Devadesátky

Pro ty, kteří v polovině devadesátek vyrůstali, to asi bude o poznání větší pecka než pro nás ostatní. Já tou dobou sotva začínal chodit do školy a navíc Čechy přeci jen nejsou stejný jako prosluněná Kalifornie. A i díky tomu mi to přišlo takový nijaký a hlavně na začátku jsem se docela nudil. Uznávám, že mladej Sunny Suljic hraje jako o život a že Jonah Hill má tuhle dobu dobře zmáknutou, ale mě to nestačilo. A i když přeci jen gradace v závěru přišla, tak mi chyběl nějaký větší děj. Zajímavý je, že tam v soundtracku vedle sebe hraje Nirvana a pak i písnička, kterou předělal Aleš Brichta. (13.12.2019)

Na režijní debut hodně dobrý, hlavně málokdo mohl tohle čekat zrovna od Hilla. Fajn atmosféra 90s in USA, ale celkově mi to nic nedalo, ani bych nevěděl komu to doporučit. A hlavně jsem hned poznal toho klučinu v hlavní roli a to je plus, ztvárnil Atrea v God of War. Za menší detaily a rejžův um (doufám, že to není jeho poslední věc, cit na to má) nemůžu pod 4 a.k.a 75% (11.06.2020)

V podstatě lehce divočejší varianta klasického coming of age motivu v partě z nižších sociálních vrstev, které ovšem láká svým zasazením do devadesátek, které i pro mě, ač tehdy caparta, znamenají ranně formativní léta a jakési utopické vzpomínky na "Belle Époque". Všechny ty discmany, sbírky filmů, časáky, dodnes nevymírající skejtování a točení filmu na 16 mm všemu dodává ten správný 90s punc. A i když to bude znít pre-boomersky (post-boomersky?), tenhle ještě nevirtuální a nedigitální svět bez mobilů, byl v lecčems hrozně krásný. Jenže když jste se narodili na chudém předměstí, v ghettu, ve špatných rodinných podmínkách, hrozně zle se nachází východisko ven - přimknutí se k frajírkům vypadá jak cesta... Super výkony mladistvých neherců a naprosto vynikající soundtrack. (14.02.2023)

Silnejšie štyri. Ukážková cinefília s neskutočným citom pre atmosféru, dobu a detaily hlavne čo sa herectva týka. Jonah, smekám, kto by to bol od Teba čakal. Veľmi príjemne zahrialo na duši napriek tomu, že nemám v tu s nastolenou kultúrou žiaden vzťah. (29.12.2020)

Upřímný coming age movie. Nostalgický overload pro všechny pamětníky devadesátek. (18.05.2019)

Videorecenze: https://www.youtube.com/watch?v=BQzWTVp0KgM (10.07.2019)

(8.5/10). Musím říct, že jsem takový granát ani ve snu nečekal.. Kor od toho tlouštíka z Vlka z Wall Street a Jump Street.. Ukázal nám, že mu jde jak za režijním křeslem, tak se scénářem. Musím konstatovat, že měl Jonah taky obrovské štěstí s obsazením hlavního hrdiny.. Protože on je neskutečný.. Roztomilý úsměv a přece to hraje jak pán.. Topovka. (23.06.2020)

Kruci, kluci. Členové posádky, co opustili "sádky," ale ty následky. Zhurta sjíždějí Niagarské vodopády, sají hadí látky. Devastační hrátky svých teenagerovských let. (25.05.2023)

Atmosféra, hudba aj herci sú fajn, ale kazí to scenár. Film nemal žiadnu výraznejšiu scénu, všetko sa udialo "len tak" a zrazu bol koniec. Film má našťastie iba 85 minút a preto som sa ani nezačal nudiť. Je to pekný výlet do Los Angeles 90tych rokov, ale to je všetko. 60 % (14.01.2019)

Jonah Hill se z otloukánka v potrhlých amerických komediích pro teenagery vyhoupl nejen k hereckým výšinám, svým režisérským debutem si zasluhuje také tento filmařský post. Mid90s je totiž ohromně procítěné drama, které nesmí uniknout žádnému milovníku svobody “kalifornského léta” a hlavně skateboardingu, ke kterému já osobně vzhlížím už odmalička. (21.01.2019)

