Sedm samurajů

Kultovy film od Kurosawy. Sedem samurajov braniacich osadu rolnikov, ktory nasadzuju svoje vlastne zivoty proti banditom. Tento film je dejom podobny filmu Sedem statocnych a teraz uz viem ze americania sa inspirovali tymto filmom a urobili tak klon tohoto kultoveho filmu. (30.11.2010)

První Kurosawa, který mě oslovil. Po Žít a Rašomon jsem si myslel, že je Kurosawa opěvován jako klasik nezasklouženě a když jsem poprvé viděl Sedm samurajů, tak jsem usnul po dvaceti minutách, ale po delší době jsem se k tomu vrátil a nemohl jsem uvěřit tomu, že mě baví šedesát roků starý, japonský, tří a půlhodinový film. Toshirô Mifune je kapitola sama o sobě. (15.04.2011)

Výnimočný film s o sympatickým hereckým obsadením na čele s Toshiro Mifunem, film ktorý nestarne. Len tých 207 minút je priveľa! (27.08.2011)

Ajaj, pri osobnej repríze som sa už trochu nudil. A to napriek tomu, že som si na jej začiatku nepamätal, aké budú na konci filmu straty a kto všetko nás opustí. - Ak napriek tomu neklesnem s hodnotením na ****, je to výraz toho, že je to moje najpríjemnejšie stretnutie s japonskou kinematografiou, čo arci z úst, resp. pera niekoho, kto toho japonského videl pramálo, v podstate nič neznamená (o ironickom podtóne tejto výpovede už ani nehovoriac). Trochu lacné je záverečné posolstvo, ale na druhej strane je pekné, (SPOILER) ako rezolútne si Shino nakoniec nevšíma nádejného mladého samuraja, zostávajúc tak zrejme pravou roľníčkou (/SPOILER). Po gýčovitom americkom happyende Siedmich statočných ani stopa! Či to zrkadlí dobový alebo kultúrny rozdiel, neviem, v každom prípade ma to potešilo. - Najväčším problémom pri sledovaní tohto filmu pre mňa bola moja neschopnosť plnohodnotne vnímať zobrazovanú mentalitu roľníkov. Miestami som mal pocit, že rozumiem, väčšinou mi ale pointa unikala. V pravom slova zmysle: a strange movie! Ukričané, emóciami oplývajúce postavy nerobili mojim ušiam dvakrát dobre, herecký prejav pôsobil miestami značne "nadsadene" až infantilne. Je vôbec pozoruhodné, ale vlastne tiež otravné a frustrujúce, že nejakú dynamiku a vôbec náplň dvom tretinám deja, počas ktorých ešte neprebieha samotný boj o dedinu, dodáva okrem občasných výbuchov emócii na strane roľníkov predovšetkým postava (pseudo)samuraja Kikuchiya, ktorá je hraná Toshiro Mifunem práve takým spôsobom, že človek neviem, do akej miery má herca i jeho postavu vôbec brať vážne. Okrem neho a najmladšieho člena titulného kolégia sú ostatní piati samuraji samozrejme skrz naskrz kladné postavy, ale napr. taký dedinský starešina Gisaku, ktorý sa sprvu správa veľmi racionálne a je zosobnením dôstojnosti, aby ma napokon začal nepríjemne prekvapovať (mám na mysli jeho presadenie toho, aby bol zajatý bandita dedinčanmi ubitý, a bláznivé odmietnutie opustiť dom), je ďalším dobrým príkladom nepochopiteľnosti tohto filmu. Ok, končím. Prečo som zostal napriek výtkam pri piatich hviezdičkách, som snáď ako tak alibisticky odôvodnil. (06.11.2011)

Ne, prostě ne, já to prostě nedokážu ... , ... jak je to dlouhé, tak je to nudné ... , ... já to prostě nedokážu dokoukat! (14.03.2012)

