Ucho

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (14.02.2009)

Pořádně depresivní armosféra - nejenom u Brzobohatých doma (někdo stojí v zahradě u altánku), ale taky na tý zfetovaný komunistický pářce. Tam bych se rozhodně nechtěl dostat. Skvělý scénář. Dialogy mezi Brzochudým a Bohdalovou byly famózní, oba dva hlavní představitelé rovněž. No zkrátka zasloužených pět hvězd. (02.06.2009)

Odvážny, pravdivý, ale hlavne v každom ohľade dokonalý. (16.12.2013)

Silná a atmosférická trezorovka s velmi dobrou ústřední dvojicí. Netřeba cokoliv dodávat. (17.11.2008)

Výborný a jeden z nejlepších thillerů z české produkce. 3 místnosti v bytě + Bohdalka s Radkem! Naprosto precizní herecké výkony, Bohdalka je boží a Radek skvěle doplňuje. Napínavá padívaná od začátku do konce, která mi lehce připoměla výborných 12 rozhněvaných mužů. (10.07.2010)

Všichni sme idioti, len ty si Génius, je tu veľa podobných inteligentných frázy, ktoré ma dosť bavili. Parádny politický thriller do čias, kde ani minister nebol uchránený pred štátnou mašinériou a štátne živly mali ucho všade a kde byť ovcou bola priorita, kto ňou nebol, prakticky neegzistoval. Vela komunistických ideológii a naozaj malo rozumu. Režisér bravúrne vystihol strach, ktorý vládol v tom režime. Vo filme nebola núdza o dramatické chvíľky, hlavne v tých miestach, ktoré boli osvetlené len sviečkami a tak aj kamera bola vynikajúca. Dal by som 4*, lebo na mňa film v niektorých momentoch pôsobil dosť sterilne, ale za herecké duo Brzobohatý-Bohdalová dávam najvyššie hodnotenie, hlavne Bohdalovú by som v niektorých scénkach zaškrtil, ale to preto, že tú rolu zahrala neuveriteľne realisticky. (06.10.2015)

Jeden z nejlepších československých filmů, které díky své tehdejší aktuálnosti byl zakázaný, uzamčen v "trezoru cenzury". Skvělý herecký výkon Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého v tomto "thrileru" vytváří hutnou, nervózní a bezútěšnou atmosféru. Skutečný poklad české kinematografie. (05.02.2007)

Soukromí je osobní oblast jednotlivce nebo skupiny (například rodiny). V češtině zahrnuje schopnost či právo zadržovat informace o sobě, ale také hmotný a myšlenkový prostor subjektu. (wikipedie.cz) --- Nedotknutelnost osobního soukromí a obydlí, právo na ochranu lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života a před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo zneužíváním údajů o své osobě, ochrana tajemství uchovávaných i zasílaných písemností a zpráv (Listina základních práv a svobod) --- Použijeme-li k dobrému cíli špatných prostředků, přestává být cíl dobrý. (Karl Marx) (06.02.2007)

Mrazivý thriller fungující jako brilantní kritika totalitního režimu. Strach v nás totiž vyvolává odposlouchávací aparát komunistického režimu zpodobněný uchem. Ucho, které se dostane všude, před kterým si nemůže být nikdo jistý. Co když je u nás doma? Co když nás odposlouchává? Brzobohatý a Bohdalová na malém prostoru jednoho pražského bytu rozpoutávají opravdu herecký galakoncert. Dobrý filmový zážitek. 75% (30.08.2011)

Výborný film o strachu a paranoi, které patří ke každé vysoce postavené kariéře. Nemyslím si, že dnes se likvidace politiků děje noblesněji, pan Čistý byl jenom jeden a jak dopadl. Zajímalo by mně, kolik zdejších hodnotitelů zažilo dobu na vlastní kůži, případně i se strachem a kolik jenom plácá, co jim současná propaganda nalila do hlav. Nicméně film o tom, jak mají všechny, co mají nějaký vliv, pod dozorem, je dobrý. Jen doporučuji sundat růžové brýle. Dnes je to nemlich to samý. (25.06.2015)