Jonah Hill do svého prvního celovečerního filmu, který režíruje a napsal scénář, narval SRDCE! Sunny Suljic je kurevsky velkej talent, doufám, že ho ještě uvidíme. Úžasně feel-good film, který jsem si užil. Hill a jeho režie, je ukázková. Jako kdyby to natočil nějaký zkušený režisér, který toho natočil už spoustu. Ale ne.... Hill ukázal, že není jenom dobrej herec, ale taky jako režisér má co nabídnout. Silné 4 hvězdy, možná tomu dám časem plný počet. DOPORUČUJI! (07.05.2020)

Jonah Hill je člověk, jenž byl dosud v kinematografických kruzích zaškatulkován jako ten lehce obtloustlý herec v drsnějších komediích, jež jsou vystavěny na vtipech jejichž humornost vyvolávají ekvivalenty slova fuck a shit. Tuto persónu trošku pošramotil výkonem ve Vlkovi z Wall Street, ale ne dostatečně na to, aby z něj veřejnost onu zmiňovanou nálepku sloupla. To je však nenávratně pryč. Teď je pro mě Jonah Hill člověk, co na světlo světa přivedl nejlepší snímek roku 2018, aspoň co se mého názoru týče a týká. Mid90s je souhra několika témat, nálad a zaměření. V prvé řadě je to nejlepší možná pocta poslednímu desetiletí minulého století s vypiplanou pečlivostí a uvěřitelnou láskou, jež Jonah k těmto letům jistojistě plane. Tomuto cíli je podřízena celá řemeslná stránka této dobroty. Kamerové úhly točené na 16mm film se drží tehdejšího standartu snímání krásně střižené do formátu 4:3 s, všem známým, šedým tónem všech záběrů. Neskutečná rozmanitost soundtracku proplouvá dobovými rapovými klasikami a Nirvanovským grungem do atypických částí jako jsou skladby od moderního skladatele klasické hudby nebo maďarský hit, jenž hřměl na konci 60. let z rádií celého východního bloku a v mezičase se dostane i na pár originálně nahraných istrumentálek mistrů Reznora a Rosse. Dějové zaměření vyobrazuje na ploše perfektně nastavených 85 minut syrově reálný příběh o dospívání mladého hrdiny s touhou konečně patřit do společnosti, zasazený do dobově odpovídající subkultury, o přátelství vybudovaném na jednom velkém protikladu a mnoha převyšujících sounáležitostech v kulisách špinavější části Andělského města. To jest dokázáno mistrovsky sepsaným scénářem pozornost věnujícím nově objeveným mládencům, pro kterouž se ve většině případech jedná o první zářez do této vznešené profese o hloubce dosti hluboké a talentem naostřeným ostřím, což dokázáno jest bravurní hereckou chemií, již by Walter White s uznáním experta potvrdil. Já, klečíc na kolenou, házím imaginární pugét k Jonahovým nohám, originální, neotřelé, cíl špičkově splňující počin, jenž člověk nedostane na okus každý den. 10/10 (10.08.2019)

Není to netypické, že herci zkouší režírovat. Prostě si chtějí zkusit, jaké je to být na opačné straně kamery. A občas z toho vylezou dobré filmy, a občas z toho vylezou filmy o kterých už nikdy neslyšíme. Jonah Hill se svým debutem rozhodně patří do první kategorie, a to co se svou prvotinou předvedl je opravdu velmi dobrá práce. Hill je jako režisér velmi přesný a krásně prodává postavy a dobu. Každá postava doslova dýchá a během pár minut chápeme, proč jedná tak jak jedná. Může za to, velmi přesný scénář, kterým mě Hill dokazuje, že má do budoucna co nabídnout. Film hodně stojí na postavách a jejich hercích, kteří jsou správně přirozený a uvolněný. Sunny Suljic hraje parádně a během pár minut si mě získal. Na-kel Smith má velmi vděčnou roli a zahrál jí moc dobře. Olan Prenatt si krade spoustu okamžiků pro sebe a jeho výkon se mi líbil. V menších rolích mě dost potěšil Lucas Hedges a Katherine Waterston. Celkově se mě líbila přirozenost, upřímnost a opravdovost, která z filmu sálala. Navíc ke konci je to dost dojemný, což jsou další plusové body. Devadesátky jsou hodně dobrý film, a byla by škoda ho minout. (03.09.2019)

