poster

Žert

  • USA

    The Joke

Drama / Komedie / Podobenství

Československo, 1968, 77 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sportovec
    *****

    Padesátá léta a jejich odpadový odkaz působila svou tíhou už na současníky a zejména pak na ty, kteří byli jejich nechtěnými účastníky a nezřídka i mravními spolupachateli. Tedy i na generaci Kunderovu, Kohoutovu, Vaculíkovu, Jiráskové a mnoha dalších, kteří z mnoha důvodů - nejčastěji pro mladický věk - podlehli v druhé polovině čtyřicátých let vábničce navenek idealistického projektu KSČ. Hlavní postava, do níž jsou zřejmě sneseny zkušenosti mnoha lidí této skupiny, svým životem i svou bezmocí, krystalizující do touhy po černobílé mstě-odplatě, svou ponurou životní cestou i naplněním své chorobné touhy zjišťuje, že vlastní vnitřní problémy není možné řešit snížením na úroveň zhoubců a reflektovat je navíc do lidí, kteří s původními ději mají jen málo společného. Při posuzování a srovnávání kvality literární předlohy a filmového zpodobení není možné překrývat písemnictví a obraz; na to jsou obě umělecké řeči až příliš odlišné. Společný jmenovatel - pocit tísně a bezmoci, vlastní dnes i nemalé části polistopadové populace - , který prostupuje celý ŽERT, vrcholí závěrečným Jahnovým povzdechem, že zbil nepravého. Ale jakého nepravého? A tak na vylučovací scény padesátých let, ze kterých mrazí i dnes - bylo to v našem hraném filmu zřejmě poprvé, co byly podány v takto obnažené podobě - nenalézáme odpověď nejen ve více než 40 let starém díle, ale ani dnes, v naší současnosti. Tato nadčasová hořkost bezmoci a bezradnosti ŽERTU je plně ne nadčasová, ale - bohužel - současná.(14.7.2010)

  • wendelin9
    ****

    Popravdě nebýt toho, že znám alespoň stručný obsah předlohy od M. Kundery, nejspíš bych se v napůl retrospektivním a napůl paralelním příběhu ztratila. Nicméně to nemení nic na tom, že film (nezávisle na knize, kterou jsem nečetla) je velice povedený, i když docea krátký :). Velice zajímavě je vylíčen příběh Ludvíka Jahna, který kvůli svojí lehkovážnosti příjde téměř o vše, včetně "lásky" k lidem. O to víc vám bude hlavního hrdiny líto, až zjistíte, že jeho pomsta nevyšle přesně podle jeho představ...(7.2.2010)

  • Katarine
    ***

    Jakožto velkého fanouška knižní předlohy mě film poměrně zklamal. Podstatné části Kunderova románu chyběly úplně, a přestože dialogy byly občas i doslovné, samotný děj byl poněkud pozměněn. Celkem mě to mrzí, čekala jsem víc. A poslední věc... určitě nechci shazovat herecké kvality pana Somra, je to vynikající profík ve svém řemesle, avšak na tuto roli se mi vůbec nehodil, až mi skoro připomínal hororového Hrušínského ve Spalovači mrtvol. Možná i sám Luděk Munzar by se do úlohy svůdníka Ludvíka hodil více, ale to už je jen můj názor.(10.3.2012)

