Zelig

Mám veľmi rád Allena, je to majster scenáru. Námet výborný a v podstate má veľa spoločného s Forrest Gumpom. Aby dosiahol jeho kvalitu, chýba mu viac myšlienok a v prípade Allena aj viac vtipných situácií. Nie je to jeho najlepšie dielo. (27.04.2018)

Rozhodně zajímavý počin, ve kterém Woody shromáždil "všechny své lásky" (tedy alespoň ty tehdy aktuální) a to téměř doslova. Forma zde ovšem poněkud vítězí nad obsahem... Jistě bylo nesmírně zábavné vymýšlet všechny ty fórky, ale výsledek vlastně vtipný moc není, smeknout klobou je nutné před všemi těmi geniálními mystifikacemi, před naprosto bezchybným napodobením dobového filmového materiálu, ale opět, sledovat více než hodinu šedivé a zrnící záběry je přes všechnu tu neuvěřitelnou práci občas, nekamenujte mě, i trochu nuda. Celý film je totiž takový chameleon, který vlastně není nijak moc zajímavý sám o sobě, ale pouze tím, jak dokonale napodobuje a kolik mystifikací se do něj podaří vložit. "Originální" Woodyho filmy mám rozhodně radši, mimo jiné proto, že si v nich může člověk plnými hrstmi užívat Woodyho kongeniální herectví, nádherně hračičkovou komiku, úžasné dialogy s plné nesmírně zábavných tvrzení a sem tam i překvapivě přesně vyslovovaných pravd, které by se občas měly i tesat... V tomhle filmu jsme je, přes všudypřítomný umělý šum a praskání, mohli spíše jen tušit... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: kinej, Matty, Rob Roy (07.06.2011)

Hodně originální snímek v rámci mnou viděných filmů od Woodyho Allena, u kterého jsem se sice nijak výrazně nezasmál, jako například u Prokletí žlutozeleného škorpiona či Sólokapra, ale spíše jsem si vychutnával netradiční zpracování a samotný nápad. Snímek je jakýmsi dokumentem o fiktivním muži, Leonardu Zeligovi, který vzbudil ve 20. a 30. letech 20. století senzaci a Allenovi se podařilo tohoto "chameleona" vměstnat do dějin tak dobře, že to vypadalo, jako kdyby Zelig skutečně někdy existoval. Nejvíce nápaditou scénou (alespoň pro mě) bylo pokažení Hitlerova projevu. Zkrátka na Allena celkem netypický film, který mě spíše než humorem oslovil námětem a technickým provedením. (19.04.2013)

Zamyšlení nad vlivem společnosti na jedince. Zelig byl od mládí bit svým otcem, otce byla matka, celou rodinu bili sousedé atd. Společnost se obrací zády ke svým vlastním plodům. To vedlo u Zeliga k permanentní přetvářce. Dokáže vyjít s každým, jelikož se změnil v jakéhosi chameleóna. Psychické strádání ho dovedlo až k fyzickým transformacím. Zelig je schopen změnit se v černocha, tlouštíka, Ira i rabína. Je schopen budit zdání, že rozumí tajům psychologie i medicíny. Jeho vlastní osobnost se ztrácí ve snaze zalíbit se, stát se přijímaným členem společnosti. To ho dovede až do nacistického Berlína, a to i přes to, že je ve skutečnosti demokratem. G.B.Shaw řekl: „Rozumný člověk se přizpůsobí světu; nerozumný se naopak tvrdošíjně snaží přizpůsobit svět sobě. Veškerý pokrok proto závisí na nerozumných lidech.“ Zelig je extrémním příkladem Shawova „rozumného člověka“. Je příkladem současného člověka, který přejímá informace pouze z komerční televize, nemá si vlastní názor, je částí davu. Není individualitou. Nevytváří nové hodnoty. Přizpůsobuje se. V Zeligovi Woody Allen varuje před celospolečenskou otupělostí (a to byla teprve 80.léta!!!), a je tedy asi jeho nejzávažnějším filmem. I přesto je tu humor, na který jsem od Woodyho zvyklí, dokonce bych řekl, že někteří lidé si ten závažnější tón ani neuvědomíNa filmu překvapí forma jakéhosi pseudokumentu, střídají se tu hrané pasáže, fotky i dobové týdeníky. Tedy trochu neallenovský Allen v nejlepší formě! (23.01.2006)

