Hořící Mississippi

Tak tohle byla výživná dvouhodinovka s výrazně zásadovým agentem Wardem a s invencí při vyšetřování oplývajícím agentem Andersonem, kterážto dvojice by spolehlivě utáhla i snímek se slabším scénářem. Tady ovšem fungoval i příběh a film na mě ani nepůsobil jako pětatřicet let stará záležitost. A už vůbec jsem neměl pocit, že šlo o události z amerického Jihu téměř šedesát let staré. Mám pocit, že ještě dnes není pro dítě úplně šťastné narodit se na území někdejší Konfederace s příliš velkým množstvím pigmentu. Horší může být už jen narodit se jako černoch a gay. Já proti černochům v zásadě nic nemám, pokud mi nekazí divácký zážitek obsazením do rolí, v nichž nemají z logiky věci co dělat a které by měli sami odmítat už jen proto, že jsou výsměchem jejich vlastní historii. Nejvíc jim v mých očích škodí organizace, jež bojují za jejich práva takovým způsobem, který ze mě pomalu ale jistě dělá radikála (což mě nebaví). U tohoto filmu, který rozdělil týmy na dobré křesťany s prostěradlovým fetišem, špinavou černou lůzu a nezúčastněné přihlížející, jsem opravdu nedokázal fandit vymletým pomatencům v kápích, k nimž mám podobný vztah jako k českým neonacistům, kteří ve svých neurálních gangliích nezvládnou zpracovat fakt, že kdyby jejich velký vzor, strýček Adolf, vyhrál válku, narodili by se (pokud by měli z koho) s největší pravděpodobností kdesi za Uralem. No jo, jenže oni tihle extrémisté vždycky vynikali spíš stádním chováním než bystrým úsudkem. Abych to tedy shrnul; snímek byl nejen poučný ale do značné míry i stále aktuální. / Poučení: Jsi-li černochem na americkém Jihu, měl by se tvým oblíbeným sportem stát vytrvalostní běh. Jen tak pro případ. 4*+ (17.04.2023)

Čo beloch to psychopatická sviňa (až na Hooverových chlapcov, samozrejme), čo černoch, to nevinná utláčaná obeť. Nepopieram tragédiu afrického národa ani sa nesnažím ospravedlniť jeden z najhanebnejších momentov histórie Spojených štátov. Len toľká polarizácia a figúrkovitá charakterizácia postáv je už z dnešného pohľadu naivná, ruší a uberá tomuto filmu na pôsobivosti. V tomto smere lacná záležitosť, ale inak slušne vystavaná a napínavá krimi s vynikajúcim finále. (03.08.2012)

85%. Béčko, kterému nechybí přesně to, co nízkorozpočtový snímek potřebuje, aby se mohl rovnat drahým blockbusterům - atmosféra a emoce. Mississippi Burning obojím doslova srší a především emoce vyvolává na úrovni skoro až filozofické, přičemž do sebe plynule proplétá dvě narativní linie - na jedné straně analyzuje morální dilemata problematiky rasismu v USA v době, kdy už do jisté míry pokračovala Kennedyho uvolňující vize rovnoprávnosti, což je ta klíčová funkční linie; jakoby bokem navíc sledujeme "bonusovou" linii primárně charakterovou, která předkládá v návaznosti na vyprávění dvě postavy, které nejsou nijak významně vrstveny do hloubky, ale jejichž komplex neúplatnosti, byť třeba ne vždy směrován stejnou cestou (i když pořád ke stejnému cíli), je silně motivační a má hluboký přesah daleko za filmové plátno. Tato linie možná nebyla záměrem, aby inspirovala, a s největší pravděpodobností byla rozvíjena ve scénáři nahodile v nutné paralele s dějem samotným, nicméně přístup obou agentů k situaci bere dech a měl by se stát vstupním záznamem pro všechny veřejně činné osoby (a to zdaleka ne jen co se týče přístupu k menšinám a problematiky rasismu obecně). Nakolik je dnes tak dogmatická loajalita svému poslání realistická, je otázka, nicméně Ward s Andersonem jsou encyklopedickou ukázkou hrdinství, stejně jako Mississippi Burning je ukázkou precizní atmosferické tvorby, jejíž význam není komerční nebo ryze kinematografický, ale nabízí odpovědi na otázky, které západní svět často a na mnoha místech v různé míře trápí dodnes, ale zároveň ukazuje profilový fundamentalismus Američanům vlastní, který v mírnější a skrytější podobě vidíme i nyní, o 50 let později, kdy už se rasismus zdá být přežitkem, asi proto, že už se o něm nemluví a že jeho podoba je spíše symbolická. I tak ale stále existuje a filmů naprosto devastujících veškeré předsudky a iluzi nerovných hodnot mnoho není; a už vůbec ne těch, které mají moc skutečně inspirovat. Mississippi Burning patří k těm nejlepším z nich. Alan Parker zdánlivě neřešitelná jednosměrná morální dilemata umí, což dokázal později s trestem smrti v The Life of David Gale, ale právě Mississippi Burning je jeden z těch snímků, které by měl vidět a především vnímat každý a přesto ho v žádných filmových učebnicích nenajdete. (08.01.2016)

"Já vám moc nesedím, viďte ?!" - "Ne, to ne !! Nesedí mi ten váš humor.." - "No, lepší než žádnej.." Naprosto skvostný film, v němž lze snadno vypozorovat Parkerovy nejsilnější zbraně a typické znaky jeho tvorby, totiž atmosféru hutnou stejně jako soundtrack Trevora Jonese, banální leč silný jako rána kladivem, a postupně budované napětí, které zpravidla s rozuzlením graduje, a činí tak snímek naprosto strhujícím.. Hořící Mississippi platí za velmi realistický a syrový snímek, spíš výbornou detektivku podpořenou energií mezi vyšetřovateli v podání výborných Genea Hackmana s Willemem Dafoeem než cokoli jiného, která rozhodně diváka strhne více než nějaké laciné melodrama plné moralit.. Zvláště ta nejednoznačnost charakterů potěší, zde o plytkosti nemůže být ani řeči, zejména fantastický Hackman, nesmírně citlivý herec, si svého stále nasraného zamilovaného agenta opravdu užívá.. Prakticky z každého záběru dýchá ta atmosféra šedesátek, nepamatuji žádný jiný film, kde by ta vášnivá síla rasismu byla přímo hmatatelná jako právě zde, navíc právě to věrné a citlivé vykreslení vztahů a poměrů buranského Jihu uvnitř městečka jej činí skutečným, živým, a dokáže tak vlastně diváka přesvědčit, že celý příběh vlastně sleduje přímo zprostřed dění, což tenhle jedinečný snímek dělá dokonale věrohodným.. (08.01.2016)

Podla tych par filmov, co som od neho videl to je klasicky Parker. Silna tema ale nudne spracovanie. Keby to nemalo taku silnu temu, tak to ani nedopozeram. 5/10. (08.01.2016)

Jo, černí to na jihu neměli - a nejspíš ještě nemají - lehký. Přesvědčil se o tom jak Sidney Poitier, tak Gregory Peck. Oceňuji snahu tvůrců poukázat na problém rasové segregace, rasismu, antisemitismu, antikomunismu a bůhvíčehoještě, bohužel se snímek chvílemi vleče, a kdyby Alan Parker trochu víc zatopil pod kotlem (a jako že na to má), mohl být výsledek mnohem působivější. Nicméně Hackman je sympaťák a všichni ti jižanští burani působí přesvědčivě. Jediný, kdo tak trochu stojí stranou, je Williem Dafoe. (31.08.2009)

Dobový thriller o amerických rasových nepokojích, který má stejně tak hustou atmosféru jako ukrutný spád. K tomu jeden z nejlepších Hackmanových výkonů vůbec. Trošku nedoceněná záležitost. (07.04.2015)

Na můj vkus trochu příliš jednostranné. Hodní a trpící černoši versus samé bělošské svině. Kladně hodnotím vysvětlení, jak vlastně vláda ve Washingtonu dělala (snažila se dělat) pořádek na jihu země. Gene Hackman i Willem Dafoe byli skvělí, celý postup jejich vyšetřování se mi líbil. Celkově ale příliš černobílé. (14.10.2014)

Škoda, že vyšetřující agenti nebyli maličko více protirasističtí. Mám rád tu americkou moralitu na téma rasismus. Ale i tak úžasný herecký výkon především Gena Hackmana. ten se tam vyloženě hodil... (19.11.2011)

Pro mnoho lidí je to určitě velká neznámá, ale jsem setsakramentsky rád, že jsem film mohl vidět. Je to fakt kinematografická lahůdka. Již téma mě velmi zaujalo, filmů s motivy rasové nesnášenlivosti a ku klux klanu na jihu USA v minulém století moc není, a tak jsem coby divák ocenil možnost si rozšířit své obzory v dané problematice. Když se teď dívám na seznam filmů od Alana Parkera, tak se ani nemohu vůbec divit, že skoro všechny filmy má s červeným hodnocením. Ten režisér je fakt mistr. Film mi celkově svým zpracováním a hlavně pojetím připomněl filmy od Stonea. Hořící Mississippi se může pochlubit výborně gradovaným příběhem, který je založen na skutečné události. Hlavní herecká dvojka byla úžasná, herecké umění Hackmana je nevyvratitelné, to, co tady předváděl, nemá obdoby. Jeho postava byla snad tím nejlepším, co film nabídl. I samotná atmosféra filmu byla mrazivá, dialog mezi Hackmanem a Rookerem byl vystupňovaný až na úplný vrchol. Asi bych se měl začít soustředit na starší filmy, neboť jich je hodně, a teď vím, že některé z nich se stoprocentně vyplatí vidět. Hořící Mississippi je toho živoucím důkazem. Za mě dávám filmu 91 % (12.04.2017)

Včerejší opětovné zhlédnutí tohodle filmu mi znovu připomnělo několik věcí. Jaký byl Alan Parker vynikajicí režisér, jaký byl Gene Hackman skvělý herec, jaký byl Will Dafoe slibný herec a jak vůbec vypadala kvalitní filmařina, která už se dnes možná objevuje taky, ale vypadá prostě jinak. I když je v Hořícím Mississippi pár klišé a nějaký ten nezbytný sentiment a patos, nic to nemění na tom, že jsem při jeho sledování cítil nostalgii po zašlých časech, kdy se točily "opravdu velké filmy". Člověk si přitom taky uvědomí, že tadle stará éra - kdy filmu vládli herci jako Hackman - je už dávno pryč. O to více vychází najevo, jak znamenitý herec to byl, a jak moc bude takovýdle herec filmovýmu světu chybět. Hackman hrál vždycky takový tvrdý chlapíky, občas to bylo i klišé, ale zde to proložil takovou lidskostí a místy i takovou měkkostí, že to je prostě nezapomenutelný. Fakt mi ten herec i ta doba chybí a budou chybět. (09.01.2016)

Povedený snímek zručného režiséra Alana Parkera, který se zabývá problematikou lidských práv Afroameričanů a rasismu v bouřlivých šedesátých letech v konzervativním prostředí amerického jihu. V době, kdy se sever Spojených států již v tomto směru velmi liberalizuje, kdy Martin Luther King je v čele umírněného křídla sociálního hnutí za zrovnoprávnění barevných Američanů, čili v době, kdy se na jih Spojených států dívají pokrokoví Američané ze severu jako na něco silně zpátečnického, buranského a zkostnatělého. V tomto bouřlivém a nestálém prostředí mají federální agenti, které vede idealista a liberálně smýšlející William Defoe a doplňuje ho pragmatik a realista Gene Hackman, vyšetřit zřejmě rasově motivovanou vraždu tří politických aktivistů boje za lidská práva. Atmosféra vykreslena velmi působivě i skrze poměrně střízlivě zachycenou brutalitu, ačkoliv mohl jít režisér v tomto směru ještě krapet dál. Kladem je vystižení dobových hodnotových proudů a především předložení nikoliv černobílého pohledu na problematiku, ale snaha o komplexnější postižení komplikovaného fenoménu (nejsou jen dobří a zlí, nejsou jen rasisté a liberálové). 9/10! (03.01.2012)

Veľmi dobrý film s hviezdnym zoskupením, s Genom Hackman, ktorý je opäť v bohovej forme (uňho je veľmi ťažké zvoliť životnú rolu) a s opakujúcou atmosférickou hudobnou vsuvkou (tá dodáva väčší príklon k trileru než k dráme). Možno treba na tak vážnu tému ešte hlbšie rozpracované postavy (predovšetkým záporné - Rooker...) a scenár, ktorý by nebol častokrát IBA o tom istom. Aby dostal všeobecnejší civilný rozmer. (18.10.2013)