  • Vančura
    *****

    Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné Kunderovy knihy, kterou osobně řadím k nejlepším románům 20. století. Žert je film, o kterém Jan Žalman ve své knize "Umlčený film" píše: "... Už scénář, na němž s Jirešem spolupracoval Milan Kundera, překvapil jistotou, s jakou jeho autoři svedli prózu do filmového řečiště. Hovořit v podobném případě o "adaptaci" je sice běžné, ale právě jen běžné. Nepostačí to tam, kde - jak se to stalo zde - byla z jedné hermeticky uzavřené struktury vydobyta jiná, stejně uzavřená, ale především osobitá a v této osobitosti kongeniální románové verzi". S tímto názorem se zcela shoduji, a Žert tak pro mě představuje hned několik prvenství: určitě nejlepší film Jaromila Jireše, jeden z nejlepších hereckých výkonů mého milovaného Josefa Somra, a jeden z nejlepších filmů československé nové vlny. Žert mě ohromuje svojí kolážovou strukturou - na prostoru pouhých 77 minut staví mistrně sestříhaný příběh o jednom nezdařeném studentském žertu a pozdější morální kocovině téhož hlavního hrdiny. Psychologicky zdařilé vykreslení jednotlivých charakterů a promyšlené využití retrospektivního přístupu zde vytváří jedinečnou narativní kompozici, která dovedně pracuje s diegetickým zvukem a propracovaným prostříhám jednotlivých záběrů, které i v rámci jedné scény budují nedělitelný most mezi minulostí a přítomností. Zamrzely mě jen dvě věci: vypuštění postavy Lucie, jejíž vztah s Ludvíkem považuji za nejvíce jímavou pasáž Kunderova textu, a pak to, že Somr neměl v sekvenci pobytu u pétépáků dohola ostříhanou hlavu jako v románu a ostatně jako i ostatní herci v tomto filmu. Jeho obsazení do role Ludvíka je ale jinak jednou z největších předností tohoto filmu - postavu cynického intelektuála s tragickou minulostí zahrál výtečně, a dokonce se i věkově blížil Ludvíkovi literárnímu (Somrovi bylo v době natáčení 34 let a Ludvíkovi "přítomnému" 37 let). Výborný je i výkon Jany Dítětové, která dokonale odpovídá postavě Heleny, jak jsem si ji vytvořil z četby. Rovněž potěšilo obsazení Evalda Schorma, který zde tak trochu hrál sám sebe, zdá se mi. Naopak mi byla protivná Věra Křesadlová, kterou nemám rád a která se pro svou roli, soudím, nehodila. Skvělý film, který nezestárnul a představuje mimořádnou podívanou i pro diváky neseznámené s Kunderovým textem. Jehož, zcela ohromen jeho působivostí, si přece jenom cením výš než filmu, protože je to mimořádně napsaný román, jehož meditativní a úvahové pasáže řadím k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četl. Namátkou z knihy ocituji závěrem jeden odstaveček, který dle mě nejen věrně vystihuje celý román i jeho filmovou adaptaci, ale i jednu z pravd o našem světě: "Většina lidí se klame dvojí chybnou vírou: věří na věčnou památku (lidí, věcí, činů, národů) a v odčinitelnost (činů, omylů, hříchů, křivd). Obě jsou to falešné víry. Ve skutečnosti je to právě naopak: vše bude zapomenuto a nic nebude odčiněno. Úlohu odčinění (pomstění i odpuštění) zastoupí zapomenutí. Nikdo neodčiní křivdy, jež se staly, ale všechny křivdy budou zapomenuty".(4.7.2012)

  • Jim_Beam
    ***

    Nemyslím si, že by se tento snímek zrovna vydařil. Bohužel některé ztvárnění postav působí dost naivně (zejména postavy J. Obermeirové a E. Schorma) a taktéž ztvárnění vysokoškolských studentů čtyřicátníky nepůsobí moc věrohodně. Z těchto, ale i dalších jiných důvodů není pro mne filmový Žert nijak výjimečným filmem... Pokud jde o srovnání filmu s knihou, zaostává film nejen ve výše zmíněných prvcích, ale i v tom, že je Ludvík Jahn představen spíše jako ryzí cynik a jeho charakter postrádá složitost jeho knižního předobrazu (čímž nechci říct, že by v knize byl jednoznačně kladným hrdinou). V čem však film zůstává knize nejvíce dlužen, je výpověď, kterou s sebou nese (,což je z velké míry dáno velkým osekáním příběhu, kdy některé postavy a s nimi související dějové linky nejsou ve filmu vůbec a jiné jsou nevyužity - postava J. Hanzlíka a dalších vojáků). Film se snaží, a snad se mu to i do jisté míry daří, podat výpověď o absurditě doby, ve které se odehrává, jeho předloha je však mnohem více výpovědí o lidských bytostech a rysech jejich povahy, což je mně osobně mnohem bližší.(14.11.2010)

  • - Scénu, kde PTP-áci ukladajú koľajnice, chceli natáčať pred východom slnka, a preto vstával štáb i herci už dve hodiny po polnoci. Režisér sa hneval, lebo špinavým mužom nevadilo, že sa drú s koľajnicami blatom a veľkou naaranžovanou mlákou. Smiali sa a nevyzerali príliš unavene, a tak sa musel záber opakovať. Prizerajúca sa kostymérka režiséra upokojovala slovami: "Až tie koľaje ponesú tak šiestykrát, uvidíte, že už budú naozaj naštvaní." Mala pravdu. (Raccoon.city)

  • - Umouněné tváře herců nejsou filmové šminky, ale skutečná špína a prach. (jenik71)

  • - Kasárne pre PTP našli filmári dvadsať kilometrov od Plzne v barokovom chotěšovickom kláštore, ktorého sa zmocnila armáda. Vojaci sa prizerali natáčaniu, niektorí si dokonca aj zahrali. Postava čatára Knapčíka bola pripísaná až na mieste natáčania. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace