poster

Božská Ema

Drama / Životopisný / Historický / Hudební

Československo, 1979, 107 min

Scénář:

Zdeněk Mahler

Hrají:

Božidara Turzonovová, Juraj Kukura, Jiří Adamíra, Miloš Kopecký, Josef Somr, Čestmír Řanda st., Josef Kemr, Václav Neužil st., Václav Lohniský, Karel Augusta, Vlastimil Bedrna, Jana Smrčková, Milena Svobodová, Zdeněk Dítě, Karel Urbánek, Všemír Němec, František Řehák, Otto Ševčík, Bořík Procházka, František Šec, Václav Kyzlink, Stanislav Zindulka, František Husák, Milan Karpíšek, Karel Peyr, Josef Střecha, Radka Fidlerová, Zdeněk Blažek, Jiří Kostka, Ludvík Króner, František Kubíček, Vilém Pfeiffer, Zdeněk Srstka, Jiří Wohanka, Zdeněk Hodr, Miloslav Štibich, Ronald Heller, Aleš Bultas, Jiří Havel, Josef Klika, Milan Pěkný, Josef Hochmann, Jiří Sládek, Karel Vítek st., Stanislav Šárský, Jana Vaňková, Vladimír Lebeda, Jan Waldmann, Zdeněk Hess, Augustín Kubán, Vladimír Hrabánek, Karel Chromík, Pavel Robin, Petr Hanuš, Vít Pešina, Patricie Limberská, Josef Jarolímek, Marián Kleis ml., Stanislav Kořínek, Václav Kotva, Ivo Alves, Omar Baldy, Arnošt Böhm, Zuzana Bydžovská, Mirko Dostál, Jaromír Švarc, Eva Weissová, Naděžda Blažíčková, Jiří Hladík, Jaroslav Holeček, Jan Kadlec, Karel Kmoch, Jiří Merta, Jiří Němeček ml., Jindřiška Šulcová, Jiří Trojan, Eliška Vitanovská, Daniel Wiesner, Bohumil Klika, Ivan Krob, Jaromír Petřík, Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Karel Engel, Miroslav Falout, Josef Hrubý, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Libuše Kosová, Jiří Kraus, Zdeněk Krumpl, Alois Kříž, Ladislav Lahoda, Pavel Myslík, Hana Pokorná, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jaroslav Šanda, Stanislav Tůma, Jan Váňa, Jaroslav Vlk, Marek Vašut, Růžena Smolíková, Miroslav Jíra, Gabriela Beňačková, Radoslav Brzobohatý, Jiří Zahradníček, Vladimír T. Gottwald, Jožka Zelený
(další profese)
  • Marci
    *****

    Takhle nějak si představuju životopisný film. Jak už bylo uvedeno na začátku, jedná se o fantazii ze života Emmy Destinnové - takže ne všechny osoby a děje jsou autentické. Myslím ale, že povaha, jednání, pohnutky a vztahy Emmy Destinnové během první světové války tu byly zobrazeny věrně - alespoň podle toho, co jsem o Emmě četla. Člověku přijde neuvěřitelné, že tahle vynikající pěvkyně nesměla, i když o to stála, zpívat v Národním divadle. Směla všude, na daleko slavnějších scénách jen v Národním ne. Tohle pro ni, vlastenku, muselo být snad ještě bolestnější než výslechy tajné policie... Českou pěvkyni ztvárnily dvě vynikající slovenské umělkyně - Božidara Turzonovová zjevem a slovem, Gabriela Beňačková zpěvem a upřímně - dneska si vůbec nedokážu představit v této roli kohokoliv jiného.(24.8.2007)

  • hemul
    *****

    Približne v tom istom čase vznikli tri životopisné filmy: Vláčilov Koncert na konci leta, Krejčíkova Božská Ema a Formanov Amadeus, ten pravda trocha neskôr. Všetky tri sú skvelo natočené, hrajú v nich výborní herci, hrá fantastická hudba, sú napínavé aj dojímavé. Ale vidím v nich zásadné rozdiely. Koncert na konci leta je príbeh o Antonínovi Dvořákovi. Hlavnou témou je jeho návrat z Ameriky do vlasti. V tejto téme zaznievajú motívy z jeho intímneho sveta – najvnútornejšie pocity, pochybnosti, neistoty, otázky, myšlienky. To všetko vo veľkej úcte a pokore pred hudbou, ktorej je sám verným a poctivým služobníkom, lebo – „k čertu s takovým talentem“, ktorý vystavuje sám seba a využíva na to hudbu. Je to film a vnútornom svete hudobného skladateľa, a preto nie je až také dôležité, kto je tým skladateľom, kedy a kde sa odohráva, a či všetko sa stalo, ako je v ňom ukázané. Je to film o úprimnej ceste tvorby, ktoru prešiel aj režisér filmu, preto je to film pravdivý. (4*) Božská Ema je príbeh Emy Destinovej. Hlavnou témou je jej návrat z Ameriky do vlasti a v nej zaznievajú autentické motívy doby – vojna, tajná polícia, udávanie, prenasledovanie. Je podivuhodné, že tento film vznikol v období temnej normalizácie, v ktorej zneli tie isté motívy, ale – „Kto sa viac previnil, ten čo je prinútený spolupracovať s režimom zla, či ten kto ho do tej voľby postavil?“ Je to film o zlej dobe a dobrej hudbe, ktorá napokon víťazí, lebo je pokorná, čistá a pravdivá. Zasa nie je dôležité, či sa všetko stalo presne tak, ako je vo filme ukázané, ba ani to, kto je ten umelec, ktorý prežíva tú skúsenosť. Bolo ich iste veľa. Je to film pravdivý, lebo ho s pokorou pred hudbou natočil režisér vyjadrujúci vlastné prežívanie v podobnej neslobode, akú zažívala hrdinka filmu. (5*) Amadeus je príbeh Salieriho a Mozarta. Hlavnou témou je kontrast priemernosti a božského talentu. Motívmi sú Salieriho zničujúca závisť a Mozartova hudba. Príbeh sa však mení na karikatúru, obludná závisť je ako z Boschových obrazov, skutočnosť sa kriví a spotvoruje, príbeh už nie je pokorným služobníkom hudby, ale samotná hudba sa stáva nástrojom na vyjadrenie tohto vzťahu priemeru a výnimočnosti. A vtedy je dôležité, kto je tým nástrojom, či sa to stalo, ako je ukázané, lebo Mozartova hudba je silná a ten kontrast medzi priemernosťou a výnimočnosťou nesmierne zvýrazňuje. Ale je to na úkor pravdivosti – historickej, ale aj umeleckej. Salieri predsa bol sám veľkým skladateľom, sám komponoval opery a symfónie, sám bol veľmi nadaný. A Mozart predsa nebol prízemný a vulgárny, kto svoje nadanie dostal len tak a len tak spakruky s ním narábal. Bol to tvrdo pracujúci umelec, zodpovedný, milujúci, úprimný, pravdivý. Áno, priemerní môžu závidieť a nenávidieť, ale iba táto jedna téma je príliš vulgárna a prízemná, aby v jej službách a s cieľom ukázať tú závisť a nenávisť znela Mozartova hudba. Mozartova hudba samotná je pravdivá, ona sama je príbehom, nepotrebuje byť nástrojom ukazujúcim na netalentovaných – pozrite akí sú hrozní a aká som ja geniálna. Preto nevznikla a preto by nemala byť takto zneužitá, znásilnená. A preto považujem film Amadeus za nepravdivý. (2*) Všetky tri filmy sú o hudbe. V prvom filme znie hudba a my môžeme pochopiť, ako ťažko sa rodí; v druhom znie a my môžeme pochopiť dobu, v ktorej sa rodí; v treťom znie a my môžeme vidieť, ako niekto závidí a nenávidí. Čo z toho naozaj za tú hudbu stojí?(8.7.2011)

  • Sandiego
    *****

    Vrchol našeho životopisného filmu, který sice přichází s vlasteneckým patosem, tak jako dílka staršího data, ale ten je zde vystižen tak působivě (i díky Ondříčkovým kompozicím), že proti němu nelze mít námitek. Turzonovová má charisma a její postava není strnule stylizovaná, ale vyznačuje se jemnou psychologií i chvilkami odzbrojující přirozenosti. Škoda že Krejčík v normalizaci nedostával příliš příležitostí, tento film dokazuje, že si stále udržoval vysoký standard.(2.1.2010)

  • naxicka
    *****

    Strhující, dokonalé... Neskutečně silný zážitek, ještě teď se třesu. Každá sekunda byla prodchnuta dokonalým mistrovstvím jak filmařů, tak herců. Navíc zazněl fenomenální hlas s "H" Gabriely Beňačkové, které tímto vzdávám hold! Přemýšlím o přesunutí tohoto filmu do mé top 10. Vskutku hodno jména - božské...(27.12.2009)

  • lucascus
    *****

    Vskutku Božská Ema...a rovněž tak i Krejčík, alespoň v tomto případě. Jeden z nejlepších životopisných filmů, které jsem kdy měl možnost shlédnout. Při pohledu (a především poslechu) na Emu Destinnovou v podání Turzonovové se člověk začíná chvět nikdy nepoznaným pocitem vlastenectví - především pak při zpěvu státní hymny. Je zřejmé, že prostředí špiclů z Rakouska-Uherska velmi nápadně připomíná atmosféru normalizace, ve které bylo toto dílko natáčeno. O to více je silnější citový zážitek, potřebujeme více takových filmů, které by podporovaly vlastenectví (nijak násilnou formou samozřejmě). Spolu s "Božskou Emou" to byl snad ještě "Atentát", Vávrova husitská trilogie, stejně tak jako jeho trilogie z dob druhé světové války, z novější tvorby pak především Lidice, a do budoucna se můžeme ještě těšit na trojdílný tv film - Hořící keř, připomínající Palachovo upálení. Buďme za tyto klenoty vděčni, nechť jich stále přibývá...(18.10.2012)

  • - V bývalej staničnej hale v Křimove, kde sa snímka natáčala, je obraz "Príchod vlaku do Brna", ktorý bol namaľovaný pre účely tohto filmu. (Raccoon.city)

  • - Na dýmnici parní lokomotivy je vidět obrys po sejmuté rudé hvězdě. (Ganglion)

  • - Natáčeno na zámcích Štiřín a Vimperk, v Praze, Prachaticích a Hodoníně, na nádraží v Křimově (severozápadně od Chomutova), na hradě Rabí a v kostele sv. Vojtěcha ve Lštění (okres Prachatice). (hippyman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace