poster

Sedm samurajů

  • Japonsko

    Shichinin no samurai

  • Japonsko

    七人の侍

  • anglický

    Seven Samurai

  • Slovensko

    Sedem samurajov

Drama / Dobrodružný

Japonsko, 1954, 160 min (SE: 207 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Djoker
    ***

    Samurajové mají stále svoje kouzlo, ale čekat od nich zázraky současný divák rozhodně nemůže. Film se místy přeci jen táhne a prodloužená verze, kterou jsem viděl, se na jeden zátah sjet nedá. Souboje působí až moc divadelně, o zraněních raději ani nemluvím. Moc jsem od prvního setkání se samurajským filmem nečekal, takže mě většina nedostatků nijak nerozhodila. Jelikož jsem neznal herce, tak o nějakém fandění nemůže být řeč, ale nad všemi vyniká ujetý Mifune, který nejvíce vtahuje diváka do děje. Potěšil mě humor, který jsem v takovém množství opravdu nečekal. Jen pro zajímavost, tak dobře se mi titulky snad ještě nikdy nečetly. Bylo to zřejmě tím, že jsem uřvanou japonštinu zcela ignoroval a soustředil se pouze na ně, zatímco u anglicky mluvených filmů si v hlavě spojuji titulky s mluveným slovem.(9.7.2011)

  • Dan9K
    **

    Nejdřívě jsem nechtěl zase škádlit olgoje chorchoje bosou nohou a mlčky tento snímek přejít. Avšak po přečtení komentáře od 3 AM Code, s kterým snad stoprocentně souhlasím, jsem nakonec nalezl odvahu a budu se tak snažit zbytečně neopakovat nic, co již napsal on, čili, pokud chcete vědět, jak se stavím k těm tradičním filmovým hodnotám, přečtěte si jeho. Pořídil jsem si 3 a půl hodinovou verzi a je to tak pravděpodobně nejdelší film, jaký jsem kdy viděl (jo jo, bejvávalo - pozn. komentátoristy o rok později). První hoďka byla dobrá. Nalezání hrdinných samurajů bylo zábavné. Ovšem nemohl jsem se zbavit dojmu, že v Sedmi statečných byla každá postava charakteristická, zapamatováníhodná - jak duševnem, tak především vizuálně. Takashi Shimura je tak snad jedinou výjimkou a to dost možná proto, že je Yulu Brynnerovi trochu podobný. Jelikož 207 minut je tuším více, než kolik je zde napsáno, jde pravděpodobně o rozšíření o vystřihané scény. A je to bohužel znát. Spousta z nich se mi zdála hluchá a zbytečná a taky trochu únavná. Proto mě překvapilo, jak poměrně rychle tento film utíkal. Což je mimochodem můj častý syndrom u tří (případně delších) hodinových snímků s tím, že na úplném konci, pokud se nejedná o počin, z kterého jsem na větvi, přesto značně trpím. Je to pro mě důkaz, že za tím stojí jen a jen moje psychika, protože u 80 -ti minutových filmů si k závěru taky dost často klepu na hodinky, které nemám. Proto mám pro sebe radu do budoucna: "Hlavně se nedívat, jak to má být dlouhé". Nemám moc srovnání v asijské oblasti té doby, 50 let tam a nazpátek mám víceméně tmu (pravda, nazpátek je to možná i trochu víc), ale rozhodně si na filmech prioritně necením technického zpracování, ani se je nesnažím oceňovat na základě vlivu či klasičnosti (ah, tím jsem si zase naběh....), ale zkrátka především na tom, jak mě zaujme příběh, prostředí, nápaditost a myšlenka, což se v tomto případě nepovedlo, a tak nejpříjemnější pro mě nakonec byla 5-ti minutová pasáž uprostřed, ve které jsem mohl v klidu nechat spadnout hlavu do klína a přestat namáhat mozek a poslouchat hudbu, jelikož na obrazovce se vyjímaly po celou dobu jen 3 neznámé japonské znaky na černém podkladu značící přestávku...(28.6.2006)

