poster

Božská Ema

  • anglický

    Divine Ema

Drama / Životopisný / Historický / Hudební

Československo, 1979, 107 min

Scénář:

Zdeněk Mahler

Hrají:

Božidara Turzonovová, Juraj Kukura, Jiří Adamíra, Miloš Kopecký, Josef Somr, Čestmír Řanda st., Josef Kemr, Václav Neužil st., Václav Lohniský, Karel Augusta, Vlastimil Bedrna, Jana Smrčková, Milena Svobodová, Zdeněk Dítě, Karel Urbánek, Všemír Němec, František Řehák, Otto Ševčík, Bořík Procházka, František Šec, Václav Kyzlink, Stanislav Zindulka, František Husák, Milan Karpíšek, Karel Peyr, Josef Střecha, Radka Fidlerová, Zdeněk Blažek, Jiří Kostka, Ludvík Króner, František Kubíček, Vilém Pfeiffer, Zdeněk Srstka, Jiří Wohanka, Zdeněk Hodr, Miloslav Štibich, Ronald Heller, Aleš Bultas, Jiří Havel, Josef Klika, Milan Pěkný, Josef Hochmann, Jiří Sládek, Karel Vítek st., Stanislav Šárský, Jana Vaňková, Vladimír Lebeda, Jan Waldmann, Zdeněk Hess, Augustín Kubán, Vladimír Hrabánek, Karel Chromík, Pavel Robin, Petr Hanuš, Vít Pešina, Patricie Limberská, Josef Jarolímek, Marián Kleis ml., Stanislav Kořínek, Václav Kotva, Ivo Alves, Omar Baldy, Arnošt Böhm, Zuzana Bydžovská, Mirko Dostál, Jaromír Švarc, Eva Weissová, Naděžda Blažíčková, Jiří Hladík, Jaroslav Holeček, Jan Kadlec, Karel Kmoch, Jiří Merta, Jiří Němeček ml., Jindřiška Šulcová, Jiří Trojan, Eliška Vitanovská, Daniel Wiesner, Bohumil Klika, Ivan Krob, Jaromír Petřík, Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Karel Engel, Miroslav Falout, Josef Hrubý, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Libuše Kosová, Jiří Kraus, Zdeněk Krumpl, Alois Kříž, Ladislav Lahoda, Pavel Myslík, Hana Pokorná, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jaroslav Šanda, Stanislav Tůma, Jan Váňa, Jaroslav Vlk, Marek Vašut, Růžena Smolíková, Miroslav Jíra, Gabriela Beňačková, Radoslav Brzobohatý, Jiří Zahradníček, Vladimír T. Gottwald, Jožka Zelený
(další profese)
  • Brtniik
    ***

    Film mi několikrát utekl a jelikož paní Božidaru i pana Mahlera (o ED ani nemluvě) velice mohu, byl jsem dost natěšený. Paní Beňačková zpívala opravdu báječně a herečce se to dalo věřit. Pan Kukura se k divě nehodil – celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že myslí na paní Zagorovou (Trhák). Trochu jsem se styděl za ztvárněnou konspiraci a žádost velitele celníků o potvrzení „zásluh“. Svojí nerozhodností ji totiž dostal do maléru, protože tehdy ji mohl říci, že je ten, který má kožíšek převzít... Stejně to celé bylo nedomyšlené, protože důstojník byl tehdy někdo a nesměl nést zavazadlo. Jak by asi vypadal couraje po perónu s koží?! Z díla mám rozpačitý dojem – hezky to popsal kolega raroh se kterým nelze než souhlasit. Film, alespoň dle mého názoru, diváka nepřevedl z davu těch, co ED neznali do tábora jejich fanoušků. Škoda, ale sláva, ED mohla dopadnout jako pan Dvořák ve filmu Americké dopisy, co bych ji (ani nikomu jinému) z duše nepřál.(30.10.2015)

