Zlatý podraz

"Jenom buď vždycky fér..." V životě mladého basketbalisty (a hrajícího trenéra Františka Prokeše) i dalších našich tehdejších mladých basketbalistů toho až příliš moc nebylo fér.... Mě zas přijde maličko nefér, že Českého lva za nejlepší hudbu nakonec nedostal Jakub Kudláč za filmovou hudbu k tomuto filmu, protože jeho hudba je úžasně nápaditá, umí pobavit, dojmout i být dramaticky vypjatá. A závěrečná hudba k titulkům, kdy nejprve zní jazzové variace na slovenskou část naší tehdejší národní hymny a poté maličko drsnější remix té české části, je pak už jen takovým bonbonkem či bonusem. Pokud jde o celý film, je to jistě krásná pocta našemu basketbalu, o jehož slavné historii jsem doposud nic nevěděl. Zároveň tu o sport (či "jen" o sport) vlastně ani tak nejde. Stejně tak ani moc nejde o tu nenaplněnou lásku Franty a Michelle, což je asi důvod, proč tato dějová linka vyznívá v závěru tak trošku do ztracena. Film se snaží ukázat, jak výrazně se trpké poválečné děje v Československu promítly do dějin našeho sportu (Pozn.: že nešlo jen o basketbal svědčí osud Bóži Modrého a našich tehdejších hokejistů). To se Špačkovi více méně podařilo (viz věta pronesená funkcionářem Hrabalem: "Proti Sovětskému svazu my nikdy protestovat nebudeme." a samotný pak závěr, z něhož až mrazí), i když v tom okamžiku rozuzlení před odjezdem na ME 1951 to celé proběhne nějak ve zkratce. Dost dobře si neumím představit, že by celý tým tu trpkou událost s koncem působení svého hrajícího trenéra nesl tak "statečně"... (25.03.2019)

Nevím, asi tomu moc nerozumím, ale dle mého jsme do oscarového klání měli poslat tento snímek. Myslím si, že by se Amíkům líbil. Jsem velmi mile překvapena. Poměrně vysoká úroveň, kvalitní scénář, v podstatě tam nevidím žádné hluché místo, trhlinu. ;) Opět neadekvátně podhodnocený film zde! Jakoby se zde hodnotilo něco jiného než film! .... :( (30.11.2018)

Pouta jsou fajn filmem, Místa o něco méně, každopádně když byl odhalen nový projekt režiséra Radima Špačka, zájem byl vyvolán určitě. Výsledný Zlatý podraz se pak vyskytuje někde mezi kvalitou Pout a kvalitou Míst. Trailery vypadali na českou tvorbu velice dobře a člověk začal doufat v nejlepší český film za poslední dobu. výsledkem je ale pouze kvalitní nadprůměr, který nepřekonal nejlepší český film letošního roku, Úsměvy smutných mužů. A má to své důvody. Zlatý podraz je rozhodně slušná práce, má ale své chyby. Hlavní chybou je dle mně scénář. Scénář totiž většinu postav vůbec neosvětlí a divák tak vůbec neví s kým má co dočinění, proč se postava chovala tak jak se chovala a když už to konečně vypadá, že dojde na podrobné setkání, dojde na střih a naděje je opět v prachu. Na scénáři se ale musí pochválit fakt, že film slušně odsýpá a utíká dopředu a nějak výrazně se nezdržuje. Je vidět, že měl Zlatý provaz nějaký rozpočet jelikož vypadá draze, má nádhernou výpravu a kostýmy. Na druhou stranu se ale opět vracím k problému s postavám a tentokrát k tomu, že ve filmu chybí více výrazných postav. Jediná postava na kterou si vzpomenu je pravděpodobně trenér Venca Hrabal v podání Ondřeje Malého, ten je ale bohužel v součtu ve filmu až příliš málo. Problém je také s tím, že je film příliš krátký a některá témata film probere příliš zrychleně. Například o postavě trenéra Valenty v podání Standy Majera bych se rád dověděl více jelikož z plátna zmizí až příliš rychle. Také basketbalových zápasů v součtu filmu není tak moc a ty které se do filmu dostali jsou příliš zkrácené a to až takovým způsobem, že po pár sekundách utkání jsme na konci druhého poločasu. Velkým plusem je ale hudba Jakuba Kudláče, která by jakoby občas vyprávěla samotný děj filmu a je do jisté míry důležitým bodem filmu. Závěrečný zvrat byl podle mně poté skvěle podán a naprosto skvěle tvůrci převyprávěn. Závěrečná scéna mě ale trochu vytrhla a přišlo mi, že sami tvůrci nevěděli jak film ukončit. Zlatý podraz není mistrovské dílo, ale je to slušná filmařina za kterou by se nikdo z tvůrců stydět neměl. Palec hore! (28.10.2018)

Očekávala jsem něco víc. Pořád jsem čekala, až byl najednou konec. Nejvíce mě bavily sportovní scény. Zbytek mi přišel jen jako pouze nutná výplň. Taky jsem se při sledování trochu ztrácela v ději. To už se mi dlouho nestalo. Taky mě to začalo štvát. Jsem z tohoto filmu rozladěná. Pořádně nevím, co si o něm mám myslet. To je škoda. (28.10.2019)

Myslím, že ta basketbalová story si zasloužila lepší zpracování, tohle sice nebylo špatné, ale bylo takové poněkud neslané... Potěšil sympatický výkon Filipa Březiny. Zaujal mě (coby basketbalového fanouška) bývalý hráč a současný televizní expert Jirka Šebek v roli sovětského plejera, jenž měl důležitou roli ve finále ME. :-) (27.10.2019)