P.Ě.S.T.

Sylvester Stallone umí hrát (zahoďte předsudky a podívejte se třeba na skvělého Oskara), a proto se už v roce 1978 rozhodl dokázat, že úspěch Rockyho nebyla žádná náhoda a že na něm měl jeho talent velký podíl. Světe div se, P.Ě.S.T. dopadla dobře i navzdory tomu, jak dlouho trvá než hlavní hrdina někoho praští, a že kromě těch obličejových neukáže ani kousek svalu. První hodinu se na Stalloneho dobře dívá, jde si tvrdě za svým, je sympaticky prostý a nejde mu nedržet palce. Navíc režisér Jewison uměl navodit dobovou atmosféru a obě bitky mezi odboráři a fabrikanty natočil velmi sugestivně. Velký problém však přišel se skokem o téměř třicet let vpřed. Amerika se změnila, změnily se domy, automobily, hudba... Ale Stalloneho postava téměř ne. Nechápu, proč mu maskéři nepomohli více, protože třicátník dost dobře nemůže zahrát padesátníka jen nabarvenými šedinami, huhňáním a jiným držením těla, ač se snaží sebevíc. Masky, třeba jen umělé vrásky, přece nejsou podfuk, hercům mají pomáhat (například De Nirova fascinující proměna v Tenkrát v Americe nebo vlastně jakákoliv role Petera Sellerse) k lepším výkonům a divákům k nezapomenutelným zážitkům, kterým mohla P.Ě.S.T. klidně být. Tři a půl. (21.01.2015)

Po Rockym to měla být všechno pohádka a potvrzení velkého triumfu, ale publikum se s dalšími Stallonovými filmy neztotožňovalo. S diváckým ohlasem se nesetkal ani jeho režijní retro debut Cesta k ráji, ani sportovní drama z koncentračního tábora Vítězství, ani právě odborářské drama F.I.S.T. Žádný z nich nebyl vyložený průšvih, ale třeba právě osvědčený Norman Jewison utopil poměrně slušný příběh v šílené stopáži, navíc jeho sestřih zřejmě nebyl tím konečným, který se nakonec dostal do kin. Tak či onak dokázal, že víc než akce ho zajímají lidé a jejich jednání. Dramatická zápletka tady ovšem chybí, samozřejmě se toho děje hodně, ale nic z toho příliš nechytí. Maďarský scénárista Joe Eszterhas později zjistil, že diváci chtějí něco svižnějšího a údernějšího (Základní instinkt), tahle Stallonova odvážná prořízlá pusa nakonec zdaleka neuspokojí. Po všech stránkách obyčejné.. (19.04.2016)

Tento film sa odohráva síce v zaujímavom prostredí tridsiatych rokov minulého storočia a so Sylvestrom Stallonem v hlavnej úlohe, ale filmové spracovanie vám dodá dojem nudy, ktorá sa nijako neprekoná. Snímka postráda hudobný doprovod, zaujímavé scény a vlastne by potreboval o štipku zaujímavejšie postavy, okrem Sylvestra, ktorý sa mi v úlohe Johnyho Kovaka páčil. Je to však dosť depresívny film, respektíve v depresívnom duchu, kedy bola Amerika chudobná a človek si ledva zarobil na živobytie. Navyše ľudia sa k sebe priateľsky nesprávali. (05.02.2015)

„Jedinou účinnou odpovědí na organizovanou chamtivost jsou organizované odbory.“ (Thomas Donahue). „Odbory jsou organizace, která bojuje za to, aby stále více lidí za stále více peněz stále méně pracovalo.“ (Michael Schiff). No a teď si vyberte.. Jewisonův snímek inspirovaný činností druhého nejznámějšího odborového předáka na světě Jimmyho Hoffy (první je samozřejmě Richard Falbr), u kterého ani seškrtání původního Eszterhasova čtyřsetstránkového scénáře nezabránilo občasné utahanosti a sterilitě. Stallone v emočně vypjatých momentech slabý a nevěrohodný, až se chvílemi nabízí, že jeho obsazení a konec konců i ten proletářsko-boxerský název nepokrytě těží z čerstvého úspěchu Rockyho.. (30.12.2016)

Hlavní roli v politickém dramatu, inspirovaném neprůhlednými životními osudy známého odborového předáka Jima Hoffy, sehrála čerstvě objevená hvězda Sylvester Stallone. Nechtěl být jen obyčejným řidičem. Ale jeho přílišné ambice ho dovedly až do tenat organizovaného zločinu. Scénář : Sylvester Stallone a Joe Eszterhas. Kamera : Laszlo Kovacs. Hudba : Bill Conti (11.05.2011)