  • Ajantis
    *****

    Dlouhá stopáž je využita bravurně a výsledkem je velmi všestranný snímek. Věrné prostředí feudálního Japonska, kde si film ale všímá spíše těch spodních vrstev, narozdíl třeba od Kagemuši. Situace ve společnosti a vztahy mezi jejími jednotlivými vrstvami jsou dobře nastíněny a ústřední příběhovou linku tak lze vnímat v širších souvislostech, neměl jsem žádný pocit uměle postavené zápletky. Souboje, které pro někoho možná překvapivě nedostávají příliš velký prostor, jsou pojaty až vidlácky, a tedy přirozeně - samurajové nejsou nijak heroizováni, a velkou roli v nich hrají obyčejní rolníci - lze silně cítit surovost a zvířeckost, s jakou se z vyděšených vesničanů stávají vrahové, a s níž se vrhají na osamoceného nepřítele. V kombinaci s propracovanou psychologii postav tak tvoří opravdu vydatný (byť neuspěchaný) a uvěřitelný výlet do tehdejšího Japonska.(14.8.2006)

  • lamps
    *****

    Japonci na sebe mohou být právem pyšní, protože již v roce 1954 přišli s tak úchvatnou dobrodružnou podívanou, na jakou se v Hollywoodu nejen do té doby, ale i pár let poté nikdo nezmohl. Bylo již řečeno mnohé i o amerických Sedmi statečných, kteří si celý námět vypůjčili a dle mnohých i předčili, ale já bych se do nějakého srovnávání moc nehrnul. Sedm samurajů je přeci jen strašně odlišný snímek, z něhož je cítit specifická japonská kultura a který nám celý příběh ropitvává daleko detailnějším, emotivnějším a reálnějším způsobem než americký příbuzný. Samurajové nebyli žádní kovbojové, kteří při nepřátelském ataku nehnou ani brvou, ale parta obyčejných veselých lidí s obdivuhodnou vytrvalostí a odvahou. A třeba z toho pohledu se mi japonský snímek zalíbil trochu více, nejenže představuje hrdinství a odhodlanost hlavních postav, ale věnuje se i jejich charakteru a zpočátku nelehkému soužití s utlačovaným obyvatelstvem. 207 minut možná vypadá úmorně, ale věřte mi, že lepším způsobem než sledováním Sedmi-statečných-samurajů pod vedením mistra Kurosawi je strávit asi nelze..(22.10.2012)

  • Djkoma
    ****

    Obrovské veledílo, které zabíjí právě ta velikost. Přes 200 minut dlouhý film postavený na základech samurajského. První část o hledání samurajů, druhá o přípravách k brnění a třetí samotné bránění před útoky nájezdníků. Všechny části mohly být kratší a trochu více záživné a pak by toto dílo nemělo jedinou chybu. Vlastně možná mělo a to mě neskutečně protivnou postavu posledního sedmého samuraje, který neskutečně řval, křičel a furt poskakoval jako kdyby vypadl z němého filmu, kde své pocity a emoce musí vyjadřovat pohyby těla. Jinak se skláním před Kurosawovou velikostí a umem, protože v jeho podmínkách (sakra, dyť se těm hercům odlepují "umělé" plešky....) natočit takto velký a obdivuhodný film. koho nezajímá samurajové a jejich smýšlení, určitě hned šáhne po Sedmi statečných, kteří jsou v podstatě okleštěná verze SS bez většího smyslu s důrazem na hlavní postavy.(31.12.2008)

  • - Film byl údajně inspirován skutečnou událostí, kdy si jedna vesnice najmula samuraje, aby ji chránili. (don corleone)

  • - Kurosawa trval na natáčení v pečlivě vybraných exteriérech i na – v japonském filmu do té doby nevídaném – počtu koní. Akční scény natáčel bez přerušení několika kamerami najednou, aby vynikla plynulost akce. (Kamkon)

  • - Kikuchiyo je dívčí jméno, proto se mu samurajové tak smějí. (HellFire)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace