Půlnoční expres

Musím se přidat k ostatním. Parkerův režijní um je bez debat. Angel Heart nebo Hořící Mississippi jsou parádní kousky a z hlediska filmového, i Půlnoční expres je kvalitní kus s precizní atmosférou. Bohužel z hlediska ideového je to trochu horší. Týpek se obalí od hlavy k patě hašišem a od diváka se očekává, že s ním bude maximálně soucítit. Zároveň je z filmu opravdu cítit trocha té americké propagandy, aneb černobílé rozdělení na: všichni Turci jsou prasata, pašerák amík je chudák. 6,5/10 (15.07.2015)

Do filmu som dával veľké očakávania, ktoré sa nie celkom naplnili vzhľadom na celkové priemerné hodnotenie na tomto portáli. Atmosféra „nespravodlivo“ uväzneného, násilné a špinavé podmienky tureckého väzenia, to všetko tu bolo skôr naznačené, než ukázané naplno. Dalo sa z toho vyťažiť viac. Viac brutality by prinieslo možno viac ľútosti nad hlavným hrdinom filmu. Keďže to ale nebolo takto vyhrotené, ostal len pocit pozorovania zúfalého človeka, ktorý sa dostal do basy pre vlastnú blbosť a hlavne kvôli drogám. Na tom nie je nič poľutovaniahodného. (18.05.2016)

Tenhle film jsem naposledy viděl asi před 10 léty a jen tak se na takový příběh nezapomíná. Už od začátku jsem byl vtažen do děje a doslova jsem nedýchal, takovou hned úvodní scéna má atmosféru. Co se potom děje ve špinavým Tureckým vězení je fakt zážitek, který utkví navždy v hlavě. Děj filmu začíná po smrti Janis Joplin, tedy začátkem 70. lét. Billiho zatknou na letišti za pašování hašiše, šoupnou ho do vězení, kde vládne charistmatickej, sadistickej, teploušskej šmejd v podobě Paula L. Smitha. (Šimon a Matouš jedou na riviéru, nebo kultovní horor Pieces). Tady je fakt nechutnej buldočí ksicht! Vůbec celé herecké obsazení je geniální a Brad Davis měl získat Oscara, jeho přeměna v šílenou trosku byla ohromující, stejně tak i scéna u soudu, kde měl řeč proti Istanbulskému soudu v jednom záběru! Hltal jsem každý záběr a každého herce (Otec, soudce,spoluvězni, prostě všichni!). Nezapomenutelné dvě scény, když Billy chytne totálního rapla a poddá si největšího šmejda ve vezení Rifkiho (ten byl teda fakt nechutnej hajzl!) a rozmlátí celou koupelnovou místnost a posléze Rifkimu vykousne jazyk!! To je síla!!! A druhá, když už je v sekci 13 pro nepříčetné delikventy a přijde za ním do vězení jeho přítelkyně a následné vyhonění...ufff!! Těch scén je tam více, kdo film ještě neviděl, opravdu doporučuju!! Nemá chybu!! Výborný ústřední hudební motiv zůstane na dlouho v hlavě. Scénář podle skutečné události napsal Oliver Stone. Celý film jsem hodně cítil s hlavním hrdinou a doslova si s ním prožíval to hrozný peklo. Strašnej mazec byla sekce 13 a ti zmagoření blázni, uffff!!! Ještě je výborný, že Istanbulští policajti a dozorci mluví svojí řečí, která není přeložena, takže stejně jako hlavní hrdina nevíte, co říkají...To je dost deprimující. Slovo Půlnoční expres má ve filmu hodně velký význam a dozvíte se, co znamená. (12.01.2012)

Tohle dílo patří do kategorie filmů, které prostě musíte vidět. Jedinečné drama z vězeňského prostředí s vynikajícími hereckými výkony všech zúčastněných. Především Brad Davis hraje jako kdyby skutečně několik let v chládku pobyl, ale výtečný je i John Hurt nebo Randy Quaid. Snímků s danou tématikou jsem sice již viděl hodně, ale snad žádný z nich se nemůže pochlubit tak hutnou a depresivní atmosférou právě jako Půlnoční expres. Z filmařské stránky rozhodně není co vytknout, věrohodnost s knižní předlohou či skutečnými událostmi ponechám zhodnotit raději historikům. Každopádně nesouhlasím s názory několika uživatelů, že odsouzený si za své činy to peklo zasloužil. V prvé řadě hašiš není heroin (neznalým doporučuji vygooglovat) a za druhé takové zvěrstvo bych snad nepřál ani nejhoršímu nepříteli. Všichni jsme jen lidé a takhle se nechovají ani zvířata. A jestli někomu přišla erotická scéna vtipná tak to jen svědčí o jeho podprůměrné inteligenci. (17.05.2009)

.....Nejprve se chci zcela oprostit od tendenční knihy izraelského W. Hoffera, která byla z větší části předlohou pro scénář a záměrně popisuje protiislámské nálady a postoje. Samotné zpracování děje, zobrazení nálad, osob, hudební doprovod a celkové změny v chování života mladého drogového dealera je do posledního okénka v záběru mistrně odvedená práce. Spolu s P. Bonacellim, J. Hurtem a P. Jeffreym tvoří jeden velký obraz vězení, státu ve státě, pocity lidí před mříží a za ní, psychické trauma uvězněných, vznikající postupem let " továrnu na stroje". Moroderova hudba je citlivě vložena a na celkovém dojmu spolu s ostaními ruchy přidává na síle a působí přirozeně......... (13.11.2004)