Zkáza Dejvického divadla

„Klári? Ty vibruješ!“ - „No, já vím, já to cítím. Už od rána.“ - „Ne, mobil ti vibruje!“ Jen krátce po bombě ze severozápadních Čech přichází další nálož humoru. Ale pokud někdo očekává druhý Most!, může narazit. Humor je tu totiž jiný a určený specifickému publiku, ne široké divácké obci (a je dobré mít i mírný přehled o členech, např. vědět, kdo je manžel Issové, jaký vztah má Melíšková k energiím atd.). Babčáková použila v souvislosti se Zkázou slova o „závěrečné dehonestaci a úplné ztrátě kultu“. No a „Dejvičáci“ si dělají srandu sami ze sebe, všeho co se týká divadla, a jdou často až na hranu (někdy i za ni). Prostor vyřádit se postupně dostávají všichni členové (vč. těch zákulisních). Vládne nadsázka, vyhrocenost, absurdní a černý humor. V 5. a hlavně 6. díle nabírají na síle i „dada“ prvky a Zkáza začne působit jako z jiné galaxie. Celý seriál celkově vzato geniální není, některé jeho části ovšem ano. Proto i přes hlušší místa rád nadhodnotím slabšími 5*. „Sedáváš tady často?“ - „Jo.“ - „Krmíš holuby?“ - „Jo.“ - „Žádný tu nejsou…“ - „No, to mě mrzí.“ (05.05.2019)

Už nikdy, ale opravdu nikdy se nebudu na zkaženej sejra dívat stejnýma očima... Zkáza je skvělá, možná má trošičku pomalejší rozjezd (byť s dokonalým Richardem III), ale naprosto geniální absurdno se začne zjevovat u třetí episody a vyvrcholí u geniality jménem Smrad, což je část, kterou jsem doposavaď viděl asi pětkrát a nemá jedinou slabou vteřinu, trochu je škoda, že poslední díl nemá tolik bizarností, ale jakoukoliv slabší chvilku vykoupí perfektní herecké obsazení, kde si každý užívá roli sebe sama, kde jsou veškeré vlastnosti dohnány do absurdna (hovory s kameny). ".... Děkujeme.." (17.04.2019)

Dejvické divadlo, které hraje samo sebe s herci i zaměstnanci pod svými skutečnými jmény ( palec nahoru za odvahu ze sebe udělat "něco" ) ve mystifikačním příběhu záchrany divadla. Humor je dobrá trefa do černého, herecké výkony na jednotku s hvězdičkou, některé scény navodí křeče ze smíchu, ale celkový dojem je, že mi k dokonalosti něco chybělo a pár scén se nepovedlo. (25.05.2019)

"Kde bydlíte? - Pod Juliskou … plnou fotbalových hvězd. Občanem jsem Prahy 6. Šťastné domu číslo sedm nad vchodem se skví, tam byt mám a své hájemství." Vždy jsem měl podezření, že herci jsou magoři a Zkáza Dejvického divadla se to ani nepokusila vyvrátit. Navíc jsem získal podezření, že Marthě Issové by svěrací kazajka slušela a klecové lůžko by jí určitě prospělo. Oproti tomu tvorbu finského fenoména Aki Jussi Huhtaly rozhodně budu nadále sledovat. Nic totiž není zábavnějšího než práce s hercem ve finštině. A taky si dám velký pozor na to, abych omylem nesežral ducha Dejvického divadla. On má totiž něco do sebe, což mechanická překážka alias kritik Dráteník prostě nepochopil. Budiž mu stoka vlhká. (20.06.2019)

Stejný problém jako u ultra velebeného Mostu! a většiny dalších seriálů: sestupná kvalita dílů a díl poslední už úplně zabitej. Přitom žeru tyhle krobotoviny a první dva díly jsou geniální. Další aspekt (záměrný?) je postupně znechutit divákům všechny členy divadla, kde zejména již tak otřesné megery Melíšková a Issová kulminují do nestravitelných výšin. Upozadění usurpátorské role režiséra Krobota je též mrzuté. (09.04.2019)