The Man Who Knew Too Much
Muž, ktorý vedel priveľa
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrají:
James Stewart, Doris Day, Brenda De Banzie, Bernard Miles, Ralph Truman, Alan Mowbray, Hillary Brooke, Reggie Nalder, Yves Brainville, Christopher Olsen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ben a Jo MacKennovi se synem Hankem si užívají prázdnin v Maroku. Poté, co v jednom marakéšském obchodě zemře v Benově náruči francouzský špión, dozvídají se, že jejich syn byl unesen do Anglie. Než se oba manželé nadějí, jsou až po uši zamotaní do mezinárodní špionáže, vražd a teroru. Jak se postupně snaží zjistit pravdu, jejich životy visí na vlásku, zatímco se blíží vyvrcholení v dnes již slavné mrazivé scéně v londýnské Royal Albert Hall. Tímto remakem vlastního filmu se stejným názvem z roku 1934 chtěl Hitchcock původní verzi překonat. Dnes již světoznámá píseň Qué Sera Sera, použita v jedné vypjaté scéně, byla v roce 1956 oceněna Oscarem za nejlepší skladbu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (197)
Jemnou, ale pevnou rukou vedené vyprávění příběhu, který byl možná v polovině trochu moc zpomalený. Ale James Stewart je výborný a Doris Day mě překvapila neafektovaným herectvím. " Whatever will be, will be. The future´s not ours to see..." ()
ocenenia : MFF Cannes 1956 - súťažný výber ()
Doris Day je jenom jedna a Que Sera Sera je v jejím podání nezapomenutelný zážitek. ()
Píseň Qué Sera Sera je nádherná. ()
Bohužel ani kvůli těm skvělým posledním 20 minutám nemůžu dát víc. On ani původní film z roku 1934 není bůhvíjak dokonalý, protože celá ta zápletka na těch 75 minut sotva vystačila, jenže tady v remaku je roztažená na dvě hodiny a dopadlo to bohužel tak, jak jsem se obával - byla to nuda. Sice je to skvěle zahrané, dost slušně zahrané, i ten příběh je dobře napsaný a pár scén je povedených + pár humorných scén to taky osvěžilo, ale i tak je to nuda. Chápu, Hitchcock se snažil o pomalý vývin atmosféry, ale tady se mu to podle mě prostě moc nepovedlo. Skutečně v napětí jsem byl jen v těch posledních 20 minutách, ale zbylých 100 minut šlo tak nějak okolo mě. Škoda, špatný ten film rozhodně není tak a v rámci všech filmů by to pořád byl nadprůměr - ale v rámci Hitchcocka je to podle mě mírný podprůměr. Tak snad mě Hitchcock příště potěší víc. EDIT: Po druhém zhlédnutí mě samotného překvapilo, kolik scén jsem si z toho (i přes slabší dojmy) pamatoval a kolik z nich se mi líbilo i teď. Od Hitchcocka mám pořád jiné favority, ale rozhodně je to povedenější film, než se mi tehdy zdálo. Geniální je jak finále s "Que serra", tak i slavná scéna z koncertu nebo scéna z "vycpávárny". Jen ten scénář místy drhne, ale naštěstí jen v místech, které vždy Hitchcockovi byly fuk. 4* ()
Maestro Hitchcock proste vie, ako natocit pecku, dokazom budiz Man Who Knew Too Much. Vyborny thriller o unose dietata z Maroka a o spirale nasledujucich udalosti, ktora sa roztaca. Genialny scenar, vyborny hlavny pribeh, k tomu perfektne herecke vykony Stewarta a Brendy De Banzie. Dialogy su na vysokej urovni a za zaverecnu mrazivu scenu v Royal Albert Hall dam 100 % ()
Pre mna je toto prvy Hitchcockov film, takze vobec som nevedela, co cakat. Myslela som si, ze sa budem bat, a tak ma milo prekvapilo, ze vo filme, ktory je thriller, som nasla aj vtipne momenty! Z mojho pohladu je to taky mix thrilleru, dramy, krimi a komedie. Aj s hlavnymi protagonistami, Stewartom a Day, som sa stretla prvykrat. Zaujimavy je pre mna samotny fakt, ze Hitchcock si urobil remake vlastneho filmu. Celkom sa mi tento film pacil, bolo to zaujimave, ale pre mna uplne nelogicke a nepochopitelne spravanie sa manzelov na dovolenke, NIKDY by som svoje dieta nezverila cudzim ludom a este k tomu v cudzej krajine!!! 70%. ()
