Nastala chyba při přehrávání videa.
  • D.Moore
    *****

    Zajímavý příběh natočený naprosto strhujícím způsobem - moc se mi to líbilo! Tak moc, že mě ani nenapadlo, aby mi vadily některé možná předvídatelné situace, zvraty atd. Skvělí neokoukaní i ostřílení herci, nádherná kamera Vladimíra Smutného, režijní nápady... A ten soundtrack! Doufám, že album někdy vyjde, protože takovou směs klasické hudby, dobového swingu a současné elektroniky (s odvážným remixem státní hymny v závěrečných titulcích) jsem v českém filmu snad nikdy neslyšel. Kdybych nevěděl, kdo ji složil, hádal bych třeba Daniela Pembertona.(11.1.2019)

  • ArsenalEagle
    ***

    Já se tak moc na tenhle film těšil, opravdu moc. Jenže nakonec jsem z výsledku spíše smutnej. Zajímavý příběh podle skutečnosti, ale já si z něj pamatuju jen to, že se odehrávalo jedno mistrovství Evropy a pak druhé mistrovství Evropy. Ač sympatičtí herci, stejně mi příběh neuhranul. Náznaky parádní zábavy a skvělého příběhu zabila blamáž, ve které se člověk prostě ztratil. Notnou dobu jsem nevěděl co se děje, jen jsem tipoval, co že se to vlastně stalo... jak kdyby ve střižně zmizela polovina filmu. Mně by vůbec nevadila stopáž okolo 130 minut, pokud by bylo vše převedeno na plátno. Hudba místy povedená a (hlavně na konci) s prominutím strašná. Chybělo mi tam info, alespoň v titulkách se mohly objevit informace, například jak kdo dopadl, přiblížit jména, ze kterých si pamatuju jen Valentu, který se na plátně objevil na pár minut. Vážně škoda, ale aspoň to nebyl úplný propadák.(29.10.2018)

  • Oktavianus
    **

    Kýč. Obrovskej, ale obrovskej kýč. Přemýšlím, z čeho mám cítit tu národní hrdost. Z toho, že jsme si úspěšné sportovce po roce 1948 pozavírali? Tak určitě. Když na novinářský projekci Jakub Bažant mluvil o tom, jak doufá, že na diváka dýchne étos první republiky, a pak film zakončuje jakýsi podivný hudební remix české hymny, nevěděl jsem, zda se nesmát nahlas. Ten film je nepovedenej z vícero důvodů, nejdůležitější je především scénář: Pánové Bažant a Závozda jsou snad dobří sportovní redaktoři, určitě fanoušci basketu, ale jestli něco nejsou, tak scenáristé. Tak tragicky napsané dialogy, jednobarevné postavy (dobře, až na dvě výjimky) - já ty Mirky Dušíny fakt nemusím, a zdejší hlavní hrdina by šéfa Rychlých šípů čestností strčil do kapsy, fuj - nebo přehlídka klišé (netuším, zda se Bažant se Závozdou někdy podívali třeba na YouTube na záznamy starších sportovních utkání, k dispozici mají i archiv ČT. Ale asi ne. Kdyby totiž jo, viděli by, že jak se sportovci na hřištích či palubovkách chovají dnes, se ve 40. letech fakt nechovali). Film chce pokrýt velké časové období, je proto buď špatně napsaný, nebo mizerně sestříhaný, a ten patos a kýč, co z něj odkapává, nepřekousnu. Ale nechci jenom hartusit: jsou tu i dobré momenty, a ne málo. Geniální kamera Vladimíra Smutného (díky němu je Zlatý podraz první český sportovní film, který je fakt dobře natočený), dva skvělí herci (Patrycja Volny je úžasná a Ondřej Malý taky, mohou za to ale hlavně jejich role, jako jediné nejsou jednorozměrné), celá pasáž na mistrovství Evropy ve Švýcarsku, která je (i díky mé oblíbené Alence Dolákové) fakt vtipná. Ale jinak kýč.(27.10.2018)