Jonah Hill rozhodně nenatočil pouhé nostalgické porno jak by se dalo dle trailerů očekávat, obraz devadesátek vykresluje opravdu povedeně, ať už je to díky jeho detailním vzpomínkám na své mládí a celkové znalosti toho co v devadesátkách frčelo nebo díky výborné kameře Christophera Blauvelta, který využívá super 16 mm film, ten dodává Mid90s zrnitou špinavost, která na vás ty devadesátky přímo dýchne a k tomu připojuje rozlišení obrazu 4:3, které ihned evokuje podomácku vyrobené skejťácké filmy z tohoto období. Po estetické stránce je Mid90s opravdu vyladěný film a je vidět, že nad jeho vizuální podobou Hill dumal hodně dlouho. Trochu ale zapomněl, že ke kompletnímu filmovému zážitku je potřeba i kvalitní scénář. Mid90s po dějové stránce působí jako pouhá sbírka událostí, které Hill vylovil ze své paměti a poskládal je za sebe. Film obsahuje spoustu událostí, které působí úplně mimo děj a jsou nedotažené do konce, jindy to vypadá jako by se Hill bál říznou trochu hlouběji do divákova podvědomí, Mid90s tak často působí, že jen kloužou po povrchu a je to velká škoda. Jonah Hill natočil skvělý stroj času, který dokáže od prvních vteřin naplno přenést diváka do let devadesátých a v tomhle ohledu Mid90s jako prvotina působí velmi vyzrále, kde však bude muset Hill do budoucna hodně zabrat je vytváření dějové struktury. 70% (30.12.2018)

sakra sebevědomý debut (!) ani ne tak námětem, nebo formou -vše bylo, tak nějak, už X krát viděno- ale minimálně; tou lehkostí, s jakou Hill mluví o dosti drsném dospívání, jednoho outsidera (žádný feel good, to fakt není) za to respekt.. a maximálně; je po dlouhé době, osvěžující, poslouchat ost složené z jiných, než vosumdesátkových songů :) (26.01.2019)

[KVIFF 2019] Pominu fakta kolem toho, že jsem se na film dostat hrozně chtěl, ale zapomněl si pas jako debil poprvé v životě, ale když mi ďábel zavřel dveře, tak mi otevřel okno v podobě lístku, který jsem objevil z ničeho nic. Film je situovaný jednoduše do devadesátých let. Což málokomu co řekne. Mne a spoustě dalším lidem okolo mé generace to však řekne dost. Hill ve svém debutu vsadí na komedii s vážným tématem okolo a natočením na 4:3. Neherci, nebo alespoň počáteční se blýsknou, že to není možné, humor funguje velmi dobře i s vyhrocenými situacemi. Sunny jenom září. Je zde vyvolána nostalgie, kterou jste vlastně ani třeba nikdy nezažili, ale to vám nevadí, protože je to natočeno velmi dobře, kdy vy se necháte jenom unášet na vlně let minulých spolu s autentickou hudbou, kde nezáleží na vašem vkusu, protože to prostě sedí. A Reznor s Rossem dělají svou práci tak jak mají. Vsadili na klasiku, nekonfliktní, lehkou a melancholickou pohodu. Hill napsal symfonii. Vy už jen můžete sedět a vychutnat si ji. Přejeme příjemnou zábavu. (07.07.2019)

* navíc za atmosféru a nostalgii. (24.09.2020)

Jonah Hill byl pro mě doteď synonymem "takovýho toho ksindla" z filmů jako Kopačky nebo Dostaň ho tam, ale stejně jsem celej nadšenej sednul ráno na elektricky poháněný kolo Specialized (nojo, nová doba) a sprintoval do velkáče do fronty na hulvajze. A po filmu jsem byl ještě nadšenější. Instantní ale poctivá nostalgická polivka. Strčil jí tam 2 prsty kámo. "Myslim, že víc cool je nemít přezdívku. Jako třeba Ray. Ten je cool." #kviff #54 (90%) (06.07.2019)

Se srdíčkem napsaný, skvěle zahraný "feel-good" snímek, který na jedné straně dokáže spolehlivě pobavit a zároveň šokovat tím, co sděluje o vzorech a následcích touhy "zapadnout do party." Výtečná práce a horký adept na jeden z mých nejsilnějších zážitků letošních Varů. (02.07.2019)

Pro mne až přílišné vynucování a hraní na divákovi emoce.. Možná jsem tento film viděla v nevhodnou chvíli. Jestli se na něj za nějaký čas podívám znova, bude mé hodnocení nejspíš jiné.. Nyní však s tímto snímkem nesouzním. (02.09.2019)