Nie, nie, nie. Celé zle. Neskutočne nadhodnotený film tu na čsfd. Polovicu stopáže (čo je za normálnych okolností celý film) počúvať len citoslovcia typu óóóóó, ááááá, ééééé je fakt silná káva... o tom že "farmári" tu boli zobrazený ako úplné retardované, mongoloidné hovädá s podpriemerným IQ je už vec druhá. Pokiaľ prihliadnem jedno oko k ročníku filmu tak 1* za pár priemerných scén je z mojej strany maximum. (05.11.2014)

spis 4 a 1/2 ale remake s Mcqueenem mi prisel zabavnejsi....na druhou stranu je to prvni japonskej film, ve kterym sem rozeznal jednu postavu od druhy a kerej me bavil i pres svoji dylku(207) a par zbytecnych scen ale zase mi tam chybelo vic bojovych scen protoze sem cekal ze uvidim poradny souboje s mecem....na druhou stranu, je jednodussi jak to delali oni a to jit ve dvaceti na jednoho.....kazdopadne mi tendle film nasadil brouka do hlavy a vyvolal ve me zajem o japonsky filmy (06.10.2006)

Neuvěřitelný film. Viděl jsem 207 minut dlouhou verzi! a ani v jedné chvíli mě nuda neopanovala. Naopak. Když si k tomu připočtu to, že americký remake kopíruje svou předlohu vcelku věrně, tj. přesně víte, co se stane, kdo že nepřežije a jak to celé dopadne a přesto přese všechno Vás to baví, nadšení nemá mezí. Kurosawa je výborný vypravěč. Dlouhé záběry nejsou samoúčelné a snaží "zatmosférnit" popisovanou situaci. Originál je opět (kupodivu) třikráte lepší plagiátu. Snad bych přidal ještě jednu poznámku k porovnání. Kurosawuv snímek je jednoduší, lehčí a zejména striktně nepatetický, byť japonští herci lecos přehráli. Doporučuji DVD verzi levných knih. (29.01.2007)

Božský film, ktorý si na nič nehrá (10.09.2007)

Na film se dá nahlížet ze dvou protilehlých úhlů pohledu. Pokud se na něj dívám v rámci souvislostí a vidím v něm předchůdce geniálních Sedmi statečných, kteří ze své předlohy vytěžili co mohli a stali se i díky ní vynikajícím, nezapomenutelným filmem, navíc pokud zvážím že Sedm samurajů bylo natočeno již před více než 50lety, musím hodnotit za jasných 5 hvězdiček. Pokud bych se ale na film díval okem zcela nezatíženým okolnostmi a hodnotil čistě současný zážitek z jeho sledování, byla by to 1 až 2 hvězdičky. A protože oba pohledy jsou mi stejně blízké, ve výsledku to vidím na 3,5*. Ke srovnání Sedmi samurajů a Sedmi statečných, kterému se skoro žádný český divák nemůže vyhnout a kterým bych chtěl dovysvětlit výše napsané: hlavní rozdíl mezi filmy vidím v jejich zestárnutí. Zatímco Sedm statečných i v dnešní době působí nesmírně silně, napínavě a emotivně a dokáže diváka zaujmout, Sedm samurajů na mě působí jako dílo z filmového pravěku – kousek z archívu vhodný ke shlédnutí zejména pro zajímavost. Zpracování je natolik zastaralé, že téměř nepůsobivé a někdy až nudné. Je neuvěřitelné, že oba filmy vznikly jen 6 let po sobě, spíš bych to (bez přehánění) tipoval tak na 60. Další problém bych viděl v hlavních hrdinech obou filmů, resp. v jejich představitelích, pro mě bylo mnohem jednodušší identifikovat každého ze sedmi statečných, ztotožnit se s ním a s jeho motivací a tím pádem jejich příběh mnohem víc prožívat než u sedmi samurajů, z nichž některé jsem obtížně rozeznával a ještě hůře do nich viděl, to samé platí i o vesničanech v obou filmech, ale připouštím, že to je spíš moje chyba, japonští diváci to určitě vnímají zcela naopak. Naopak než já možná mnozí vnímají i „užvaněnost“ sedmi pistolníků, kteří myšlenky samuraji jen naznačené, vyslovují naplno a v porovnání se samuraji je vysvětlují až polopaticky, tak aby divákům nic neuniklo a aby svými silnými prohlášeními a gesty pořádně zaútočili na divákovy emoce. Jenže přestože minimalistické vyjádření obvykle ve filmu cením, u samurajů mi někdy přišlo až tak minimalistické až skoro žádné, kdežto u Sedmi statečných i ta jejich ukecanost a gesta byly ve velmi vkusné míře, navíc ne podbízivé, naopak skutečně silné a emotivní. Obvykle se kloním k názoru, že originál je originál a veškeré klady kopie/napodobeniny jsou pořád především zásluhou originálu a ten tedy stojí v mých očích mnohem výš. U dvojice sedmi samurajů a statečných to vidím výjimečně naopak, i když uznávám, že za své kvality Sedm statečných své předloze vděčí z podstatné části, proto se taky v hodnocení samurajů přikláním k výsledným 4*. Pro zajímavost Sedm samurajů rozhodně za shlédnutí stojí a i přes občasnou šeď nakonec pár silných momentů nabídnou taky. (14.12.2008)

