Až tam nezbyl žádný

Prázdné člunky tkají jen vítr. Nemám tady strašidla, jsem stařec v domě plném průvanu u větrného kopce… Ano, v tomto případě člověk už musí sáhnout k opravdové poezii, aby našel vhodné přirovnání. Aby snad nedošlo k masovému rasovému nedorozumění, pohoršení, válečnému konfliktu, či, dokonce, k bojkotu televizních přijímačů, černoušci z knižní předlohy se dali na vojnu. Ale to je jen jediná nedokonalost na kráse této adaptace. Deset provinilých vojáčků pochoduje v rytmu, udaném madam Agathou vstříc jistému konci. Občas musela filmová adaptace sice udělat lehčí úkrok od předlohy, jindy úkrok udělala, i když nemusela, ale nechme to koňovi. Casting je bezchybný, lokace taktéž, atmosféra krásně houstne, až je v posledních scénách na beton. A pokud by to tvůrce čirou náhodou zajímalo a nevěděli, co s načatým rokem, moje další oblíbená díla od královny detektivek jsou třeba Hadí doupě nebo Past na myši. Chytrému napověz… :) (17.01.2017)

Jako čtenář a milovník detektivek Agathy Christie můžu jen vrtět blahem. Někdo v BBC dostal nápad natočit novou adaptaci Deseti malých černoušků, a s radostí můžu říct, že to vyšlo. Všechno je na správném místě. Tvůrci pochopili, že na experimenty mají Sherlocka (viz současná bídná Přízračná nevěsta), a černoušky natočili tak, že forma nepřebila obsah. Snadno z toho mohl vzniknout blábol, pokud by se nerespektovala předloha. Naštěstí se to nestalo. Základní děj je neměnný, doslova bych mohl při sledování jet prstem po řádcích v knize a odškrtávat si. Je ale příjemné sledovat, že někdo nechtěl měnit pravidla a tvořit něco nového, ale vzal geniální základ, citlivě rozvinul prázdná místa, kterým se Christie příliš nevěnovala (např. skryté motivace postav, jejich vztah mezi sebou a chvíle vzájemného podezřívání) a vytvořila vkusnou ale ksakru napínavou Agathu Christie pro 21. století. Herci jsou skvělí, nemá cenu je vyjmenovávat. Každá postava je typově správně obsazená, nikdo nevyčnívá, zároveň ale ani nezapadá. Prostředí domu na pustém ostrově je úchvatné. Obraz, barvy a hudba jsou skvělé a vytvářejí dokonalou atmosféru zmaru, podezřívání a beznaděje. Z pohledu čtenáře, který věděl, jak k těm vraždám došlo a co je pointou, jsem mohl sledovat počínání postav a bavit se hrou, která je s divákem hrána. V jednu chvíli jsem si říkal, že „něco“ je moc očividné a divákovi to dojde, ale těžko říct, jak to vnímá nečtenář. Jen mě trochu mrzí, že se nedrželi původního názvu Ten Little Niggers, a směšné je přejmenování Černochova ostrova na Vojákův ostrov… ale budiž, pokud to bylo nutné, aby se černoušci neurazili, tak proč ne… I přes závěrečnou pointu není řečeno vše, a je tady důvod pro další zhlédnutí. Krátce – mám ohromnou radost, že to nikdo nepodělal, a vzniklo něco, co nedělá knize ostudu, ale skládá ji hlubokou poctu. Došlo mi, že takhle nějak podobně jsem si to při čtení představoval. A samozřejmě je to velmi napínavé, ale to už je snad jasné, ne? (05.01.2016)

Je mi naprosto jasné, proč je And Then There Were None považována za Agathinu nejlepší knihu. Je nekompromisní, temná a narušuje nepsané zákony detektivek, kde často máte hlavního hrdinu/detektiva, který na konci odhalí vraha, často když jsou všichni podezřelí pohromadě v jedné místnosti. To vám dává pocit bezpečí, předvídatelnosti. Ale tady máte jen deset vinných lidí, vrahů, kteří se v minulosti už dopustili zločinu, který jim prošel. A teď přišel čas za něj zaplatit a naši "hrdinové" postupně odpadávají jako mouchy. Přiznávám, že Agatha mě na konci opět dostala - závěr je takřka perfektní: dokonale promyšlený zločin, který mi trochu připomněl Sedm a jemu podobné nekompromisní thrillery. Je to konec, který vás donutí přemýšlet o tématech jako je vinna a trest, lidská povaha, zločin jako mistrovské dílo atd. Tleskám. Prostředí malého odlehlého ostrova je perfektní, scénář je zároveň moderní i uctivý ke knize Agathy Christie, režie je vynalézavá. Ale tenhle film stojí na postavách a je radost sledovat, že všichni přítomní hrají výborně, ať už máte rádi postarší gentlemany Charlese Dance a Sama Neilla nebo mladé charismaťaky jako je Aidan Turner. Tahle adaptace má jasný tah na branku a jediné, co jí můžu vyčíst, je trochu přehnaná délka (tři hodiny). Dramaticky by to fungovalo i v hodinách dvou, ale nebudu předstírat, že jsem tuhle minisérii nezhltla s radostí (a bez chvíle nudy) na jedno posezení. 90 % (09.01.2016)

Nejlepší adaptace Černoušků (pro neznalé = nejlepší kniha Agathy Christie). Navíc naprosto bravurně zrežírovaná a natočená, s vynikající atmosférou a neopakovatelným ostrovským feelingem. Veliká pocta královně detektivek a obrovský divácký zážitek, který je tak silný a napínavý, že si ho prostě musíte dát v kuse, což naštěstí není žádný problém. A navíc, ten veliký herecký koncert je opravdu - veliký. Nádherná hlavní hrdinka, Sam Neill, Aidan Turner z Poldarka, Rita Holoubková a jako třešnička na dortu elegantní a ohromující Charles Dance v roli (nečekaně) soudce Wargravea. Není tam jediný nudný moment, a všechno postupně graduje, až to nakonec skončí zatraceně silným a ohromujícím finále. Prostě anglická škola jak má být. Já jsem nadšen a rozhodně si to někdy dám znovu. A pak ještě jednou. Prostě luxus z neskutečně nádherného porstředí, ve kterém se všichni slovu černoušek až podezřele vyhýbají. 100%. (07.01.2016)

Jediná kniha, kterou jsem musela jít dočíst mezi lidi, protože jsem byla FAKT podělaná... Parádní atmosféra, výborně zvolení herci (především Turner & Gorman & Dermody), odchylky od knihy jen minimální. Vraždy samotné probíhají off-screen, naturalistických pohledů na mrtvoly si ale divák užije až až, flashbacky mají sílu a úvodní intro krásně mrazí. Přesto musím strhnout jednu hvězdu, a to za předvídatelnost?, neboť dle mého je tu (oproti knize) mnohem snadnější uhodnout vraha, což může nepěkně zkazit celkový dojem. (07.04.2018)