Psycho

Name: Psycho
Released: 1960
Duration: 109 min
Rating: 87.92694685497136
Cast: Anthony Perkins, Vera Miles, John Gavin, Janet Leigh, Martin Balsam

Psycho (více)
Psycho
Psycho (méně)

88%

65. nejlepší

267. nejoblíbenější

Horor / Mysteriózní / Thriller

USA, 1960, 109 min

Režie:

Alfred Hitchcock

Předloha:

Robert Bloch (kniha)

(další profese)

VOD (3)

Apple TV+

Rakuten.tv

Google Play

Obsahy(3)

zobrazit všechny obsahy

Půvabná úřednice z malé realitní kanceláře Marion Craneová (Janet Leighová) jednoho dne podlehne pokušení, ukradne svému šéfovi čtyřicet tisíc dolarů za poslední prodej a odjede z města, aby mohla být se svým milencem Samem (John Gavin). Ubytuje se v zapadlém Batesově motelu, který najde na málo používané vedlejší silnici. Jenže než se Marion stačí vypořádat se svými pocity viny, události naberou zcela nečekaný spád. Majitelem motelu je totiž nesmělý mladík Norman Bates (Anthony Perkins), a ten skrývá veliká tajemství jak v přilehlém rodinném domě, tak především ve své duši. Marion, Sam, soukromý detektiv Arbogast (Martin Balsam) i Marionina sestra Lila (Vera Milesová) mají před sebou dobrodružství, o jaké nikdy nestáli… Dnes již klasický hororový thriller mistra napětí Alfreda Hitchcocka patří mezi nejlepší díla tohoto tvůrce. Zejména proslulá děsivá scéna v motelové sprše se zapsala do dějin kinematografie, především díky rafinované střihové skladbě a díky vynikajícímu hudebnímu doprovodu Bernarda Herrmanna. Film, natočený s relativně nízkým rozpočtem necelého milionu dolarů, byl nominován na čtyři Oscary (nejlepší režie, nejlepší herečka ve vedlejší roli – J. Leighová, nejlepší černobílá kamera a nejlepší výprava v čb. filmu). Dočkal se tří filmových i jednoho televizního pokračování, téměř doslovného stejnojmenného remaku (1998, r. Gus Van Sant) a v nedávné době i úspěšného televizního seriálu Batesův motel, jehož děj v pěti sériích líčí události před samotným Hitchcockovým filmem... Psycho vzniklo podle knihy Roberta Blocha, avšak jeho příběh je inspirován skutečnými událostmi spojenými se schizofrenickým vrahem Edem Geinem (1906–1984), jenž páchal své činy ve Wisconsinu v padesátých letech minulého století. Geinovým případem se inspirovali též tvůrci filmů Deranged (1974), Texaský masakr motorovou pilou (1974) nebo Mlčení jehňátek (1991). (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (199)

Jde o první americký snímek v historii, který ukazuje na plátně spláchnutí záchodu. (don corleone)

Pokaždé, když je v záběru někdo v zrcadle, dělá něco špatného. Například Marion (Janet Leigh) počítá v zrcadle ukradené peníze, Sam (John Gavin) a Lila (Vera Miles) se ubytovávají pod falešnými jmény. Mělo jít o symbol odvrácené osobnosti člověka. (don corleone)

V úvodní scéně má Marion (Janet Leigh) na sobě bílou podprsenku – Alfred Hitchcock ji chtěl zobrazit jako andílka. Poté, co ukradne peníze, má na sobě černou podprsenku – jako symbol, že udělala něco špatného. To stejné se děje s její kabelkou. (don corleone)

V knižní předloze byl Norman Bates (Anthony Perkins) vykreslen jako malý, tlustý, starší a velmi nehezký. Alfred Hitchcock přišel s nápadem vyobrazit ho přesně naopak. (don corleone)

Po uvedení filmu dostal Alfred Hitchcock několik dopisů od očních specialistů, že oči Janet Leigh (Marion Crane) nevypadaly jako oči mrtvého člověka, nezvětšily se jí zorničky. Poradili mu, že toho docílí speciálními očními kapkami, čehož Hitchcock využil v dalších filmech. (don corleone)

Alfred Hitchcock si zde zahrál v úvodu filmu pána v klobouku před kanceláří Marion (Janet Leigh). (don corleone)

Film stál pouhých 800 tisíc amerických dolarů a vydělal více než 40 milionů. Alfred Hitchcock využil svůj štáb z televizního seriálu Alfred Hitchcock uvádí, aby ušetřil. Práva k filmu vyměnil v roce 1962 za podíl v americkém mediálním konglomerátu MCA, čímž se stal třetím největším akcionářem společnosti. (don corleone)

Protože byl film černobílý, musela mít krev tmavší barvu, než má ve skutečnosti. Dobře posloužil čokoládový sirup. (don corleone)