Samotný příběh ... no dobře ... Konec konců není tak důležitý. Příběh u Hitchcocka je jen prostředí jako bouřlivé moře nebo spíše jako tůně se zákeřnými víry, do které režisér vrhá své hrdiny a sleduje jejích zápas. Duchaplný zápas. Vytrvalý a do vítězného konce. Zcela podle klasických Dickensových děl - dobro vítězí, zlo je potrestáno, slušnost, trpělivost a píle jsou odměněny. Můžeme se dnes mnohým naivitám smát, ale umění vyvolat zvědavost, očekávání a sympatii nebo aspoň dopřání kladným hrdinům - toto umění snad nikdo Hitchcockovi neupře. ___ Muž a žena, kteří věděli víc, než měli, a jejich skoro špionážní "dobrodružství" více méně prošlo kolem mne, ale hudba, která naplňovala Royal Albert Hall - stíny, závěs, tváře, notový part, hlaveň pistole včetně vrcholícího trojakordu křik-činely-výstřel, a ta hudba, co stoupala po schodech do pater, vykračovala chodbami a klepala na zavřené dveře - to bylo tak geniální, že míň než čtyři dát nejde. ()
Tak dobře, zadní projekce jsou fakt strašný, celá prostřední část postrádá poctivé tempo, napětí také moc není a zbytečně se to vleče, ale už za "que sera, sera", scénu v Albert Hall a vůbec celý závěr, a už za to, že mám tuhle uvolněnou atmosféru "ošlehaných klasik" celkem rád ty čtyry dám... Ale mezi nejlepší Hitchovi filmy to rozhodně nepatří... ()
Přepsáno v červenci 2018. Muž, který věděl příliš mnoho je standardizovaným zábavním produktem. Špionážní thriller má slušivé herecké obsazení a lehký ironický nadhled. Maroko představuje dobrodružnou romantiku tajuplného neznáma, dějová linka před sebe neklade zbytečné překážky. Nabízí emoční vypětí, stav napětí je rutinní záležitostí, nevydírá a svou účelnou jednoduchostí chce především nezávazně pobavit. Otisk kultivovaného vyjadřování dává v nadsázce osvěžující příchuť. Hlavní postavou odlehčeného špionážního dramatu je Dr. Benjamin "Ben" McKenna (sympatický James Stewart), americký chirurg na rodinné dovolené v severní Africe. Idyla je narušena nedobrovolným zatažením do nebezpečně hlubokých vod světa špionážních hrátek. Jediným cílem je bezpečnost vlastní rodiny, proces hrdinství je chlácholivým nádavkem divákům. Hlavní ženskou postavou je Josephine Conway "Jo" McKenna (příjemná Doris Day), Benova manželka a populární zpěvačka. Mateřský pud je silným instinktem a pro zoufalou matku není žádný boj předem ztracený. Důležitou postavou je Edward Drayton (zajímavý Bernard Miles), ctihodný anglikánský pastor ve službách cizí mocnosti. Zadaná práce nejde přesně podle plánu a niterná zuřivost se zvyšuje. Výraznou postavou je Lucy Drayton (zajímavá Brenda De Banzie), pastorova manželka s morálním dilematem všeobecně stoupající hysterie a pomalého směřování k neodvratnosti. K výraznějším postavám patří také Henry "Hank" McKenna (příjemný Christopher Olsen), zdravý a vitální synek doktora a jeho manželky. A také najatý francouzský vrah (pozoruhodný Reggie Nalder), stylizovaný lidský strach a všehoschopná lačnost zla. Z dalších rolí: apelující londýnský policejní inspektor zvláštních složek Buchanan (Ralph Truman), v Marrákeši zavražděný tajný agent Louis Bernard (Daniel Gélin), intrikující švýcarský velvyslanec v Londýně (Mogens Wieth), nespokojený policejní inspektor z francouzského Maroka (Yves Brainville), zachráněný švýcarský premiér (Alexis Bobrinskoy), spolehlivá kostelní varhanistka Edna (Betty Baskcomb), zaskočený vycpavač zvěře Ambrose Chappell (George Howe) se synem (Richard Wordsworth), či Joiny londýnští známí Val Parnell (Alan Mowbray), Jan Peterson (Hillary Brooke), Helen Parnell (Alix Talton) a Cindy Fontaine (Carolyn Jones). Muž, který věděl příliš mnoho je dobovou odlehčenou akční zábavou. Dostatečně svým ironizujícím stylem pobaví i dnes. ()
