Zkáza Dejvického divadla

Zpět od pasivních ztracenců k činorodým šílencům, od lhostejných k těm, kdo milují až příliš. Na ose mezi seriály Hrdinové seriálu se snaží zachránit své milované divadlo za každou cenu, všemi prostředky, ať už mají zpívat nové songy Evy s Vaškem, štěkat v kostýmu Žeryka, zkoušet pod vlivem hypnózy, shánět bizarní přivýdělky nebo prodávat důchodcům předražené hrnce. Přitom řeší ještě vzájemné vztahy i flámy, hromadnou nákazu AIDS, záhadné zmizení nemilosrdného recenzenta či ještě záhadnější zápach, který se divadlem šíří. Pointy zásadně směřují proti důstojnosti, vážnosti, poctám, mramoru. Oslavovaný, těžko však pojmenovatelný duch uznávaného souboru se raději přimkne ke Smradu, jak se jmenuje jedna z epizod, neboť navoněného sebeokouzlení se Dejvičtí bojí jako čert kříže. Zato v sebeironii se předhánějí tím více, že seriál v podstatě představuje vnitropodnikovou soutěž. Každý tu totiž hraje a mocně shazuje sám sebe, od hvězd typu Ivana Trojana, Hynka Čermáka, Jaroslava Plesla, Václava Neužila či Marthy Issové až po zaměstnance, rodiče, děti i psy. Nikdo nic nepředstírá. Se dvěma drobnými rámcovými výjimkami, úvodem na grantové komisi, která divadlu odmítne příspěvek, a náznakem pomocné ruky od „nejbohatšího Čecha“ naopak ve finále, se důsledně vyhýbá politice, aktivismu, komunální satiře. Neschovává se za vyšší umělecké cíle, nehoní se za společensky žádanými tématy. Ani sociální, potažmo romská otázka z Mostu!, ani uprchlíci versus mafiáni z druhé řady Rapla, ani varovná domobrana z filmu Úhoři mají nabito: nic takového se ve Zkáze nepěstuje. Naprosto jí stačí látka založená na oddanosti profesi, které sluší také rozumná metráž jednotlivých epizod a jako bonus vždy ukázka výtečného divadla. Třebaže umějí být neskutečně drastičtí, ze všech hrdinů vyzařuje, jak své malé potrhlé království milují – a jak upřímně mají své postavy rádi jejich autoři. Všeobecně pak odzbrojuje odvaha herců k sebevýprodeji od trapasů přes pomíjivost slávy po vyloženou hořkost. Třeba Trojan pyšnící se, že točí „Anděla trojku“, je pro mladé slečny neznámou nulou a pro kolegy pokrytecký svatoušek vyobcovaný ze stáda hříšníků nadávkou „Ty četnická humoresko!“. Sice i Zkáza vychrlí pořádnou nálož běžných vulgarit, ale její slovník obsahuje daleko vynalézavější kolekci jazykových hříček. Každý si tu projde sarkastickým očistcem pod vlastním jménem: Plesl coby „alkáč“, Trojan hrbící se před Skupovými dědici, Neužil konfrontovaný s prostitutkou, Issová posedlá kouzelnými kameny, raplovský hřebec Čermák, David Novotný během ponižujícího nákupu „bytelného“ kondomu, Simona Babčáková lačná po penězích, Martin Myšička sahající k cynickému vydírání penzistů i sám Krobot coby autor potupné zájezdové revue.Ale přitom neustálý balanc mezi vnější fasádou a vnitřním zmarem skýtá spoustu humoru od hororového přes existenciální až po vděčné hlášky typu „Vyplačte se mi do podprsenky. Tady žádná není.“ (15.04.2020)

KINO Scala - předpremiéra/// Obsazení 10/10 Děj 10/10 Hudba 5/10 Prostředí 10/10/// PLUS: důkaz, že stále máme kvalitní herce, obsazení i herecké výkony jsou fantastické, vypiplaný scénář, vypointované dialogy na maximum, často dokonale absurdní scény, skvěle úderné jsou názvy jednotlivých dílů MÍNUS: hudební kulisa v tomto seriálu není výrazná, to ale neznamená nutně, že to je špatně, možná některé vtipy nevyzněli tak úderně, jak byly zamýšleny, a ten závěr je trochu zvláštní/// Shrnutí: Tak tohle byl neskutečný divácký zážitek. Tři hodiny nepřetržitého smíchu, to se tak často nestává a málokomu se to povede. Distribuční strategie geniální. Atraktivita projekce maximální. Plné kino a téměř nikdo neodešel dříve než promítání skončilo. Možný filmový-seriálový zážitek roku./// Celkem 90%/// (01.03.2019)

Dejvické divadlo je u nás, i co se TV produkce už docela pojem. Napsat a zahrát seriál vlastně o sobě, není určitě nic snadného, ale tvůrci, herci, kostyméři, maskéři a mnozí další se toho chopili dost se ctí. Kvalita jednotlivých dílů není sice vždy 100%, ale dokážou se zde najít opravdové bombonky, u kterých se zasměje každý. Občas to sklouzává až moc k takovému artovému pojetí, a určitému klubovému humoru, ale naštěstí je tu dost scén, kde máme onen typický humor z Dejvic. (27.06.2021)

Nakonec se mé hodnocení dostalo na čtyři hvězdičky, ale doopravdy mám ze seriálu dost rozporuplné pocity. Těšil jsem se na něj opravdu velice velmi, ale nedostal jsem takovou porci zábavy, jakou jsem očekával. Ději hodně ubližovaly až příliš časté trapné momenty, ty výborné sice všechno vyvažovaly, ale mělo jich být rozhodně víc. No, nebudu se ale pouštět do žádného většího kritizování, protože Miluška vypadala odhodlaně a já nechci dopadnout jako Dráteník. (17.05.2019)

Já si vlastně nejsem ani jist, co jsem to viděl. Byl to ale asi jednoduše seriál, který se snažil zaznamenat herce, které známe ze zcela jiných rolí, tak je ukázat v rolí ponížených a vlastně i úplně normálních všedních lidí. Tohle v jistém úhlu pohledu funguje. Ale ten humor samotný, je trochu mimo. Jestli to teda vůbec je humor. Jde hlavně o sem tam bizarní situaci, která vás nenechá se divit a funguje, tak že mnohdy nefunguje. To ani nemluvím o trochu slabších příbězích jako takových, které mnohdy se mi zdá, že ani nemají pointu a jen se snaží být za každou cenu vtipné. Ale to je právě kámen úrazu, kdy se stane mnohdy přesný opak. V tomto ohledu je humor zrádný. To snad víme všichni. Jako ukázka a reklama DD asi funkce splněna. Jen mi to nejde celé do hlavy. A bohužel nejsem sám. (10.04.2019)