Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (245)
Myslím, že na Cimrmanově dramatickém díle byla vždy nejcennější mimoběžná konstrukce dialogů. Řeč plyne, a řečníci ani tak nereflektují výroky ostatních, jako se spíše hledí vykecat. Je to velmi přirozené, a současně velmi obtížné napsat. V nejryzejší podobě to můžeme slyšet v „driftovací fázi“ Severního pólu. --- Do extrémní polohy se takové dialogy dostávají ve chvíli, kdy je na jevišti sklerotik. Skleróza je vždycky směšná, však jen vzpomeňme, jakou báječnou srandu z ní vytěžil Felix Holzmann. (Který ovšem, mimochodem, mimoběžné dialogy jinak skoro nikdy nezvládal, naopak až násilně mířil k cíli zarytou výměnou ve schématu nahrávka - smeč - nahrávka - smeč. Určitě ho hnala omezená televizní stopáž.) Cimrman ovšem Holzmanna „nemohl“ znát, nejspíš se inspiroval svým vlastním Dědem Vševědem. --- Prokecat na jevišti půldruhé hodiny, aniž se dospěje k jakékoli akci, to je mistrovský kousek. O to milejší, že rekonstrukce dramatu byla nejspíš inspirovaná přibývajícími stařeckými neduhy jak Génia, tak jeho oddaných propagátorů. Boje o rakousko-uhersko-české (jemně nakrájené) vyrovnání jsou dávno zapomenuty, budoucnost aluminia je nám ukradená, a těšíme se z toho požehnání, dožít se věku, kdy už jsme všichni tak trochu „padlí na hlavu“, ať už z Milešovky, nebo jiných vrcholů našeho mládí. ()
"Vždyť jste říkal, že Nastoupil je po smrti... / Tohle je Kryštof, jeden ten jeho harant. Bydlí v Polžicích nebo v Bezdružicích, sám teď nevím..." :-) ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Spolu se sev. pólem, dlouhým a širokým a Záměnou se u mě jedná o nejvtiopnější Cimrmany. Hlavně postava vysloužilého výpravčího v podání pana Smoljaka s jeho podáváním ruky je výtečná, ale i ostatní mu zdatně sekundují. Výborné nápady, hlášky, detaily, určitě se podívám znova. Škoda, že jsem neviděl naživo. ()
Na perfektní seminář, který si pro sebe ukradl pan Smoljak (a jeho vyprávění o Nejedlém), bohužel navázalo méně povedené představení. ()
...vás upozorňuju, že mi za 15 minut jede vlak a já jedu domů... ()
Ona hra samotná by byla docela zapomenutelná, kdyby neměla Ladislava Smoljaka aka Přemysla Hájka a Bořivoje Pence aka Blažeje Motyčku, kteří svou ódou na stáří přidušovali nejen diváky v hledišti. ()
Vtipný seminář s pohledem do moderní doby a trošičku natahovaná hra, kdy opakující se vtip občas ztrácí dech. V obsazení se odráží doba vzniku hry, ale stále starý dobrý Cimrman. ()
Je to fajn a vtipné, ale stejně se mi o dost víc líbil seminář, než samotná hra a znovu to vidět rozhodně nemusím... Slabé 4* ()
Mohu dát něco menšího? Před genialitou Cimrmanů (hlavně Smoljaka a Svěráka), smekám. 95% ()
Divadelní vystoupení bylo skvělé, mírně inovováno, ale základ stejný, moc jsem si to užil, ale hrozně rychle to uteklo. Bohužel bez pana Smoljaka, ale i takto podáno se vší parádou. ()
Cimrmani mají ve svých hrách velký problém z přečerpáváním jednotlivých vtipů. Což se ukáže jako problém v případě, kdy je celá hra cyklem opakujících se gagů. Podání ruky, švestka-žebřík-skleróza nebo žába-pulec představují vlastně celý děj. Přesto by se tahle stařecká demence dala s úsměvem vydržet (i díky výkonu Jana Kašpara, s jehož utrpením jsem hluboce soucítila), kdyby nebylo absolutně zbytečných a děje natahujících "ženských" postav. Tady se Cimrman očividně držel svých maskových archetypů a dodal Blbou Julču, Mužatku Irmu a Mladou Pannu. Všechny tři jsou na zabití a zoufale nevtipné. To se bohužel týká i úvodního semináře, který se mi ze všech zhlédnutých her zdá zatím nejslabší. Škoda. ()
"Díky Sváťo, díky!" ()
Viz Záskok. 100% ()
Když neúčinkuje ve hře od Cimrmana Svěrák, většinou mi tam dost chybí. Zrovna ve Švestce to ale tahá Smoljak za něj a Petr Brukner jakbysmet. Parádní opakování vět a motivů, navíc extrémně vtipná přítomnost dam s maskami na tvářích z různých společenských vrstev a jako bonus skleróza. ()
Naprosto geniální. Bohužel se obávám, že už nikdy nebudeme mít nikoho jako pánové Svěrák se Smoljakem. Je až zarážející s jakou lehkostí dokonale fungují všechny jejich dialogy a scény. ()
Slabší Cimrman, možno najslabší. Herecky nezrelé, silno chýba Zdenek Svěrák a Smoljak s Bruknerom nezachraňujú. Vtipu je poskromno, ale znova sa zopár situácií prehliadnuť jednoducho nedá. Dejovo je to tiež slabšie a toto divadlo ma ani zďaleka tak nezaujalo. P.S Chudák kameraman, nevie čo skôr. 65% ()
„Dovolte, abych vám potřásl pravicí. Za všechny ostatní!“ ()
Seminář slabý, hra lepčí, celkově ale spíše průměr... ()
Slabší úvod a pak to takhle slabě pokračuje i při hře. Škoda. Možná, že to dědkovství ani nemuseli moc hrát. Nebylo to moc vtipné a co bylo, opakováním se zhatilo. Jediné, co mi ulpělo: "Poslyšte, pane Pulec. Já jsem znal nějakýho doktora Žábu. Nejste vy jeho syn?" ()