1092. hodnocený film: ()
Druhý Hitchcockův film v krátké době překvapivě snadno odhaluje silné stránky, ale i slabiny tohoto velmi uznávaného režiséra. Mezi ty nejsilnější stránky patří precizně gradovaná atmosféra a vynikající (a invenční) práce s osvětlením a kamerou. Mezi slabiny pak jednoznačně smůla na scénaristy :) Ne opravdu, i kdyby se mi to co vidím sebevíc líbilo, veškerá atmosféra špionážního dramatu padá s logickými lapsy a příliš náhodnými náhodami. Nehledě na to, že děti v Hitchcockových filmech jsou otravně přemoudřelí spratkové a to mne vážně nebaví. A taky fakt jako poslední za co si mysím, že tento film si zasloužil Oscara je ústřední příšerná odrhovačka...to už fakt snad radši ten ementálský scénář. ()
Parádní start bohužel brzy vystřídá cyklení děje a spousty zbytečných keců, které sice vedou k pěknému finále, ale myslím si, že takových určitě třicet minut přebývalo, což je opravdu moc a logicky se to podepsalo na hodnocení, i když Hitchcockův režisérský styl je pořád obdivuhodný. 65% ()
Výraz Jamese Stewarta je neopakovatelný... ()
Zajimavy namet, scenar je ale natolik nepravdepodobny, ze to tahne cely film dolu. Atmosfera z Marakese je ale vyborna, v Londyne film ztraci na atraktivite, ale zaver filmu z Royal Albert Hall je opet vynikajici. Pisen Que Sera, Sera se mi libila a patri do takoveho pekneho filmu. James Stewart v hlavni roli opet vyborny a u me patri k mym nejoblibenejsim hercum. ()
Bezva píseň si určitě zaslouží Oscara. Hitch jako vždy nezklamal napětí se v některých okamžicích dá krájet (obzvlášte v Albert Hall). Vykreslení postav je zajímavé a v ději nijak nepostupuje. Jimmy Steward je opět senzační. Tohle já prostě můžu. ()
Přes všechnu Hitchcockovu precizní práci jsou dvě hodiny poněkud moc. Film patří svým laděním k Na sever severozápadní linkou, který byl vlastně erotickým snem svatební cesty spořádaného páru, zatímco tento můžeme brát jako úzkostný sen malého kluka, který vídí, jak se jeho rodiče hádají. Bohužel viditelný patriotismus hlavní zápletky (rodina základ americké demokracie se semkne proti vnějšímu nepříteli) nedovoluje žádnou revoltu, takže tu není místo pro černé vidění či cynismus. To se nejvíce projeví při scéně návštěvy preparátora, která je jen dálším zoufalým hledáním a nikoliv odlehčením děje, který jde dál a dál, až divák v duchu spíše vpočítává všechny ty nelogičnosti, než aby se bavil napětím. ()
Po další projekci měním názor. Další úžasný Hitchcock. Precizní práce s velkou porci napětí! 5 hvězd. ()
Remake vlastného diela dopadol Hitchcockovi rozhodne lepšie. Začiatok v Maroku síce ešte prešľapuje na mieste, občas nudí, ale s presunutím deja do Londýna naberie správne trilerové obrátky a v záverečných 40 minútách ide od neho odtrhnúť oči iba ťažko. A to napriek tomu, že záporáci sú poslabší, hudobno-spevácke etudy sú príliš dlhé a že aj stopáž mohla byť kratšia (hlavne v tom začiatku). Stewart je vo svojom hereckom živle a odráža sa to aj na jeho postave. Skvelá hláška pred záverom: To neviete, že Američania nemajú radi, keď im unášajú deti? ()
Putovanie začína v exotickom prostredí Afriky, pokračuje Londýnom a vrcholí na koncerte Bernarda Herrmana v skoro 15 minútovej scéne podfarbenej výlučne hudbou spomínaného koncertu. Ak sa vám ešte stále nezbiehajú slinky, podotknem, že vás stále sprevádza hlavná postava stvarnená geniálnym Jamesom Stewartom. Ešte stále nič? Nevadí, naväčšieho žolíka mám na záver. Pod palcom to celé mala režisérska legenda a jedna z mojich najobľúbenejších filmových osobností Alfred Hitchcok!! Stále nič? Ťahajte z tohoto webu!! :) ()