Reklama

Reklama

Lásky mezi kapkami deště

  • angličtina Love Between the Raindrops
TV spot
Československo, 1979, 126 min (Alternativní 122 min)

Režie:

Karel Kachyňa

Kamera:

Jan Čuřík

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Ve filmu režiséra Karla Kachyni Lásky mezi kapkami deště ožije pražské předměstí Žižkov třicátých let. Seznámíte se s ševcem Vincencem Bursíkem, který sem přišel odkudsi z venkova, aby se pustil do zoufalého a beznadějného boje s baťovskou velkovýrobou. Budete sledovat dospívání a soupeření dvou povahově rozdílných synů Kajdy a Pepana a taky milostné trampoty jejich lehkomyslné starší sestry Věry. Kajda se jednoho dne seznámí s půvabnou dívkou Pájou a začne se s ní scházet v krásné zahradě staré vily, která patří tak trochu záhadnému starému lékárníkovi. Když však Kajda seznámí Páju s bratrem, vše se mění… Ve výtečném filmu, který vznikl v roce 1979 podle scénáře Jana Otčenáška a Vladimíra Kaliny, se objevila řada výborných herců. V první řadě je to skvělý Vladimír Menšík jako švec Bursík, dále Lukáš Vaculík a Jan Hrušínský jako Kajda a Pepan, Zlata Adamovská jako Věra, Tereza Pokorná v roli Páji nebo Rudolf Hrušínský a Miroslav Macháček. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (202)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Kdyby Vladimír Menšík o čtyři roky později (nedejbože) nenatočil film Jako kníže Rohan, byl by právě obuvník Bursík, drsný, ale spravedlivý chlap bojující všemi prostředky s nepřízní osudu a s Baťou, jeho nejlepší nekomediální rolí. Vážně. Jakkoliv výborní jsou ostatní herci (a že tedy jsou, dokonce i Jan Hrušínský), je to především každá minuta Menšíkova rváče, co dělá z Lásek mezi kapkami deště opravdu velkou podívanou. Na první pohled možná nenápadný, ale o to silnější film. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Snímek nabízí sympatického naivu Kajdu, jeho proti proudu bojujícího otce, rozhovory postarších šmíráků, dlouho úsměvnou lásku dvou mladých lidí a hlavně moc příjemnou nostalgickou ATMOSFÉRU (lví podíl na ní má Fišerova hudba), vůbec největší devízu tohoto filmu. Jinak popravdě řečeno, čekal jsem trochu tragičtější vyústění, ale tento závěr se mi nakonec líbil, trochu mi připomněl zlomek pocitů po dočtení Černého obelisku (tedy bez toho náležitého rozloučení). Silné 4*. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Navzdory tomu, že si Kachyňa čas od času s režimem zadal víc, než je zdrávo a pár titulů v jeho filmografii je poznamenaných politickou angažovaností, patřil až do konce k tomu nejlepšímu, čím československá kinematografie disponovala... A snad právě pro své příležitostné úlitby systému a nesporný talent, který vedl v nejednom případě k festivalovému úspěchu, si mohl dovolit tvořit bez zbytečných kompromisů, se slušným rozpočtem a štábem, který si osobně vybral. Spolu s nepoměrně temnějším společenskokritickým dramatem Ucho řadím Lásky mezi kapkami deště k režisérovým nejlepším filmům, kde jsou přítomny všechny znaky typické pro jeho dílo - špičkové herecké obsazení spolu s pečlivým typovým výběrem herců, poetičnost, výborná kamera a hudba dokreslující retroatmosféru pozdních třicátých let, široká škála podpůrných technických prostředků k navození dojmů, jako je použití filtrů, alegorických symbolů či emotivních prostřihů do šantánu, kde jednotlivá kabaretní čísla vystihují měnící se náladu společnosti. Tohle je vysoká škola režijní práce a drtivá většina filmů polistopadové éry jeho úrovně bohužel nedosahuje. Dokonce i tam, kde to zdánlivě vypadá na filmovou slabinu, jako je obsazení nezkušeného Vaculíka a filmové novicky Terezy Pokorné s jejijch naivním a v přípodě Pokorné dokonce místy lehce toporným hereckým výrazem, přispívá tato volba nakonec k ještě autentičtějšímu filmovému dojmu. Kachyňa skvěle střídá tragické momenty s komickými, romantiku první skutečné hrdinovy lásky s přízemně tělesným přístupem svého bratra v oblasti partnerských vztahů. Celkový dojem: 95 %. Svět starých žižkovských uliček a jejích pavlačí se spoustou bizarních lidských figurek je možná trochu vyretušovaný, ale tak to přece u vzpomínek na dětství a dospívání má být... ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Kachyňův styl své úplné kráse. Tento film snad nejlépe reprezentuje jeho rukopis. Všechny ty kuriózní postavy a detaily krásně demonstrují bezútěšnost a tísnivost dusného meziválečného období. Tyto obskurní podivnosti si s Kachyňovou kamerou vzájemně lahodí. Všechny ty podivné, napříč časem tančící bytosti, působí díky jeho nepokojné kameře jako jarmark podivnosti. Přechody mezi jednotlivými kapitolami jsou navíc doprovázeny dobovými kresbami, což prvorepublikovou atmosféru umocňuje a navozuje kontrast mezi konzumním světem a bídou v jaké žijí hlavní postavy. Navíc se mi zdá, že Kachyňa dokázal bravurně využít naivního hereckého projevu Lukáše Vaculíka a vytvořil tak na plátně plastický charakter kluka poety. Menšík zde ztvárnil jednu ze svých největších filmových rolí, ale důležité jsou i všechny ty epizodní role a roličky, jimiž se film hemží, protože díky nim má film magickou atmosféru. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Kritizovať Láskam, že atmosférou a zobrazením onoho povestného "čechíčkářství" pripomínajú mnohé iné české, rovnako žánrovo zaraditeľné filmy, asi nemá zmysel, pretože nakrútiť to inak by možno znamenalo ísť proti náture zobrazenia českých dejín a pre ne typických postáv. Asi je zrejmé, že film si kradne pre seba Vladimír Menšík, respektíve že mu svojou prítomnosťou dominuje, ale ostatných hercov nezatieňuje, skôr mám pocit, že pri ňom hrajú ešte lepšie. Možno škoda viac menej iba cameo úlohy R. Hrušínskeho, ale ako vieme, niet malých úloh a táto dokonale potvrdzuje toto tvrdenie. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (32)

  • Při natáčení milostných scén debatovali často režisér Kachyňa s kameramanem o fotbale, protože byli oba dva fanoušci týmu pražské Slávie. (carott)
  • Scéna, kdy Rudolf Hrušínský sleduje z terasy mladé milence, kteří poruší slib a utrhnou hrozen, byla natočena den poté, co měl doma srdeční příhodu a nenechal se hospitalizovat. Smutný a bolestný výraz tak nebyl hraný, neboť se nechal ihned po dotočení scény odvézt do nemocnice. (Redyx1)
  • Obraz, který Bursík (Vladimír Menšík) věší na zeď, je „Karel Havlíček Borovský před cestou do Brixenu“ od malíře Josefa Mathausera. (sator)

Reklama

Reklama