Hellraiser

Clive Barker si podle vlastní povídky Hellbound Heart napsal scénář, a sám usedl na režisérskou stoličku. To mu umožnilo vložit do filmu jeho nezaměnitelný rukopis, nekonečnou fantazii a svou splatterpunkovou zálibu v různých ohavnostech. Snímek je tak po okraj naplněn bizarními výjevy a sadistickými obrazy, je plný sexuálních zvrhlostí, tělesné bolesti a obdivuhodných monster. Jak je obecně známo, do role Pinheada, vůdce pekelných cenobitů, Barker obsadil Douga Bradleyho (svého kamaráda ze školy) a zaručil mu tak světovou slávu. Z Hellraisera se krátce po svém uvedení stal zaslouženě kult, na jednom španělském festivalu byl vyhlášen za nejlepší horror roku, a dočkal se spousty pokračovaní, z nichž čtyři poslední jsou nejen zbytečné, ale hlavně nefalšovaným průserem. Jak je tedy vidět, pro Barkera to byl na poli celovečerního filmu famózní debut, jen škoda, že už nic lepšího nenatočil. (12.03.2011)

Oldschool horor se vším všudy. Příběh je drobátko hloupý, každopádně atmosféra, kterou dokáže budit už jen fakt, že se v jedné místnosti domu nachází monstrum z pekel, jež může nabýt své původní lidské podoby jedině "vstřebáváním" smrtelníků, je fantastická a zdařilé krvavé efekty spolu s komorním prostředím tomu napomáhají. Herci stojí za prd, i když určité perverzní psychologické mrazení vztah Julie a Franka způsobit dokáže. Vrcholem jsou rozhodně dvě scény - zhmotňování se Franka z podlahy a naháněčka Kirsty s monstrem v chodbě. Jako hezký nápad vidím drobnou vedlejší linku s odporným bezdomovcem. Kultovní Pinehead mě až na svůj pekelný hlas ničím neoslovil, spíš je to pěkná máčka - ostatní cenobiti se mi líbili víc. Hezká sbírka perverzit. (16.03.2008)

Vyvážená porce pekelného napětí a gore efektů. Ve své době určitě převratný film, po uplynutí více než 20 let, hlavně poctivě provedená práce Clive Barkera. Hellraiser je odporný, zvrácený a krvavý horor, který není pro každého. Na dnešní dobu triky působí prakticky směšně, je proto důležité se dívat na film trošku z jiného pohledu a tím určitě je vytvořená atmosféra. Viděl jsem všechny díly Pekelníka a tenhle se mi zdál být nejlepším. Trošku škoda že nedostal větší prostor Doug Bradley, ale on si to vynahradil dalších dílech. Upozornění pro všechny co se s Hellraiserem teprve setkávají poprvé, doporučuji sledovat pouze první tři díly, pak se celá koncepce série notně změní. PS: Už při první větě, která zazní ve filmu náležitě zamrazí, takže "Co si přejete, pane Cottone?" PS2: Mé soukromé pořadí dílů od nejlepšího : H1, H2, H3, H5, H8, H6, H4, H7 (26.11.2009)

Občas jsem se nevyhnul pocitu béčkovitosti a triky v závěrečné sekvenci byly slabé, to jsou však z mojí strany dvě jediné výtky. Atmosféra v domě z přízemí do vyšších pater rovnoměrně houstne, scéna Frankova znovuzrození je skutečně děsivá a směle konkuruje Adamově proměně z Amerického vlkodlaka v Londýně. Všude se válí vysáté mrtvoly a vše korunuje příchod Cenobitů s neskutečně hustou vizáží, jejichž vůdce Pinhead disponuje charismatickým hlasem snad až ze záhrobí. Když ještě přičtu podobu pekla, zde podanou jako místnost pořádně úchylného řetězáře, a chutnou hudbu, vychází mi jeden z nej hororů 80. let. 1 milión dolarů(rozpočet)/16 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (11.10.2008)

Tenhle pekelník mě hrubě nebavil. V nechutnosti se to v leččems vyrovnávalo s The Thing, ale ten příběh byl něco šílenýho. Chápu že je to kult a chápu, že to točil Clive Barker, ale tohle fakt stačilo vidět jenom jednou. Jen je zajímavý, kolik vzniklo ohledně Hellraisera dalších pokračování a remaků a bůhví čeho ještě. To je to fakt tak geniální horor? Podle mě to v první řadě byl hlavně hnus, velebnosti. Ale určitě jsem se u toho nebál. (04.10.2009)