Báječná léta pod psa

Ať koukám, jak koukám, Viewegh nebude nic pro mne. Jeho styl vyprávění mi prostě nesedí. Moje setkání s "Účastníky zájezdu" dopadlo tragicky. "Báječná léta pod psa" jsou o poznání lepší, jedná se o dobrý, ale pouze průměrný film o životě za socialismu. Na tohle téma už bylo natočeno hodně filmů (filmy 90. let se vlastně skoro všechny odehrávají za války či za komunistů), i lepších. Film má značně rozvleklé tempo, že i po necelých 100 minut působí zdlouhavě. Herci jsou ovšem všichni skvělí, Ondřejem Vetchým a Libuší Šafránkovou počínaje a Vladimírem Javorským konče. A nakonec vynikající písnička Ivana Hlase. 55%. (21.11.2007)

Jojojo, zazpíváme si na konec nahlas... "...když nikdo neví co jsi zač..." . . . Přizdisráč? . . . Tak ještě že je z toho furt CÍTIT TA NOSTALGIE... °-/ . . . A po dalších čtrnácti letech? Jo, chápu že Vieweghovi i Nikolaevovi se daří báječně, >opsah jest opsažen< . Přizdisráčská kultura to v té zemi krásné napohled zatím nakrásně ovládla... - - - P.S. Ano, je to líbivé, řemeslně pěkné, typicky po našem... Tak jsem po tom repete jednu ubral. - - - P.P.S. A tvrdit, že "takhle nějak" to tady bylo, může zase jenom přizdisráč... °-/ - - - - - (Poprvé viděno s lehkým rozmrzením kdysi dávno v biografu v dobách natočení, hodnocení 17.04.2006, komentář zde ještě více rozmrzelý po repete na českotelevizáckém kanále pod psa jako stodevadesátýosmý - 22.2.2011) (22.02.2011)

Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. (20.10.2007)

Pravděpodobně nejlepší Viewegh, který se mi svými trapnými pokusy z poslední doby celkem zhnusil. Film stojí hlavně na hercích, kteří jsou od Ondřeje Vetchého a Libuši Šafránkovou počínaje, až po Vladimíra Javorského konče, skvělí. Hlavně Javorský se komunistickou na "bestii" přesně hodí. Nevím jestli to takhle nějak tenkrát opravdu bylo, to jsem nezažil, ale myslím, že daleko od pravdy není :)....... (12.09.2007)

Michala Viewegha jako autora ani persónu moc nemusím, ale za tuhle perlu jsem ochoten přejít leccos... herecký koncert Ondřeje Vetchého a Libuše Šafránkové - jejich generační příběh je nádherný a plný laskavého humoru, i přes doslova sviňskou dobu. Slizký funkcionář Vladimíra Javorského a výkon jeho filmové manželky Vilmy Cibulkové je taky k pohledání.... a Vladimír Dlouhý, "Kvído" Wehrenberg, Jitka Ježková (odvážná role, jen co je pravda;)), babičky, dědečkové, Viktor Preiss jako takřka nejmenovaný dramatik a Jiří Schmitzer v miniroli psychologa - ti všichni byli výjimeční ... asi to bude výjimečným scénářem a režií. Hezky se na to vzpomíná, ale vracet by se to nemuselo... (26.03.2003)