  • Vesecký
    ****

    Film inspirovaný nejtěžšími roky života světoznámé operní pěvkyně Emy Destinnové má skvělý scénář Zdeňka Mahlera i precizní režii Jiřího Krejčíka. Zdeněk Mahler je znám nejen jako výtečný znělec historie českého hudebního umění, ale také jako člověk, jehož tvorba je spjata s láskou k českému národu. Je to zde zdůrazněno hlavně v druhé části, kde přichází internovaná Destinnová na český venkov a obyčejným prostým lidem zpívá nádherné árie, při nichž mi ukápla nějaká ta slza stejně jako při jejím přijetí v Národním divadle. Přitom však Mahlerovo vlastenectví není šablonou, zvláště v úvodní polovině jsou ukázány některé negativní stránky naší národní povahy. Film si evidentně trošku dloubl i do normalizační doby, zvlášť patrné je to v místech, kde policejní komisař laboruje s možností nechat Emu odejít za podmínky spolupráce s rakouskou policií. Božidara Turzonovová předvedla výtečný výkon a zpěv Gabriely Beňačkové musel být potěšením pro každého, kdo film shlédl a má nějaký vztah k vážné hudbě. Přesto do plných pěti hvězdiček něco chybí, dávám čtyři.(8.11.2014)

  • Marci
    *****

    Takhle nějak si představuju životopisný film. Jak už bylo uvedeno na začátku, jedná se o fantazii ze života Emmy Destinnové - takže ne všechny osoby a děje jsou autentické. Myslím ale, že povaha, jednání, pohnutky a vztahy Emmy Destinnové během první světové války tu byly zobrazeny věrně - alespoň podle toho, co jsem o Emmě četla. Člověku přijde neuvěřitelné, že tahle vynikající pěvkyně nesměla, i když o to stála, zpívat v Národním divadle. Směla všude, na daleko slavnějších scénách jen v Národním ne. Tohle pro ni, vlastenku, muselo být snad ještě bolestnější než výslechy tajné policie... Českou pěvkyni ztvárnily dvě vynikající slovenské umělkyně - Božidara Turzonovová zjevem a slovem, Gabriela Beňačková zpěvem a upřímně - dneska si vůbec nedokážu představit v této roli kohokoliv jiného.(24.8.2007)

  • Sandiego
    *****

    Vrchol našeho životopisného filmu, který sice přichází s vlasteneckým patosem, tak jako dílka staršího data, ale ten je zde vystižen tak působivě (i díky Ondříčkovým kompozicím), že proti němu nelze mít námitek. Turzonovová má charisma a její postava není strnule stylizovaná, ale vyznačuje se jemnou psychologií i chvilkami odzbrojující přirozenosti. Škoda že Krejčík v normalizaci nedostával příliš příležitostí, tento film dokazuje, že si stále udržoval vysoký standard.(2.1.2010)

