Bezstarostná jízda

Bezstarostná jízda se obvykle považuje za základní stavební kámen žánru road movie a za zahájení trendu 60. let, kdy se Hollywood začal odvracet od produkce určené usedlým měšťákům, které z kinosálů odvedlo pohodlí televizní obrazovky, k mladé generaci, co se na svět kolem sebe dívala jinak a hlavně se jinak chovala. Sex, drogy, dlouhé vlasy a sen o ničím nelimitované svobodě, to jsou typické atributy generace hippies. Pocit nevázanosti Dennis Hopper navozuje dlouhými panoramatickými záběry nekonečného amerického vnitrozemí, které střídá prostřihy na své hrdiny a jejich silné motorky. Je sice znát, že film neměl pevný scénář a Hopper místy zjevně improvizoval, ale díky přítomnosti ústřední herecké trojky se přikláním ke 4. hvězdičce. Nezanedbatelnou roli v mém hodnocení hraje i nekonformnost snímku - já ty jižanské vidláky, militaristické příslušníky domobrany a konzervativní maloměšťáky, které režisér konfrontuje se svými hrdiny, vážně nemusím. Na Bezstarostné jízdě si cením autenticity - film vypovídá o pocitech generace 60. let jako málokterý jiný kousek. Celkový dojem: 75 %. (17.03.2015)

V rámci 80 narozenin Jacka Nicholsona byl v rámci celého týdne možnost shlédnout několik Nicholsonových filmů v kině Aero včetně tří v pátek. A Bezstarostná jízda je první na seznamu. Takže takhle. Když se začne s dvěma hlavními hrdiny začíná to slibně. Hrdinové vypadají slibně (jsou to přece jen hippíci) a baví vám s nimi putovat. Po 10 minutách se setkají se stopařem a následně stráví 10-15 minut v oné podivné komunitě lidí. Hopper režíroval a společně s Fondou psali scénář a vzhledem k tomu, že film je starý 48 let skvělé funguje v nostalgickém momentu vzpomínání. Avšak po pár minutách je celá pasáž s hippies komunitou neuvěřitelně natahující a modlíte se aby se šlo dál. V druhé půlce filmu se konečně dočkáme Jacka Nicholsona. A celá jeho pasáž s ním je neuvěřitelně úžasná protože Nicholson je úžasný. Nicholson to ze sebe chrlí od prvního záběru a je neuvěřitelně sympatický a Nicholson tu obdržel i první nominaci na Oscara. Poté co Nicholson ze scény odejde však začíná třetí půlka. Třetí půlka se více blíží k té první a není to dobře. Nicholson smutně odejde zbývají nám jenom dva hlavní hrdinové. Zatím co Billy se prostě chová jako šmejd a využívá pozůstatek peněz od Hansona, Wyatta jeho smrt zamrzela a může se o něm aspoň říct. Následuje scéna v bordelu kde si oba najmou svůj doprovod a začne scéna špatného tripu která je neuvěřitelně zmatená (takhle to asi opravdu mělo být ale........... je to fakt nepříjemně nestíhající více dole v druhém odkazu). Potom se naší hrdinové vrací zpět a následuje konec který je sice neuvěřitelně o tom jaký je život ale......... něco tam prostě chybělo. Shrnuto podtrženo, Bezstarostná jízda není špatný film. Avšak odeberte Jacka Nicholsona, krásné záběry do krajin, krásnou hudbu, sem tam sympatického Petra Fondu a Denise Hoppera a těžko budete hledat víc. (22.04.2017)

(1001) Mně ten film nic neříká. A přemýšlím proč, když vyprázdněná narace je mému srdci velmi blízká. Rozdíl je asi v tom, že ve filmech s vyprázdněnou narací (kterým moje srdce holduje) se nic neděje a to něco znamená. Tady se neděje nic a v mých očích to ani nic neznamená. Možná by někteří moji oblíbení tvůrci nenatočili moje oblíbené filmy, kdyby neviděli tento film, ale já u Bezstarostné jízdy necítím nic. Celý ten výtvor je tak nesmírně náhodný, že si říkám, že by jedinou hodnotu měl mít pro ty, kteří ho vyráběli, a to jenom proto, že si tím sami prošli. Jak jedna nejmenovaná fiktivní postava prohlásila o pornu: "Když to nedělám sám, tak mě to nebaví." (04.06.2017)

Fonda s Hopperem vypadali jako idioti, chovali se jako idioti a byli to... idioti. S prvobytně pospolnými vyznavači jepičí kvazi-svobody budu stejně rychle hotová - buďme rádi, že je to za nama... Až Nicholsonovo rozšafné řečnické výstupy zabránily předčasnému vynesení odpadu bez snahy o vytřídění a jen díky nim jsem se nepřipravila o cenné poznání, že Amerika je země buranů s tukovýma boulema, kde zákonitě vynikne kdejaká nudná fetka. Ani nevím, zač je v Easy Rider jedna hvězda, snad pro ten vítr ve vlasech. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s kultovními filmy. (05.11.2015)

Easy rider je manifestom svojej doby. Viac, ako hociktorý iný film, snažiaci sa o zachytenie atmosféry a spoločenskej klímy svojej doby. A nemám na mysli iba filmy 60tych rokov. Hopperovi sa to podarilo viac, ako hocikomu inému možno preto, že sa o to ani nesnažil, iba natočil to, čo cítil. Z hľadiska zábavnosti a diváckej príťažlivosti, odhliadnuc od zmienených umeleckých aspektov, je film nadpriemerne zábavný, ale nie strhujúci, so solídnymi hereckými výkonmi, ale nie geniálnymi. Záver tomu samozrejme pridáva podstatné body navyše. (06.08.2012)