Zlatý podraz

Časový úsek let 1938 až 1951 zachycuje nejen naši basketbalovou reprezentaci a zejména život Františka Prokeše, zároveň také bez příkras vyobrazuje komplikovanou etapu našich dějin a v tom se jedná o úctyhodnou tvůrčí práci. Herecká omladina příjemně překvapila, staří známí potěšili a nemohu nezmínit Chantal Poullain, úžasná. Takže za mě ano, bylo mi potěšením. P.S. Pankrácká hlína v krabičce rozbušila i to moje malý český srdíčko. (24.03.2019)

Veľmi zaujímavý film. Tak zaujímavý, že už od polky ma to absolútne prestalo baviť. Chceli asi vyrozprávať interesantný príbeh o športovcoch, čo priniesli medaile, ale podali to tak nezáživne a kostrbato, že to stratilo efekt. A ani ten záver, kedy to malo byť top, tak to len vyšumelo do prázdna. Má to aspoň edukačný podtext. 1 z 5 (22.03.2019)

Velmi silný námět, povedená kamera a hudba, ale zoufalý scénář, nudná milostná linka, slabé herecké výkony, zvláště mladých herců, a takové tuctové a rutinérské režijní provedení...a nevím, jestli to byl záměr, poukázání na evoluci basketbalu, který byl coby sport v té době v plenkách, ale dívat se na zoufale driblující amatéry, jejichž hra vypadala jak na tělocviku mladších žáků, to bylo k nevydržení, herecká amatérština, asi bych měl jako divák hercům v prvé řadě jejich role věřit...těmhle basketbalovým nemehlům ale nebylo věřit co... Tenhle příběh si zasloužil víc! (28.10.2019)

"Jenom buď vždycky fér..." V životě mladého basketbalisty (a hrajícího trenéra Františka Prokeše) i dalších našich tehdejších mladých basketbalistů toho až příliš moc nebylo fér.... Mě zas přijde maličko nefér, že Českého lva za nejlepší hudbu nakonec nedostal Jakub Kudláč za filmovou hudbu k tomuto filmu, protože jeho hudba je úžasně nápaditá, umí pobavit, dojmout i být dramaticky vypjatá. A závěrečná hudba k titulkům, kdy nejprve zní jazzové variace na slovenskou část naší tehdejší národní hymny a poté maličko drsnější remix té české části, je pak už jen takovým bonbonkem či bonusem. Pokud jde o celý film, je to jistě krásná pocta našemu basketbalu, o jehož slavné historii jsem doposud nic nevěděl. Zároveň tu o sport (či "jen" o sport) vlastně ani tak nejde. Stejně tak ani moc nejde o tu nenaplněnou lásku Franty a Michelle, což je asi důvod, proč tato dějová linka vyznívá v závěru tak trošku do ztracena. Film se snaží ukázat, jak výrazně se trpké poválečné děje v Československu promítly do dějin našeho sportu (Pozn.: že nešlo jen o basketbal svědčí osud Bóži Modrého a našich tehdejších hokejistů). To se Špačkovi více méně podařilo (viz věta pronesená funkcionářem Hrabalem: "Proti Sovětskému svazu my nikdy protestovat nebudeme." a samotný pak závěr, z něhož až mrazí), i když v tom okamžiku rozuzlení před odjezdem na ME 1951 to celé proběhne nějak ve zkratce. Dost dobře si neumím představit, že by celý tým tu trpkou událost s koncem působení svého hrajícího trenéra nesl tak "statečně"... (25.03.2019)

Další česká slátanina. Naše historie je plná zajímavých událostí a osudů, ale raději to snad dávejme zfilmovat někomu jinému, jelikož naše tvorba je skutečně k zamyšlení. Kam jsme až klesli od 90.let. Zde je snad vše blbě, scénář k ničemu, děj poskakuje v první polovině bez bázně, přitom nic pořádně nevysvětlí a plno lidí se může ztratit, jaký je zrovna rok. Postavy bez energie, ducha i charakteru, kamera mizerná. Poslední třetina by snad i snesla přísnější měřítko, kdyby ejhle v půlce scény nepřišel konec a vše si domyslete. Opravdu toto nedoporučuji. Ještě bych uvedl, že na HBO jsou fakt hlavičky, když tam nedají titulky a já pak na všechny dialogy ve frajině mohu jen koukat a domýšlet si co se děje. (09.09.2021)