Amnestie

Natočené je to skutočne dobre. Film aj napriek dĺžke nenudí, nemá síce bohvieaký spád, ale aj tak vám v hlave najviac utkvie záverečná vzbura. Scenáristi však asi nadobudli dojem, že čo chápali oni pri písaní scenára, to automaticky pochopí aj divák. Inými slovami ak by bol pred onou vzburou úplne iný dej s úplne inými postavami, asi by som mal z filmu rovnaký pocit. Takže skrátka ak by sa doladil scenár a bol viac ústretový divákovi, aby plne chápal kauzalitu, mohlo ísť o špičkový film. Otázkou zostáva, akým scenáristickým tímom sa bude Jonáš v budúcnosti obklopovať. (09.11.2019)

Velké a dobré překvapení. Málokdy vidí člověk zobrazený přelom 80 a 90s z více pohledů. Kromě hlavní linie s Lubkem a Leopoldovem, která funguje nejlíp, je to i politická a osobní. Politická tu má svou roli, osobní nejmíň, ale zase tomu dává příběh. Škoda, že dostalo tolik času dění kolem exmanżelky a Geislerové, zbytečně film zpomalují a mohlo jich tu být o 90 procent míň. To je asi jediná výtka... Jinak to funguje filmařsky dobře, kamera i treba soundtrack z dobové hudby (DM: To have and to hold!). A skvělé je i to zobrazení nově nastupující garnitury. Jsem spokojen. Dal bych asi i pět, kdyby sem nenacpali neherečku Aňu a kdyby Vašut parodoval slovenštinu o kousek líp. (21.02.2021)

I když se mi Kandidát líbil více, musím uznat, že tenhle film si také nebere servítky. Bez příkras líčí období konce osmdesátých let v Československu, nedělá z disidentů modly, ale ponechává jim zcela normální lidské vlastnosti. Film se snaží o objektivní náhled a dlužno dodat, že se mu to dosti daří. Geislerová je skvělá, chladná, manipulativní, cílevědomá i pragmatická. Největším castingovým průšvihem je Majeský, příště by mohl vyniknout v loutkovém filmu, tam jsou všichni ze dřeva, zapadne. (24.07.2021)

Sice fiktivní postavy (občas s jemnou podobností se skutečnými) i fiktivní příběh (na pozadí skutečných událostí), ale dobová realita se slovenským tvůrcům povedla zachytit skvěle. A hlavně se nebáli podívat se bez růžových brýlí do zákulisí onoho sametového listopadového pseudorevolučního divadýlka, což by u nás v Česku mohlo leckomu zavánět téměř svatokrádeží. Až na jánošíkovsko-mirkodušínovského mukla-karatistu mě bavily všechny hlavní postavy, které byly mnohdy i nadprůměrně dobře zahrané (třeba vulgární kurvoidní maskérka, vskutku impozantní svině). A mimochodem když jsem ke konci slyšel několik desítek nekonečných vteřin blekotat jistého od reality odtrženého slavného pozérského "humanistu", naplival bych si nejradši do xichtu za to, že jsem toho šaška tenkrát v blbých nácti nosil na placce. (18.01.2023)

Ve filmu zazní věta z úst M.Vašuta, že lidi se nechtěj ohlížet zpátky. Proto nechápu tu záplavu filmů podobnýho ražení. Film a jeho režisér neví , zda se naklonit na politickou stranu, a nebo spíš tlačit na tu osobní, dramatickou. Jestli to autoři dokázali nějak skloubit dohromady ve smysluplnej film vlastně ani nedokážu říct. Ale mě film moc nebavil. A tak jediná spokojenost byla s koncem, ač sem zejména ve filmech za oceánem tohle viděl nesčetněkrát. A pak s hudební složkou.(Depešáci, Durani). Hvězdy svý doby. Můžu ovšem říct, že při některejch vzpomínkách mi přece jenom bylon až těžko. Hrozná doba temna. 40%. (23.01.2021)