Stanfordský vězeňský experiment

Zajímavě zfilmovaný experiment, který roku 1971 během pouhých šestí dnů změnil životy několika lidí a o kterém by měl dnes slyšet určitě každý. Filmařsky zručně natočený, realisticky věrně podaný a herecky solidní (snad každého herce tady známe ze známějších filmů - za to palec nahoru). Intenzivní a nepříjemný film, kteremu by slušelo ubrat 20 minut, ale jinak k němu nemám co vytknout. Když už ne z filmového hlediska, tak určitě z hlediska všeobecného rozhledu zajímavý film o tehdy psychologicky přínosném experimentu, který by v dnešním světě neměl šanci být ani schválen, natož tak proveden. (17.02.2021)

Docela kvalitní pokoukáníčko o tom jak si v pošahaných 70.letech arogantní blbeček Zimbardo vymyslel experiment.. Při rozmýšlení zůstal ale někde u základního konceptu a další postup měl asi jet stylem: Uvidíme co se stane a na konci si z toho vyvodíme nějaké moudro, které bude znít dobře a bude se nám hodit do krámu... Už před lety, když jsem si zjišťoval o co tam tenkrát šlo, jsem jen žasnul s jak nedostatečnou přípravou (jak myšlenkovou tak praktickou) může někdo začít psychologický (a vlastně jakýkoliv) experiment. Nejdebilnější je, že i po tomhle fiasku mu to někteří sežrali a pořád žerou jako něco hodnotného o co se lze dále opírat.. Detaily si už nepamatuju ale tuším, že film bude pro lepší dramatičnost poněkud přibarvený-což ve výsledku nevadí, zvláště když tu máme v přímé konkurenci německý “Experiment“(a jeho USA dvojče), který se nebál přitlačit na pilu a dohnat celý koncept do extrému, což cuká nervičky přecejenom trošku intenzivněji. Já jen pevně doufám, že za tohle zfilmování své blbosti nedostal Zimbardo ještě i zaplaceno. :/ (16.12.2015)

Chování účastníků mi přišlo naprosto absurdní vzhledem k tomu, že se jednalo o univerzitní experiment. Jako pitomci se chovali nejenom "bachaři", ale i "muklové", těžko říct, kteří mě štvali víc. A štvali mě i pokrytečtí profesůrci, kteří rozhodně nebyli nestranní, účastníky popichovali i deptali a do dění přímo zasahovali. O latentních negativních vlastnostech v každém z nás si coby léty poučený misantrop a pesimista nedělám žádné iluze, takže proměna studentů v sadistické tyrany mě ani nepřekvapila. Ale vím jistě, že já bych se takhle idiotsky (tak i tak) v nějakém školním experimentu určitě nechoval, přišli mi všichni (na obou stranách) jako v nějaké částečné amnézii. Otázkou samozřejmě je, jak by se v podobné situaci choval kdokoliv z nás v realitě. (13.05.2023)

Niekoľko rokov som od jedného z mojich profesorov na výške počúval o tomto filme. Až som sa odhodlal si ho pozrieť. Ale ono Vás to už ani nebaví, keď dopodrobna poznáte celý dej a záver. Pevne však verím, že kniha musela byť lepšia. Ak však viete, kam sa kedy pozrieť, čo si kedy pomyslieť a aký k tomu zaujať postoj, film Vás zasiahne. A nie je to len o tom, že dajte ľuďom moc. Celá tá psychológia sa od niečoho odráža a niečo nám prostredníctvom tohto experimentu chce ukázať. Treba uznať, že sa jej to podarilo. 4 z 5 (15.08.2018)

„Vítejte na instruktážním setkání. Jistě vás potěší, že jsme vás vybrali v této studii na pozice strážných. Rozhodli jsme se na základě vlastností, které jste prokázali během svých pohovorů.“ Není nad to být upřímný…Předchozí verze Stanfordského experimentu jsem neviděl, nemůžu tedy srovnávat. Při úvodních pohovorech ani tak nepřekvapí důvod účasti, jako fakt, kolik lidí by preferovalo být raději vězněm („Nikdo nemá rád dozorce.“). Jenže to se poněkud setře, když někteří jedinci dostanou v podstatě neomezenou moc (zvláště „John Wayne“). Pak se nabízí řečnická otázka, kde končí „simulace“ a začíná realita, v kterou všichni, bez ohledu na svou roli, začnou věřit. Ačkoliv skutečné zamyšlení pro diváka je v tom, jak by se asi choval on sám (celkem jedno v jaké roli). A jak se mi líbilo postupné přitvrzování a gradace, tak mě lehce zklamala kolísající míra uvěřitelnosti, nejslabší v tomhle ohledu byl návštěvní den (opravdu bez reakce?). To je trochu škoda. Přesto i díky výborně vykreslené psychologii postav a silným momentům dám solidní 4*. (26.01.2020)