Když jsem nedávno viděl Vyšší princip, dýchla na mě tíživá atmosféra protektorátu, ale řekl jsem si: To je dávno... Když jsem nedávno viděl Životy těch druhých, dýchla na mě tíživá atmosféra východního Německa, ale řekl jsem si - no, Německo, to se nás netýká. Ale Ucho je film o tom, co se dělo tady, nedávno, vlastně před pár lety. Karel Kachyňa odvedl kus skvělé práce a Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý by si za tenhle film zasloužili minimálně nominaci na Oscara. Jeden z nejlepších československých filmů, který byl u nás natočen - a proto dávám plné hodnocení a jsem rád, že tahle doba je dávno v hajzlu. (15.01.2008)

Hustý psychofilm! (19.10.2008)

Chápu, že film nemá chybu, má hluboký význam a poselství, ale já prostě musím dát o hvězdičku méně, neboť mě zdeptal. Poprvé v mých pubertálních letech a teď znovu. Ale to není chyba filmu, nýbrž mé křehké psychiky (21.04.2008)

Tak o tomhle filmu jsem vůbec neměl ponětí, dokud jsem na něj nenarazil tady a za chvíli potom náhodou při nákupu vánočních dárků. Bezpochybu jeden z nejlepších filmů, které byly v ČR natočeny. Výborné gerecké výkony, jadrná čeština a tísnivá atmosférra - paráda. (24.12.2008)

Téma politického ovzduší a hrůznost 50. let se díky Uchu neopakovatelně zapsalo do historie československého filmu. Několik metrů čtverečních nasáklých nervozitou, hádkami, vztekem a přemítáním nad nejasnou budoucností se snoubí s místy až paranoidním strachem a zdatně napomáhá tísnivé atmosféře prostupující neosvětlenými místnostmi s permanentně pozornými Uchy. Trezorový film ''plným právem'', exaktně a přesvědčivě zobrazující strach z nejtěžších let totality. Znepokojující závěr jen dává tušit, že někdo další je na řadě. (25.03.2010)

Neskutečně emotivní - kachyňův - pohled do útrob struktur komunismu. Nejděsivější věc, kterou jsem prozatím na toto téma viděl. (15.08.2012)

Hodně temný, tíživý, neustále gradující thriller ukazující dobu komunismu u nás. Myslím, že právě tohle jsou životní role Bohdalové i Brzobohatého a nejspíš i životní počin režiséra Kachyni, snímek patří určitě mezi naše nejlepší a nejodvážnější. Toto si určitě někdy zopakuji. (13.01.2013)

Z trezorů nejtemnějších, kobek lidské frustrace nejhlubších a vizí nejorwelovštějších přišel na světlo roku 1989 film Ucho. Jeho one-man-one-woman show s kamerou, která připomíná staré (na začátku 70. let jen maličko starší) filmy Orsona Wellese, na vás prostě musí zapůsobit, to ani jinak nejde. Ale v zádech mi z filmu bohužel nemrazilo, jen nějak nedokážu popsat, čím to. (25.10.2014)

Zdařile vybudovaná paranoidní atmosféra umocněná tajemnou černobílou kamerou (v barvě by Ucho vůbec nefungovalo) a skvělými hereckými výkony hlavních  představitelů (u Bohdalové bych něco takového vůbec nečekal.) To všechno dělá z už tak působivého námětu ještě působivější film. Ovšem, nejenom ryze politický . Ucho přes politiku vykresluje portrét jednoho zvláštního ironického manželství. Obě témata a roviny vychází. Akorát bych občas malinko víc přitlačil na pilu. Ještě mi taky chyběla větší gradace. Občas to bylo až příliš statické a ne celý film mě úplně stoprocentně bavil. Stejně se ale klaním Kachyňovi a hercům, že do toho šli. Kachyňa to nějakým zázrakem ustál, Bohdalové to zabilo kariéru. Měla asi na víc než skřehotat v Rákosníčkovi a pitvořit se v soudružských estrádách. (26.06.2018)

Začátek s odměřeným Ludvíkem a jeho sarkastickou ženou je sice výborný, ale teprve divoká hra, plná křiku, pláče a paranoidního strachu, kterou rozehrají vzápětí, mě přesvědčila o výjimečnosti celého filmu. Tíživost celé zápletky je umocněná výborným scénářem a minimalistickou režií, díky kterými se dá vcítit jak do dobové atmosféry, tak i do života skoro obyčejného páru tak, jako v málokterém jiném (nejen) dobovém díle. Ucho je jedním z neoddiskutovatelných pokladů české kinematografie a v kontextu se skutečnými událostmi snad nejpřesvědčivějším mementem před mocenskými hrami. (16.05.2010)