Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Stegman
    **

    Ten závěr mohl být TÁÁÁK dobrý! Mohl napravit dojem z celé té nevýrazné předchozí hodiny... SPOILER: ale to nééé, ono se najede na klasicky české bolestínství. Trenér (O.Malý) jim přece mohl vmést do tváře "všichni jste věděli, co podepisujete, ale jen jste to alibisticky shazovali!". Místo toho se ten trenér provinile(?!) a "zrádcovsky" vytratí do kouta, aby dal prostor typicky českým bělohorsko-mnichovským úvahám "byli jsme extratřída, ale zase nás zařízl někdo zvenčí (samozřejmě za pomoci zrádce-slabocha-jednoho z nás)". Achjo. Kdyby aspoň pořádně ukázali ten finálový zápas... ale je odbytý snad za čtvrthodinu. I ta milostná linka, která zabírá půlku filmu, skončí neslaně nemastně. Je tu vůbec něco, co můžu ocenit? Výprava a herecké výkony? Ok, ale to je málo.(23.12.2018)

  • Slarque
    ****

    Na to že dva ze scenáristů jsou sice odborníky na basketbal, ale s filmem neměli žádnou zkušenost, to dopadlo nad očekávání dobře. Může za to hlavně dynamická režie, střih a tepající hudba ve sportovních pasážích, jistá práce s kamerou a sympatičtí herci v pasážích civilních. Nadto asi většina diváků tento příběh nezná, tak prostě budou čekat jako já, v čem spočívá ten titulní podraz. Natáhnout film přes 13 let za použití vizuálně stále stejně mladých herců je sice až moc velká umělecká licence, ale pro jednou budiž.(26.10.2018)

  • orkadimenza
    ***

    Češi se pokusili o natočení sportovního filmu zahraničních rozměrů o našich basketbalistech. Příběh na to opravdu je stavěný, jelikož sociální linku tvoří místo obvyklého rasismu v amerických filmech problém s komunisty a musím říci, že po traileru jsem se na film velmi těšil a dost si od něj sliboval. Ve výsledku není film vůbec špatně natočen, ale po všech směrech dosahuje zahraničních kvalit jen z části. Zkrátka nezapůsobí tolik, jak to mnohokrát zažívám u sportovních filmů, což je u mého oblíbeného žánru škoda. Na závěrečnou diskuzi po projekci už jsem neměl příliš motivaci zůstat. KVIFF 2019. Edit: Doufám, že se za pár let povede lépe zfilmovat český zázrak na letošním basketbalovém šampionátu.(10.9.2019)

  • kajas
    ***

    Na premiéru tohoto snímku jsem se velmi těšila hned z několika důvodů. Režiséra Špačka si cením nejen za jeho filmovou, ale i seriálovou tvorbu (loňský "Svět pod hlavou" byl opravdu úkaz, v pozitivním slova smyslu). Na scénáři k jeho nejnovějšímu dílu navíc pracoval můj oblíbený vyučující. Věděla jsem, že natáčení předcházelo několik let tvrdé práce (pánové Bažant a Závozda mimo jiné vydali kroniku československého basketbalu - knihu "Nebáli se své odvahy"). Na úvod tedy musím podotknout, že za výsledek se nikdo ze zúčastněných rozhodně nemusí stydět. Díky štědrému rozpočtu je radost sledovat bohatou výpravu (večírky na americké ambasádě nebo autentické prostředí basketbalových mistrovství) a dobové kostýmy. Pan Smutný s kamerou čaruje tak, jak to umí jen on. Hereckým výkonům nelze nic vytknout. Zkušení Ondřej Malý, Alena Mihulová nebo pan Hartl (tomu bych přála i nějaké ocenění) odehráli svůj standard, mile překvapily neokoukané mladé tváře, především Filip Březina (ten mě zaujal už malinkou rolí v Hřebejkově „Zahradnictví“, doufám, že bude obsazován častěji). ALE. Největším problémem je bohužel právě scénář. Hlavně první polovina filmu je plná scén, které příběh nikam neposouvají a které v kombinaci s nedostatkem dialogů mezi postavami dokáží diváka pěkně zmást. S kamarádkou jsme si po projekci říkaly: „Vždyť se tam skoro vůbec nemluvilo!“ Jakmile se vyprávění přehoupne do roku 1948, situace se trošičku zlepší (přibyde mrazivě vtipných momentů: „Musíte vzít do týmu aspoň dva dělníky.“ „Ale my chceme vyhrát.“), přesto jsem z celkového výsledku trochu na rozpacích a neskrývám mírné zklamání.(3.11.2018)

  • Sarkastic
    ***

    Krom povedených Pout jsem od Špačka nic dalšího neviděl, takže u mě převládalo spíš vyšší očekávání. To se bohužel nenaplnilo. S tímhle filmem jsem měl jeden základní problém. Postavy mě nedokázaly nějak víc strhnout k tomu, abych jim fandil či se o ně bál. Těžko říct, jestli to bylo spíš tím, že nebyly zvlášť dobře napsány nebo kvůli poněkud mdlým hereckým výkonům. Ani hvězda výše zmíněných Pout Malý zrovna nezářil (ne že by mu to jeho role příliš umožňovala), mladí herci byli spíš nemastní, neslaní a konkrétně lví nominaci pro Hartla beru čistě jako zdvořilost. Film mě začal pořádně bavit až s příchodem zápasů. Samotné zpracování „mačů“ se mi líbilo, byly dynamické, dobře sestříhané a měly šťávu. Bohužel mimo hřiště mě to stále příliš nebavilo. Technická stránka byla zdařilá (tam bych ty nominace i chápal), francouzština netypická, ale to bylo tak všechno. K tomu, co znělo při závěrečných titulcích, se radši nebudu vyjadřovat. Ambice možná byly vysoké, ale výsledek jim neodpovídá, za mě pouze lepší průměr.(17.3.2019)

  • - Některá kola castingu byla v tělocvičně, jelikož herci museli být sportovně disponování. (griph)

  • - Film se při hlasování akademiků České filmové a televizní akademie o vyslání českého filmu do boje o Oscara dostal do nejlepší trojice, ovšem zvítězil film Nabarvené ptáče (2019). (JoranProvenzano)

  • - Příběh trenéra Jaroslava Valenty je 100 % věrný realitě. Je to jediná postava u které tvůrci zanechali původní jméno, a to z úcty k němu. Jaroslav Valenta byl tajemník YMCA a odbojář. (WertGar)