Občas jsem se malinko nudil, mírně ztrácel (navzdory přímočarému vyprávění), závěr tak nějak vyšumel do ztracena a co je hlavní: Bylo dost těžké uvěřit že je Willem Dafoe se svým ksichten mladý ale dost cílevědomý a snad i poměrně TVRDÝ polda. To bych si příště podobnou postavu mohl zahrát třeba já.:-))  Čekal jsem že si ho Hackmanova postava namaže na chleba a ono nic moc. Celkově se z rozdílnosti těch postav a herců moc nevytěžilo. Ale Gene Hackman celým filmem prosvištěl s charismatem, úsměvěm, skutečnou tvrdostí a sarkasmem. Celkem mě bavil a na kriminálky s politickým podtextem relativně slyším. Tahle si navíc vzala na paškál zajímavé téma rasimu v Americe 60.let. Vše je podle skutečných událostí. Parker se skutečně nebál vtisknout do filmu jasný názor. Občas mi z té špíny bylo trochu nanic. To se tedy podařilo. (11.10.2019)

Trošku méně moralizování, a mohlo to být za pět. "Hořící Mississippi" vkusně zpracovává téma rasismu v USA, zprvu nenápadný film postupně nabere solidní obrátky - z malého vyšetřování se stává mohutná policejní akce, divák se nenudí, ale zároveň není urážen lacinými triky. Výborné herecké obsazení, tíživá atmosféra, precizní historický obraz. Povedlo se. (06.05.2011)

hISTORICKÉ UDÁLOSTI JSOU VŽDY ZARUČENĚ NEJLEPŠÍ, POKUD JE REŽISÉR UMÍ VYUŽÍT. No a zdá se, že na tomto filmu se to povedlo. Je to špičková práce o rasismu, jakou jsem dosud viděla. Až se divím, že 6 nominací na Oskara nebylo více proměněno. Gene HACKMAN absolutně perfektní, Willem DAFOE jako vždy "studený čumák", ale v této roli špičkový. Úžasný film, který ukazuje, že ne vždy se dá jednat "v rukavičkách", aby se dosáhlo výsledku. Vřele doporučuji. (18.09.2011)

Pro mě nečekané překvapení. Tenhle snímek jsem neznal, ale je to velmi silné drama o rasismu v Americe, kde si skutečně uvědomíte, jaká byla ta nesnášenlivost - a možná ještě pořád je - intenzivní a odporná. Skvělé herecké výkony, ale především výborně natočené a zvládnuté po všech stránkách. Skvělý zážitek! (01.03.2018)

Je to schematické. Všichni Jižané jsou postižení deficitem IQ. Čerňoušci jsou hodní a bojí se. Baterie agentů FBI má ve věci jasno. ... Tak s tímhle na mě nechoďte. --- Zábavný byl ovšem způsob, jak FBI nakonec lumpy dostala před soud. Účel světí prostředky? Opravdu? Tradiční americký smysl pro spravedlnost a práva jednotlivce dostal řádně na prdel. I to je symptomatické. Právě tenkrát Amerika jasně nastoupila do vlaku politicky korektní ostrakizace. --- Takže film pěkný, ale zlý: ujišťuje většinu, že v zájmu "vznešených" cílů může směle šlápnout na krk všem reakcionářům. Tento týden jsou to třeba kuřáci a odpůrci homosexuálních sňatků. Příště možná odpůrci občanských průkazů a centrální databanky elektronické komunikace. Utlučeme je v zájmu dobra... (07.11.2016)

Dalsi extra film tezici z rasove problematiky v ameru - neco jako To Kill a... ale tentokrate vice akcni, ale stejne squely (10.08.2005)

Nezkreslený, v konečném vyznění značně realistický, a proto i dost nehezký pohled na segregační politiku amerického Jihu šedesátých let 20. stol. Neoceňuji „pouhé“ Parkerovo realistické pojetí, ale i další roviny příběhu, kdy můžeme sledovat profesní a vlastně i morální proměnu Dafoeovy postavy a skvěle vykreslenou atmosféru silně sepjaté a nepřístupné komunity, na kterou jsou velmi dlouhou dobu krátcí i samotní federální agenti. Skvělý soundtrack a herecké výkony už další komentáře nepotřebují. (01.08.2012)