  • Majkak
    ****

    Neobvyklá a hodně zajímavá hudba, působivý vizuál, absence zbytečných řečí, pár intenzívně působících záběrů, to vše vytáhne film nad obvyklý průměr. Škoda té roztěkanosti. Ťuk před válkou, ťuk válka a pak dramatické období nástupu komunismus. Scénář se příliš rozptyluje a neudrží se jedné linie, jakoby tvůrcům bylo líto něco důležitého vynechat. Jenže namísto osudové lásky je to spíš rychlá zamilovanost, v centru dění je sportovní příběh, a vztahy v partě hráčů, byť i pro ně není dostatek prostoru. Celek působivý elegantně, ale po odchodu z kina se mnou žádné hlubší emoce necloumaly.(26.10.2018)

  • filmfanouch
    ***

    Pouta jsou fajn filmem, Místa o něco méně, každopádně když byl odhalen nový projekt režiséra Radima Špačka, zájem byl vyvolán určitě. Výsledný Zlatý podraz se pak vyskytuje někde mezi kvalitou Pout a kvalitou Míst. Trailery vypadali na českou tvorbu velice dobře a člověk začal doufat v nejlepší český film za poslední dobu. výsledkem je ale pouze kvalitní nadprůměr, který nepřekonal nejlepší český film letošního roku, Úsměvy smutných mužů. A má to své důvody. Zlatý podraz je rozhodně slušná práce, má ale své chyby. Hlavní chybou je dle mně scénář. Scénář totiž většinu postav vůbec neosvětlí a divák tak vůbec neví s kým má co dočinění, proč se postava chovala tak jak se chovala a když už to konečně vypadá, že dojde na podrobné setkání, dojde na střih a naděje je opět v prachu. Na scénáři se ale musí pochválit fakt, že film slušně odsýpá a utíká dopředu a nějak výrazně se nezdržuje. Je vidět, že měl Zlatý provaz nějaký rozpočet jelikož vypadá draze, má nádhernou výpravu a kostýmy. Na druhou stranu se ale opět vracím k problému s postavám a tentokrát k tomu, že ve filmu chybí více výrazných postav. Jediná postava na kterou si vzpomenu je pravděpodobně trenér Venca Hrabal v podání Ondřeje Malého, ten je ale bohužel v součtu ve filmu až příliš málo. Problém je také s tím, že je film příliš krátký a některá témata film probere příliš zrychleně. Například o postavě trenéra Valenty v podání Standy Majera bych se rád dověděl více jelikož z plátna zmizí až příliš rychle. Také basketbalových zápasů v součtu filmu není tak moc a ty které se do filmu dostali jsou příliš zkrácené a to až takovým způsobem, že po pár sekundách utkání jsme na konci druhého poločasu. Velkým plusem je ale hudba Jakuba Kudláče, která by jakoby občas vyprávěla samotný děj filmu a je do jisté míry důležitým bodem filmu. Závěrečný zvrat byl podle mně poté skvěle podán a naprosto skvěle tvůrci převyprávěn. Závěrečná scéna mě ale trochu vytrhla a přišlo mi, že sami tvůrci nevěděli jak film ukončit. Zlatý podraz není mistrovské dílo, ale je to slušná filmařina za kterou by se nikdo z tvůrců stydět neměl. Palec hore!(28.10.2018)

  • - Kožené míče, které jsou už dnes sportovní archiválií, si prý tvůrci nechali šít až v dalekém Kyrgyzstánu. (Stoka)

  • - Natáčelo se od 3. ledna do 25. května 2018 v Česku – v Praze, Přelouči, Jimramově, Hradci Králové, Slapském zámku a v Hýskově. (Varan)

  • - Ženevské nádraží ztvárnila budova nádraží v Hradci Králové. (rybicka11)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace