozebírá stále aktuální téma. (21.01.2012)