Skvělý, vtipně a groteskně podáný dokument o člověku, který je schopný proměnit se v cokoli od Woodyho Allena. Určitě pobaví i vás. (08.11.2005)

Na film jsem se díval sám a chvílemi jsem byl přinucen k hlasitému smíchu (což se mi o samotě nestává) - hlášky jako "bila mě sestra, otec bil sestru a mě, matka bila otce, sestru a mě, sousedi bili matku, otce, sestru a mě" Prostě Allen ve své standartní formě. (11.03.2007)

Zeligem se Allen vrací trochu ke svým groteskně komickým experimentálním začátkům, což završuje snad až překombinovanou formou vyprávění. Krása Zeliga spočívá v tom, že sám o sobě neobsahuje moc zábavných a komických prvků, je ale zábavný a komický trochu z odstupu, jako celek, ucelený nápad, který by možná mohl být zpracován i trochu jinak. Druhou věcí je, že Zelig vlastně ani tak není o Zeligovi ale o lidech ho obklopujících, lidech jako takových, ani ne nutně jen sevřených v úzké časové výseči dvacátých let. A k nim Zelig není moc lichotivý. Naštěstí. Protože to je na tom celém to nejzábavnější, nejkomičtější a nejzajímavější. (23.01.2016)

i pres kladne a zajimave znejici reference je zelig rozhodne to horsi, co woody allen natocil. celkem originalni namet srazi nemastne-neslane provedeni, nulova zabava a starobinecka nuda. zelig by to s nocni reprizou az kvizu prohral na cele care. (03.08.2007)

„Nesmíme se tak pevně vázat k našemu založení a ustrojení. Naší hlavní zdatností je umět se přizpůsobit rozličným zvyklostem. Držet se z nutnosti jediného způsobu znamená přebývat tu, ale nikoliv žít. Nejznamenitější duše jsou ty, jež v sobě mají nejvíce různosti a přizpůsobivosti.“ (Michel de Montaigne) (13.02.2018)

Najobľúbenejší film samotného maestra Allena. Jeho najobľúbenejší, nie moj. V istých scénach predobraz Forresta Gumpa. (01.09.2009)

Forrest Gump mal v sebe akúsi rozprávkovosť. Občan Kane bol zase temnou satirou americkej spoločnosti. Zelig je neurotikom v priereze dejín, kde skôr ako o kritiku spoločenských a politických pravidiel mu ide o hľadanie samého seba skrze lásku. Zelig je výborne zostrihaný mockument. Allen ako tvorca experimentuje a dospieva. Prekrúca hranice a pritom zostáva stále svojský svojmu humoru a svojej poetike. Zelig má niekoľko slabých miest, ktoré sú chybou jediného faktu a to, že je to film ukecaný. Vtipy tam treba hľadať, pretože nejdú divákovi priamo pod ruku. Kopec faktov je nimi akoby obohatených, ale nekladie sa na ne dôraz. Čo je v konečnom dôsledku jeden zo základných kameňov úrazu v tomto období Allenovej tvorby. Pre tých čo ale hľadajú, sa stáva Zelig ďalším vďačným dielom tohto režiséra, ktoré je nápadité a radí sa ku klasikám americkej filmovej tvorby. A hlavne kritizuje z nadhľadom. Škoda tej Bielej veľryby. (06.12.2013)