Je to klasika a po klasice by se nemělo dupat, ale je to současně jeden z mála případů, kdy z mého pohledu remake překonal originál. (03.04.2009)

Popravdě řečeno, čekal sem víc. Ať už za to může golfistův nadšený komentář, legendárnost Kurosawy (kterého bohužel vůbec neznám), nebo jen slibná kombinace asijského filmu a vysokého hodnocení, Sedm Samurajů tak úplně nedosáhly nastavené laťky. Co jsem tedy čekal? Něco exotického, co jsem ještě neviděl - skrytý skvost, který mi poskytne zážitek jako žádný jiný film - něco jako Kim Ki-Dukův "Jaro, léto, podzim, zima.. a jaro". Tak a teď už konečně o Sedmi Samurajích. Něco neskutečného se sice nekonalo, ale stejně je pravda, že tenhle film je nezapomenutelný. Jako mnoho jiných filmů, ačkoliv jde o "dobrodružný" a "akční" film o Samurajích, je celá krása filmu skrytá hlavně v jednotlivých postavách sedmi samurajů a jejich vzájemné interakci. Tady se trochu dostalo mě tolik vyhledávané odlišnosti od jiných filmů. To, jakým způsobem mezi sebou postavy komunikují, je sice do jisté míry přirovnatelné k asijským filmům celkově, ale stejně mezi ostatními jasně září a jde o něco, co prostě musíte vidět, aby jste pochopili, proč to mám tak rád. Poznámka na konec: pětiminutovou instrumentální "přestávku" bych strkal do více filmů, člověku to dá chvíli na oddech a psychickou přípravu na to co přijde :-) (07.07.2009)

Být to tak o hodinu a půl kratší dal bych 4 hvězdy. (07.01.2010)

Přehnaně dlouhý film, ve kterém se nic moc zajímavého neděje. Je zvláštní, že při tak dlouhé stopáži, se ani pořádně nedozvíme, kdo patří mezi těch sedm samurajů, natož abychom si k nim vytvořili nějaký vztah. Sedm statečných se mi tedy líbilo podstatně více... (08.08.2010)

Vzhledem k tomu, že Sedm statečných miluji, toto musím přímo zbožňovat. (15.01.2011)

Veľdielo... slová nestačia... 10/10 (21.01.2011)

no já jsme viděl tu verzi co měla 206 minut. Dokoukat mě to stálo hodně sil, jelikož japonština + délka mě zmáhala, ale odměnou mi byl skvělý zážitek! (14.02.2011)

Něco parádního, nemám slov. Akira Kurosawa se pomalu řadí k mým oblíbeným režisérům. (22.03.2011)

Už dlouho se mi nestalo, že by mi tři a půl hodiny, tak příjemně utekly. Obzvlášt u černobílé japonské klasiky z 50 let, jsem to vážně nečekal. Možná jsem se chvílema nudil a ta přestávka v půlce nesestříhané verze vážně bodla, ale když ono to bylo prostě...nezapomenutelné. Ty ksichty a projevy ústředních postav a ta závěrečná bitva by pro spoustu lidí v dnešní době působila neuvěřitelně směšně, ale na mě ty dnešní přeefektovaný slátaniny dojem fakt nedělaj. Proto jsem to Kurosawovi žral, jakoby to právě byla novinka v kinech. Jo a taky vám ten první samuraj (co je vedl), tak trochu přípomínal jakéhosi japonského Morgana Freemana? (19.09.2011)

ano, je to moje blbost, že jsem koukal na SE, který trval 207 minut... ale stejně by skvělý režisér jako Kurosawa měl vědět, kolik je akorát a kolik je už moc natahování (03.07.2012)