U brány věčnosti

Stejná pecka jako nedávný Gauguin s Vincentem Casselem. Jen k Van Goghovi mám tak nějak blíž, jelikož jsme za svoje životy prodali přibližně stejně obrazů, on teda o jeden víc, ale já mám ještě pár let k dobru. Z filmu jsem pochopil, že jeho život přesně vystihuje věta: "Život je určen k setí. Sklizeň jeho součástí není." Willem Dafoe, kameraman i režisér tady odvedli vynikající práci. 80% (09.02.2019)

Biografická dráma At Eternity's Gate, ktorá rozpráva o živote slávneho maliara Vincenta van Gogha, nie je úplne tradičným životopisom (čo sa však dalo očakávať od tvorcu, akým je Julian Schnabel). Oveľa viac, než na klasicky vystavanom a konvenčnom príbehu, stavia na atmosfére, meditatívnej až lyrickej nálade a podnetnom scenári a dialógoch (osobne ma najviac zaujal rozhovor s kňazom v podaní Madsa Mikkelsena). Willem Dafoe v hlavnej úlohe podáva maximálne sústredený výkon a právom si zaň odniesol nomináciu na Oscara. At Eternity's Gate je fascinujúcim ponorom do mysle trápeného umelca, ktorý zápasí s vnútornými démonmi aj nepochopením verejnosti. Silný film. (24.04.2019)

Van Goghov život bol jeden veľký boj samým so sebou, s najbližším okolím, so spoločnosťou a s Bohom. Schnabel sa snaží spoločne s kameramanom ukázať jeho život divákom takpovediac umelcovými očami, čomu zodpovedá aj akoby nesústredená kamera a aj samotný dej. Všetko je však na svojom mieste presne tak, ako má byť. Dokonca aj tá účasť bondovských záporákov je chronologicky správna. Vincent sa už síce nikdy nedozvedel, že brána večnosti sa mu otvorila a pozná ho celý svet, ale určite to niekde v hĺbke duše vedel. (09.10.2022)

Další z meditací nad Vicentem van Goghem. Ne přímá, zprostředkovaná jiným malířem, Julianem Schnabelem, ale i Willemem Dafoem, bez něhož by veškerá drobnokresba mohla přijít vniveč. Rozvažovat o van Goghovi (ale i jiných, kteří nevzali svůj osud do rukou, ale vzali ho z ruky - Vincent tvrdí, že z boží), a jeho obrazech, které se rozutekly do světa jako nezvedené děti, je jako uvažovat o části (nevelké) sebe sama. Van Gogh, podobně snad i Franz Kafka (nebo Jimmi Hendrix), tvořili vlastní světy, protože nedovedli jinak, protože když malovali nebo psali nebo hráli, nemuseli myslet (viz jeden z filmových dialogů) na svět, do kterého byli vrženi, a o jehož pochopení - za svůj krátký život - nepříliš úspěšně usilovali. Jejich nepragmatičnost a jejich pozdější (bohužel posmrtná) sláva nám budiž alespoň vztyčeným malíčkem v našem bonvivánství a dlouhověkostí. (09.08.2019)

Zajímavě natočený pohled do života pomateného umělce. At Eternity's Gate se daleko víc ponořuje do duše a děl malíře než třeba Pollock (2000) od Eda Harrise. Režisér Schnabel a kameraman Delhomme dokázali snad každý záběr natočit, tak aby z něj mohl vzniknout samostatný obraz. Po zhlédnutí filmu se určitě každý snadno ponoří do Van Goghových děl. Schnabelův Basquiat (1996) určitě také stojí za zkoušku. (05.02.2019)