John Wick 3

John Wick v prvním díle neskutečně potěšil a nakopnul pomalu uvadající kariéru Keanu Reevese. Druhý díl celou látku posunul ještě dále a opustili jsme prostředí New Yorku a vydali se na chvilku i do Itálie. Celé to navíc opatřil až uměleckým artem a krásnými záběry. Trojka zašla celosvětově ještě o kousek dál, ale bohužel úplně nezvládla příběh. Začíná na mě působit překombinovaným dojmem, přestože akční scény jsou stále na hodně vysoké úrovni, i když na mě tedy nepůsobilo reálně, aby Reeves zmastil dvě indonéské mlátičky. Celou africkou odbočku v ději považuju za ztrátu času, jen proto aby i v půlce filmu byla nějaká akce. Tuším že se sérií, pokud bude nadále bobtnat, to půjde dále z kopce, pokud ovšem neangažuje schopné scénáristy. Tady rozhodně nebyli. 75% (13.09.2019)

John Dick trojka má sice spoustu nápadů, různých audiovizuálních kokotin, které vás prostě pobaví, ale jinak? ... Jenom tatarky po lobotomii by bavilo sledovat tuhle akční scifi koninu dvě hodiny. Střílečky, nože, kungfu, tejkvondo, kraf maga a to samý pořád dokola. Blecht. ___ Recykluje se to stejný dokola, akční scény jsou ve stylu "zopakujem předchozí díly a něco co tam dál přidáme, aby to vypadalo jako naprostý bullshit a nikdo už nechtěl vidět čtverku" ___ Jděte s tím prostě do prdele. Dvě hodiny jsou přepálený a vlastně celý to ztratilo smysl. (26.10.2019)

Od premiéry prvního John Wicka se v mém životě změnilo hned několik věcí. Když potkám na ulici psa, uctivě ho pozdravím, stal jsem se na čas závislý na songu Plastic Heart od Nostalghie a především jsem si uvědomil, že i ryze akční film, může mít vysokou scénaristickou, vizuální i hudební úroveň. Ale už nemá cenu dál tenhle akční orgasmus dál oddalovat, je to prostě nářez, chytrej, promyšlenej, stylovej. Trojka navazuje přesně tam kde skončila dvojka a jen pár minut trvá než to začne ve filmu lítat jak semtex za mlada. Tvůrci jsou zjevně intelektuálové, protože první akci nám dopřejí v knihovně, hold ruská literatura má univerzální využití, příznivci muzea rovněž nebudou ochuzeni, rovněž je nám dopřán i tzv, kop koňmo a proč akčnit jen v NY, když se může jedno velmi originální akční choreo odehrát v Casablance, stačí k tomu nasraný Keanu, nasraná Halle a párek hodně nasranejch psů, tedy spíš fenek s ohledem na jejich koulový apetit, ale akčnit se tentokrát bude i v Casablance a to velkolepě, stylově a s dokonalou vizuální složkou. Akční scény v sobě mají krom originality, neskutečnou dynamiku a je zjevné, že film střihal minimálně Edward. Nože, ruce, střelné zbraně všeho druhu, lidi, zvířata, auta, motorky, tady fakt akční prostě úplně všichni a úplně všechno. Je to tvrdá akce, ale akce která se nebojí na sebe koukat s nadhledem a dát najevo výtečný smysl pro humor. Akce, která se nebojí jednoduchého leč velmi zajímavého příběhu v podobě postupného i když stále malého odkrývání minulosti hlavního hrdiny, akce co se nebojí dát atraktivitu a jedinečnost i vedlejším postávám. (14.05.2019)

Upřímně si nevybavím větší stylovku od Kill Billa a přepálenější akční jízdu od Cranků. Díl od dílu lepší až tady k téhle dokonalosti, kde už všechno dohromady skvěle funguje, já nemám co vytknout ani proč co ubírat. Je to preciznější, nabitější, krvavější, umělečtější, efektivnější - výborná dvouhodinová duševní očista a film jaký jsem letos nedoufal, že spatřím. "This haven is safe no more."⚡️ P.S. chápete, proč na to vůbec dívají lidi jako tady @kleopatra? (16.05.2019)

Kdepak Baba Jaga, Kostěj Nesmrtelný je to! Běloruský geroj, co nechce umřít, protože ví, že by ho poslali opačným směrem, než je manželka, zase headshotuje, bodá a mlátí pod nápaditou taktovkou zkušených chlápků od fochu. To jsou neměnné konstanty. Stejně jako to, že Reeves retardovaně běhá i hraje nebo že nastavená mytologie je zcela podřízená akci a všechny ty vzletné fráze pronášené se stříbrnými lžičkami v prdeli, nečinnost bezpečnostních složek či skutečnost, že vraždy na veřejných prostranstvích nejsou sebemenším důvodem k panice (jak kdosi vtipně vysvětlil ve FAQ na IMDb: „It´s New York city“) je potřeba brát s nadhledem a pochopením pro Wickovo svébytné universum. V apartmánech žánrového hotelu se vedle Garetha Evanse ovšem ubytovala jen úvodní živočišná bitka s chladnými zbraněmi (před ní pobavilo urychlené skládání revolveru ala buono Blonďák zaslechnuvší ostruhy) a třeba finále v Continentalu, byť s krásným „parabellum“ Vivaldiho, už bylo poněkud vyčerpávající a kryt byl občas na místě dřív, než přišel úder. Poslední „yeah“ poměrně jasně naznačilo, že se jede dál (někteří byli kvůli tomu schválně ušetřeni a mám pocit, že jistá lehce prošpikovaná osoba možná i popadne dech). Není důvod, aby tomu tak nebylo, když Kosťa Jonatán drží v rukou zlaté vejce, nicméně mám obavy, že už Stahelski začal klesat z vrcholu křivky.. (20.06.2019)