  • hemul
    *****

    Približne v tom istom čase vznikli tri životopisné filmy: Vláčilov Koncert na konci leta, Krejčíkova Božská Ema a Formanov Amadeus, ten pravda trocha neskôr. Všetky tri sú skvelo natočené, hrajú v nich výborní herci, hrá fantastická hudba, sú napínavé aj dojímavé. Ale vidím v nich zásadné rozdiely. Koncert na konci leta je príbeh o Antonínovi Dvořákovi. Hlavnou témou je jeho návrat z Ameriky do vlasti. V tejto téme zaznievajú motívy z jeho intímneho sveta – najvnútornejšie pocity, pochybnosti, neistoty, otázky, myšlienky. To všetko vo veľkej úcte a pokore pred hudbou, ktorej je sám verným a poctivým služobníkom, lebo – „k čertu s takovým talentem“, ktorý vystavuje sám seba a využíva na to hudbu. Je to film a vnútornom svete hudobného skladateľa, a preto nie je až také dôležité, kto je tým skladateľom, kedy a kde sa odohráva, a či všetko sa stalo, ako je v ňom ukázané. Je to film o úprimnej ceste tvorby, ktoru prešiel aj režisér filmu, preto je to film pravdivý. (4*) Božská Ema je príbeh Emy Destinovej. Hlavnou témou je jej návrat z Ameriky do vlasti a v nej zaznievajú autentické motívy doby – vojna, tajná polícia, udávanie, prenasledovanie. Je podivuhodné, že tento film vznikol v období temnej normalizácie, v ktorej zneli tie isté motívy, ale – „Kto sa viac previnil, ten čo je prinútený spolupracovať s režimom zla, či ten kto ho do tej voľby postavil?“ Je to film o zlej dobe a dobrej hudbe, ktorá napokon víťazí, lebo je pokorná, čistá a pravdivá. Zasa nie je dôležité, či sa všetko stalo presne tak, ako je vo filme ukázané, ba ani to, kto je ten umelec, ktorý prežíva tú skúsenosť. Bolo ich iste veľa. Je to film pravdivý, lebo ho s pokorou pred hudbou natočil režisér vyjadrujúci vlastné prežívanie v podobnej neslobode, akú zažívala hrdinka filmu. (5*) Amadeus je príbeh Salieriho a Mozarta. Hlavnou témou je kontrast priemernosti a božského talentu. Motívmi sú Salieriho zničujúca závisť a Mozartova hudba. Príbeh sa však mení na karikatúru, obludná závisť je ako z Boschových obrazov, skutočnosť sa kriví a spotvoruje, príbeh už nie je pokorným služobníkom hudby, ale samotná hudba sa stáva nástrojom na vyjadrenie tohto vzťahu priemeru a výnimočnosti. A vtedy je dôležité, kto je tým nástrojom, či sa to stalo, ako je ukázané, lebo Mozartova hudba je silná a ten kontrast medzi priemernosťou a výnimočnosťou nesmierne zvýrazňuje. Ale je to na úkor pravdivosti – historickej, ale aj umeleckej. Salieri predsa bol sám veľkým skladateľom, sám komponoval opery a symfónie, sám bol veľmi nadaný. A Mozart predsa nebol prízemný a vulgárny, kto svoje nadanie dostal len tak a len tak spakruky s ním narábal. Bol to tvrdo pracujúci umelec, zodpovedný, milujúci, úprimný, pravdivý. Áno, priemerní môžu závidieť a nenávidieť, ale iba táto jedna téma je príliš vulgárna a prízemná, aby v jej službách a s cieľom ukázať tú závisť a nenávisť znela Mozartova hudba. Mozartova hudba samotná je pravdivá, ona sama je príbehom, nepotrebuje byť nástrojom ukazujúcim na netalentovaných – pozrite akí sú hrozní a aká som ja geniálna. Preto nevznikla a preto by nemala byť takto zneužitá, znásilnená. A preto považujem film Amadeus za nepravdivý. (2*) Všetky tri filmy sú o hudbe. V prvom filme znie hudba a my môžeme pochopiť, ako ťažko sa rodí; v druhom znie a my môžeme pochopiť dobu, v ktorej sa rodí; v treťom znie a my môžeme vidieť, ako niekto závidí a nenávidí. Čo z toho naozaj za tú hudbu stojí?(8.7.2011)

  • - Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se za rok 1981 ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film. (orkadimenza)

  • - Vhodnou představitelku titulní role Krejčík našel ve slovenské herečce bulharského původu Božidaře Turzonovové, kterou si prosadil navzdory námitkám ze strany produkce. Kvůli filmu se Turzonovová musela naučit árie nazpaměť, aby mohla otevírat a zavírat ústa synchronně se zpěvem Gabriely Beňačkové, pouštěným z amplionu. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - Natáčeno na zámcích Štiřín a Vimperk, v Praze, Prachaticích a Hodoníně, na nádraží v Křimově (severozápadně od Chomutova), na hradě Rabí a v kostele sv. Vojtěcha ve Lštění (okres Prachatice). (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace