Psycho

// Distribútor: Universal // Ak mám byť s cela úprimný, som celkom sklamaný. Na takto vysoko hodnotený film, som čakal niečo viac, ako len obyčajný krimi žáner. Horor ? vôbec nie, k tomu mysteriózny ? už vonkoncom. Nevravím, že som sa nudil, ale moje očakávanie boli zrejme až privysoké. (29.04.2012)

Jedno z vrcholných děl hororu. Skvělý námět i scénář se pod režijním vedením mistra hrůzy Hitchcocka změnil ve skutečnou filmovou lahůdku s absolutně nezapomenutelnou sprchovou scénou. Nebožtík Anthony Perkins se touhle rolí navždy stylizoval do postavy Normana Batese, nikdo si ho snad ani jinak nepamatuje. (09.06.2003)

Když jsem Psycho viděl poprvé (to jest v době, kdy se film teprve stával terčem mého soustředěného obsesivního zájmu), okomentoval jsem jej takto skromně: "Nemilosrdně přezrálé, přesto stále šťavnaté ovoce." Dnes bych raději předstíral, že snad ani nepochází z mé hlavy. Takové jsou nevyzpytatelné stezky vývoje nejen chápání filmu. (30.05.2008)

Tak jsem konečně doopravdy poznal Psycho! Doopravdy proto, že ten film je tak moc profláklý, až jsem měl ze všech ukázek a fotografií, které jsem viděl, ze všech televizních dokumentů, ze všech odstavců v knihách a časopisech i z názvů skladeb na Herrmannově extra dravém soundtracku pocit, jako bych ho vlastně znal už dávno. A protože jednou z těch notoricky známých věcí je i pointa, neměl jsem přes veškerý můj obdiv k největšímu mistrovi napětí takovou chuť se na Psycho dívat. No co, nechte těch pohledů, každý děláme hlouposti. Včera jsem si ale Psycho užil. A to dokonce v kině. Nevnímal jsem pochechtávající se zbytek diváků, kteří už film zřejmě viděli postopadesáté, a seděl jako přikovaný. Velice mile mě překvapila spousta momentů, které jsem neznal a které se mi dost možná líbily úplně nejvíc - především (ne)potopení auta do rašeliniště a soukromý detektiv kráčející po schodech (to bylo vážně na infarkt). Co dodávat, Psycho je jeden z těch filmů, které by si zasloužily i šestou hvězdičku. (19.02.2013)

U podobně "profláknutých" filmů je hodnocení těžší než obvykle, neboť je ovlivněno několika zásadními faktory. Jednak zubem času, kdy se stáří filmu velice často projevuje také v jeho kvalitě, neřkuli jde přímo o znechucení filmového zážitku (což není tenhle případ), tak i předem vyzrazenou pointou, zásadních scén atd., což už případ Psycha je (naštěstí tedy ne v mém případě). Já o závěrečném twistu neměl ani ponětí a slavná sprchovací scéna ve mě nevyvolala takové emoce, jako třeba chvilka napětí na schodišti. Samotný film byl v době svého uvedení určitě pecka, která překračovala nejrůznější milníky, dnes už jde (pro mě) o silný, atmosférický zážitek s vynikající hudbou, kamerou a nadlidským výkonem Anthony Perkinse. (17.05.2010)