Zaujimavy fiktivny dokument o cloveku, ktory zo strachu neustale menil svoju osobnost ako chameleon. Ocenujem hlavne technicku stranku, ktora bola bezchybna, ale vadil mi neustaly skratkovity styl akym to bolo podane. Film neobsahuje ani poriadne epizodky, ale iba novinove utrzky o tom, co vsetko Zelig zazil. Mal som pocit ako keby som sledoval nekonecny trailer na nejaky zaujimavy film, takze na mna po emocionalnej stranke film vôbec nepôsobil a po chvíli mi bolo uplne jedno, co bude dalej nasledovat. 6/10. (22.06.2015)

Woody Allen si po cimrmanovsku vymyslel postavu lidského chameleona, který se po neradostném dětství začne bezděky přizpůsobovat okolí a ztrácí svou vlastní identitu. Nápad pojmout to všechno jako dokument o zvláštní postavě ze dvacátých let dvacátého století je geniální a pomocí různých video a audio filtrů to všechno opravdu vypadá reálně, včetně dobových záběrů a koláží. První půlka Zeliga nadchne, už samotná idea podpořená dokonalou formou diváka ohromí, druhá půle už je ovšem více epická a euforie mírně opadne... Přesto je pro mě tento film velmi příjemným překvapením a 7/10 dávám jen proto, že znám ještě daleko lepší Allenovy filmy (a to je co říct :)) (14.04.2008)

I když mám velice rád Woodyho a téma (popkulturní fenomén; lidský chameleon) i zpracování (fiktivní dokument; aranžování archivních záběrů) mi přišly velmi zajímavé a zábavné, rychle, velmi rychle, mě to celé začalo nudit.___ Po třech měsících zvednuto ze *** na ****. (03.01.2016)

"Chtěl bych se omluvit tomu pánovi, co jsem mu vyndal ten apendix.. Já, já, já nevím, co říct.. Pokud vás to uklidní, pořád ho mám někde doma schovaný.." ;) (18.04.2016)

Dobový pseudodokument vypiplaný do nejmenších detailů, je pozoruhodné, jak uvěřitelně Zelig působí, považovat to za plnohodnotný film sice nemohu, nicméně některé pasáže byli velmi zábavné a v druhé polovině jsem se do toho docela zakoukal. (29.01.2010)

Originálna dokumentárna mystifikácia, ktorá mi ale neprišla príliš zábavná a občas som sa aj nudil, aj napriek krátkej stopáži. Ale nápad to bol skvelý a tiež zakomponovanie Woodyho do historických záberov s Hitlerom a pod. Trošku mi to pripomenulo Forresta Gumpa. (12.11.2015)

Viete čo majú spoločné Jára Cimrman a Forrest Gump? Leonarda Zeliga. Pseudodokumentárná fráška plná tých pravých, svojských allenovských hlášok a fráz, pričom sa tu režisér stáva aj umelcom vizuálne cítiacim, čo sa mu v minulosti veľmi nestávalo ( nemyslím tým ale to, že by netočil remeselne dobre natočené snímky ). (02.12.2023)

"Životopisný" film, který je originálně pojat jako dokument. Se standartními prvky - obsahuje archivní záběry, vypravěče, který dokumentem provází a rozhovory se současníky po letech. Jako u jiných svých filmů se Allen opět pozastavuje nad mocí médií, která ovládají a částečně vytvářejí hrdinův osud, jakmile se z něj stala známá osobnost. Hlavním tématem filmu je ale parodie lidské snahy po konformitě a splynutí s davem. I když se film trochu dotýká i související tendence - agresivní snahy po individualitě za každou cenu - bylo by myslím přínosné natočit něco podobného i o tomto nanejvýš aktuálním tématu. 7/10 (08.11.2005)

Jo, tak tady hrál Bruce Willis...just kiddinn...né wůdy si až na pár vijímek zaslouží dycky fajv stárs, defintly za tendle flik, protože, kurva, nikdo si nedovede dělat takovu prdel z intoušů jako von a i když to neni genijální filmař, s přehledem strčí do kapsy všechny ty mladé i staré bystré muže, je to prostě komedymejkr, kerej ví vo co de...a my s nim. (16.07.2008)