Režisér chtěl scénu ve sprše natočit úplně bez zvuku, ale Bernard Herrmann ho neposlechl, ozvučil ji a předvedl Alfredu Hitchcockovi, který si to vzápětí rozmyslel. (don corleone)

Zvuk nože, který bodá do těla, je ve skutečnosti zvuk nože bodajícího do melounu. (don corleone)

Scéna ve sprše se natáčela celkem 7 dní – od 17. do 23. listopadu 1959 – a trvá pouhých 45 sekund. Byla zabírána ze 78 úhlů a je v ní 52 střihů. Natáčení se vůbec nezúčastnil Anthony Perkins (Norman Bates). (don corleone)

Jako důvody, proč je film natočen černobíle, Alfred Hitchcock uvedl, že chtěl ušetřit a také natočit film co nejlevněji. Rovněž jej zajímalo, jestli může nízkorozpočtový černobílý film prorazit v kinech. Dále své rozhodnutí odůvodnil slovy: „Nesnáším pohled na krev, a to jak na plátně, tak ve skutečném životě. Natočil jsem ‚Psycho‘ černobíle, protože jsem si uvědomoval, že nechci na plátně ukazovat červenou krev v bílé koupelně. Další z důvodů byl ten, že jsem chtěl snížit náklady a chtěl pracovat se svým televizním štábem, který byl zvyklý natáčet na černobílý materiál.“ Protože studio Paramount neposkytlo Hitchcockovi na film finance, zatížil také svůj dům hypotékou. (don corleone)

Alfred Hitchcock koupil anonymně práva ke knize od Roberta Blocha za 9 000 amerických dolarů. Zároveň pak koupil co nejvíc výtisků knihy, aby co nejméně lidí znalo konec příběhu. (don corleone)

Všetky priame nájazdové zábery majú diváka vždy posunúť smerom dovnútra či do temnoty. Vždy ide o to, aby divák videl, videl viac a hlbšie – a to často veci, ktoré sa bojí vidieť. Preto Hitchcock kladie dôraz na oči, do ktorých diváka kamerou núti hľadieť. Ide o to, aby divák na vlastné oči objavil temné zákutia ľudskej duše, ktoré sa za tým pohľadom rozprestierajú. Preto má policajt nasadené tmavé okuliare. Je to jediná postava, ktorej oči nevidíme. To on sleduje Marion (Janet Leigh), a tak teda aj diváka. Na konci snímky Hitchcock diváka situuje do pozície policajta. Sledujeme Normana Batesa (Perkins) rovnakým záberom, akým policajt pozoroval Marion. A Norman si je tohto pohľadu vedomý, rovnako ako si ho bola vedomá Marion. Za plátnom je teda divák nemilosrdný, ako policajt za tmavými okuliarmi. Norman skôr v rozhovore s Marion zmieni poznámku o útulku: „A pozorujú vás tam kruté oči.“ (Biopler)

Robin Wood o diele prehlásil: „Snímka je najlepším výkonom, ktorý Hitchcock v technike ovládania diváckeho očakávania dosiahol. V istom zmysle sa divák sám stáva hlavným protagonistom, ktorý v sebe spája všetky postavy filmu. Zvyšná časť snímky je skúmaním príčin psychického pekla, ktoré predstavuje Norman Bates – je to zostup do sveta chaosu. Ostatné postavy – Sam, Lila, Arbogast – sú iba divákovými projekciami, nástrojom skúmania, s ktorými sa divák môže ľahšie identifikovať, pretože nemajú konkrétnu prekreslenú existenciu.“ (Biopler)

Hitchcock pre časopis Movie č. 6 povedal: „Nesmiete zabúdať, že snímku som natočil hlavne preto, aby som sa pobavil. Podľa mňa je to zábavný film. Čo sa týka deja, ktorým diváka prevedieme, je to ako by sme ho previedli strašidelným zámkom v lunaparku.“ (Biopler)

Podľa britského filmového kritika Robina Wooda je pôsobivosť diela z veľkej časti daná sexuálnymi náznakmi a faktom, že Norman Bates (Anthony Perkins) nie je schopný nadviazať normálny sexuálny vzťah. (Biopler)

Alfred Hitchcock chcel do role Sama Loomisa buď Stuarta Whitmana, Toma Tryona, Briana Keitha, Cliffa Robertsona alebo Roda Taylora, no Universal Pictures trvalo na Johnovi Gavinovi. (WalterIK7)

Kim Stanley dostala rolu Lily Crane (Vera Miles), ale odmietla ju kvôli osobným výhradám voči Anthonym Perkinsovi (Norman Bates). (WalterIK7)

Záber na detektíva Miltona Arbogasta (Martin Balsam) padajúcého dozadu po schodoch bol procesným záberom Martina Balsama, ktorý sedel a mával rukami, akoby strácal svoju rovnováhu. (WalterIK7)