Režie:
Akira KurosawaKamera:
Asakazu NakaiHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Takaši Šimura, Daisuke Kató, Minoru Čiaki, Isao Kimura, Seidži Mijaguči, Toširó Mifune, Kamatari Fudžiwara, Acuši Watanabe, Isao Jamagata, Noriko Sengoku (více)Obsahy(2)
Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných.
Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (580)
Příběh se od známější americké westernové klasiky samozřejmě neliší, snad jen tím, že Kurosawa dává vesničanům více prostoru a divák s nimi může více soucítit, kdežto u Sedmi statečných mi víc než na farmářích záleželo na tom, aby přežilo co nejvíc kovbojů. Nerad hledám zápory na klasice, ale tři hodiny je na příběh o záchraně vesnice před bandity přece jen trochu moc a hlavně v prostřední třetině jsem příliš často pokukoval po hodinkách. Asijská velkolepost u mě tentokrát narazila. ()
Geniální film a jeden z nejlepších jaký kdy byl vůbec natočen. Akira Kurosawa potvrzuje pověst nejlepšího režiséra jakého kdy Japonsko mělo a jeho spolupráce s Toshirô Mifune je právem považována za jednu z nejplodnějších (Mifune a Kurosawa znamená pro mě to samé jako třeba De Niro a Scorsese). Snímek o vesnici, kterou napadají banditi a její obyvatelé se rozhodnou najmout si sedm samurajů, kteří je před jejich útoky ochránní zná jistě každý (i když valná většina zná tento příběh z amerického remaku). Nebudu zde srovnávat americkou a japonskou verzi, protože podle mě mají společný jen námět a jinak se od sebe naprosto liší. I když je film přes půl století starý a má přes 200 minut tak je to neopakovatelný zážitek, na kterém oceníte od kamery přes herecké výkony, hudbu, výpravu až po precizní režii Kurosawy. Tohle by si neměl nechat ujít žádný skutečný filmový fanoušek...... ()
Jak je jinde Mifune báječný, zde byl trapný a extrémně přehrával, ale to nic nebylo ve srovnání s představitelkou Šiny, čekala jsem, že probrečí poslední půlhodinu filmu. Samotný scénář je skvělý, výslednému filmu by velice prospělo, kdyby byl Kurosawa ochoten se vzdát některých scén a zkrátil ho tak o hodinu. Jindy mistr atmosféry zde nějak místy zapomněl, jak ji vytvořit. Na tříhodinové filmy jsem od pana režiséra zvyklá, ale abych se nudila, to se mi stalo jen u Děrsu Uzala a zde. Poprvé jsem se u něj setkala se špatnými hereckými výkony, což obzvláště u Mifuneho zamrzí dvojnásob. Scéna, jež začíná naháněním Šiny Manzou, se odehrává v dešti a já se nemohu ubránit srovnání s hrou Járy da Cimrmana Lijavec, jen mi tu chybí vrchní inspektor všech starobinců. ()
,,BUDEME BOJOVAT! NAJDEME SI SAMURAJE...“ /// Dlouho vo tom, že najít spolehlivýho samuraje není žádná prdel (to máte jako s těma kovbojema). Pak máte dost času zjistit, že Japonec není našinec (tak jako u jinejch samurajskejch filmů). Ale nejvíc mě zajímalo, jaký bude finále…Tři a půl hodiny ryzího filmovýho vyprávění! Nevím, jestli akce s několika samurajskejma kouskama a velkou dávkou hromadnýho válečnýho nadšení vesničanů bude pro současnýho filmovýho diváka dost efektní. Film má ale v sobě ohromnou vnitřní sílu, která vztyčuje Fuquovýmu vymydlenýmu pozlátku nejen prostředníček! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jestli najmout kovboje nebo samuraje. 2.) Doma jedeme jen klasiku. 3.) Thx za titule „Martin Tirala“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Sedm samurajů je pokládáno za jeden ze základních stavebních kamenů akčního a dobrodružného žánru. Je to film, o kterém se obvykle mluví v superlativech a který je mimořádně vysoce hodnocen i filmovými fanoušky. Tak mi tedy vysvětlete, proč jsem se po jeho zhlédnutí cítil jako po celodenní šichtě v kamenolomu, a to jsem ještě snímek sledoval s přestávkou a navíc jsem viděl pouze sestříhanou 160minutovou verzi. Původní má o 43 minut stopáže navíc. Filmoví kritici většinou kladou Kurosawovo vrcholné tvůrčí období do 50. let, já naopak zastávám názor, že v 50. letech byly Kurosawovy práce sice odvážné, ambiciózní a kvalitou jednoznačně vyčnívající z šedi japonské dobové produkce, k režijnímu mistrovství se ale teprve dopracovával. Jeho samurajské výlety do dávné historie trpí divadelním hereckým projevem, který často přechází do nepříjemného afektovaného přehrávání. Místy až nesnesitelné je v tomto ohledu pitvoření Toširó Mifuneho v roli chvastouna Kikučija. Je zvláštní, že tenhle rys Kurosawových historických filmů ostatní přecházejí téměř bez povšimnutí. Se slavnějším americkým remakem Sedm statečných nakonec Akira v mých očích uhrál remízu, byť slabiny a silné stránky mají oba filmy někde jinde. Původní snímek vyznívá realisticky, žoldnéři nevítězí nad téměř šestinásobnou převahou díky výjimečným bojovým schopnostem, ale díky tomu, že se spojí s obyvateli vesnice a vycvičí je k obraně jejich domovů, naučí je taktice a ovládání zbraní. Naproti tomu americká verze je svižnější a zábavnější, má rozumnou stopáž a lépe vymodelované charaktery, po uši ale vězí v žánrových klišé a je typickou westernovou pohádkou o nepřemožitelných pistolnících vítězících nad padouchy. Na závěr si neodpustím jednu skeptickou poznámku. Vysoké hodnocení na ČSFD nesouvisí při tak velkém počtu hodnotících ani tak s vytříbeným vkusem jeho uživatelů, jako spíš s konformismem a multiúčty, protože kdyby tu bylo tolik estétů, vypadaly by filmové žebříčky poněkud jinak. Celkový dojem: 60 %. ()
Galerie (60)
Photo © Toho Company Ltd.
Zajímavosti (49)
- Seidži Mijaguči (Kyuzo) se nikdy před natáčením filmu nedotkl meče. Díky kouzlům kameramana ale vypadal jako mistr. (don corleone)
- Natáčecí práce trvaly jeden rok. (Tommass95)
- Počet účinkujících přesáhl 30 000. (Tommass95)
Reklama