Král psanec

Dlouho očekávaný návrat historických epik vypadá v hlavě Davida Mackenzieho očividně úplně stejně jako v té mé. Vynikající dramatická řežba, která je stejně brutální jako je nádherná. Naturalistická kamera a herecké výkony jsou zásluhou toho, že si připadáte, jako by vás do obličeje šlehal vítr a déšť skotských vysočin. Chris Pine je král, kterého bych pěšky následovala do každé bitvy. Zkrátka perfektní. To samé platí o nebojácné Florence Pugh. Jeden z mála historických příběhů, kde jsem neznala konec a stěží bych letos našla lepší dějový zvrat. Není to dokonalý film, ale je to srdcovka. (10.12.2018)

Outlaw King měl být epickou a pořádně drsnou historickou podívanou a... bohužel moc není ani jedním. Před deseti lety by asi šlo o žánrový nadprůměr, v době Hry o trůny je ale laťka o něco výš a David Mackenzie na ni bohužel nedosáhnul. Pine je pod jeho vedením matný až běda (což je po Hell or High Water docela šok), jeho hrdina nemá moc co nabídnout, a vůbec celý příběh je dějepisná přehledovka bez pořádného náboje, hmatatelného napětí nebo vymazlené akce, u níž by Ridley Scott smeknul klobouk. Všeho je tu prostě tak nějak málo a konec dorazí dřív, než se film pořádně rozjede, takže za mě akorát fajn průměr, jenž sice naplnil všechny škatulky (a má solidní finální bitvu), ale čekal jsem od něj mnohem víc než vyklidněný seriálový pilot. (15.11.2018)

Konečně jsem dočkal snímku ve kterém nejsou naši spoluobčané z Afriky a agresivně naladěné feministky bojující za svá práva tím, že se nacpou do každého filmu i když se to tam vyloženě nehodí. Naposled jsem to viděl v hrané pohádce s názvem Popelka (2015), kde hrál pěkně vypasený černoch nejbližšího pobočníka budoucího krále. To se asi musel Charles Perrault obracet v hrobě po zhlédnutí jeho pohádky. Po pravdě řečeno je to takový fenomén poslední doby, dávat lidi do jistých dějových sekvencí ve filmovém žánru, kam se to vysloveně nehodí. Pro příklad uvedu, černoši ve vesmíru v šedesátých letech a další bláboly, které vyloženě bijí do očí. V tomto snímku se podíváme do nehostinné větrem ošlehlé skotské vysočiny, kde místní obyvatelé bojují o svou nezávislost proti nenasytným anglánům včele s anglickým králem Eduardem I a posléze jeho trubkoidním synem Eduardem II, který byl rovněž prvním králem, jehož nazývali princem z Walesu. I když si většina diváků pamatuje Roberta the Bruce jako muže, který zradil Williama Wallace  ve filmu Statečné srdce (1995), tak pro to neexistují žádné důkazy. Jak to dopadlo s národním hrdinou za nezávislost Skotska se dozvíme v tomto filmu a společně se zde můžeme podívat na fascinující přírodu a reálné herecké výkony. Tento snímek je převážně chlapská záležitost a proto v ní můžeme vidět spoustu nádherných soubojů a bitev ve kterých si milovníci filmové krve jistě přijdou na své. Za Skotsko a za heslo Chlapi sobě dávám zasloužených 80%. (27.08.2021)

Hezký "doplněk" ke Statečnému srdci (pro mě dosud jeden z nejlépe fungujících historicko-válečných velkofilmů). Výpravných středověkých řežeb není nikdy dost, natož těch povedených. A to Outlaw King po všech stránkách je (o to víc naštve, že jsme ho u nás nemohli vidět na velkém plátně). Navíc mi dokázal, jak moc je Aaron Taylor-Johnson herecky flexibilní. Jeho živočišný berserk Douglas (pardon, DOUGLAAAAS!) je výborný a krade si film do jisté míry pro sebe. 80 % (05.12.2018)

Víc než neoficiální pokračování Statečného srdce vypadá Robert Bruce a jeho cesta jako poloviční remake. I tady jsou zrady, lásky a velkolepé bitvy, ale jakkoli se Gibson svého času od historických reálií odlišoval až absurdně, s radostí mu bylo odpuštěno, protože každým zvratem trhal divákovo srdce vedví. Mackenzie se dějin drží pevněji a přidává na bojovném bahnění, ale já se nemůžu zbavit pocitu, že je to všechno moc naoko. Úvodní interakce na mě nefunguje jako vtáhnutí do děje, ale jako vábnička v podobě scény bez střihu, vyhřezlá střeva nepodporují hrůzy války, jen samoúčelně z člověka vypadnou v celé nahotě, vřelé city se u novomanželů objeví jedním střihem. A Chris Pine, věčný to sympaťák a rošťák na pohled, do rolí zadumaných panovníků teprve dospívá. Král je tak v tomto případě psanec odvážný a příjemně nekompromisní, ale Srdce jeho bojovým zpěvům zoufale chybí. (14.11.2018)