Strašáci

Výborné pre-exploitation bez sebemenší známky braku. Šikana, provokace, znásilnění (špička), válka, psycho. Američan matematik s blondýnou se nastěhují na venkov, kde doufají v klid a pohodu. Nepřijde ani jedno, naopak už od úplného počátku jim věcy nabírají zlověstný směr, i když hezky pozvolna. Brilantní Hoffman v hlavní roli předvádí svého intelektuála/slušňáka/moralistu/outsidera, jehož žena je bohužel nepříjemně rušivý element a o partě dělníků, motajících se kolem domu, snad ani nemluvě. Otázka dne: do jaké míry se nervy dají vybrnkat, než to v nich konečně začne praskat? (screeny) (08.01.2009)

Beru v úvahu, že je to přes čtyřicet let starý film a řekla bych, že je to spíš taková chlapská záležitost. Přestože začátek byl ukrutně zdlouhavý, tak dával tušit s postupnou gradací, že dojde k dramatické změně. A v druhé polovině už opravdu jde o holý život, kde se David stává najednou účastníkem něčeho o čem by si ani ve snu nepomyslel. Atmosféra byla celou dobu pochmurná a David mně chvíli připadal jako trumpeta a ne chlap. Ó jak jsem se mýlila a díky Dustinu Hoffmanovi za jeho herecký výkon, protože v té finální části byl skvělý. Amy byla sice trochu provokatérka, ale žádné umělé zuby, žádné umělé poprsí, no řekněte, kdo by šel dnes z hereček takhle na plac. A ostatní hlavní protagonisté zahráli své záporáky taky na výbornou. Takže za tenhle film protkaný mírnou symbolikou i přes ten pomalý rozjezd dávám čtyřku. 70% (03.04.2013)

Jeden z nejsilnějších filmových zážitků (pro mě). Proč tohle není v top 200? Brutální, ale jde o efekt. Výborně napsaný scénář a briliantně vybroušené charaktery. Sam Peckinpah byl génius. Nikdo by to takhle nenatočil. (09.12.2007)

STRAW DOGS ... jsou LEGENDA!! Na začátku 70. let spolu s DELIVERANCE udělaly nesmazatelný zářez do dějin kinematografie a postavily v podstatě nový žánr. Oba filmy mají mnoho společného, ale přesto se v mnohém rozcházejí a hlavně, vytvářejí v divákovi naprosto odlišný pocit. Avšak, co je na obou filmech naprosto geniální, pocit z obou filmů je naprosto ničím neopakovatelný!!! U obou filmů jsem od jisté chvíle seděl v sedačce jako přimrazený a nedokázal jsem spustit oči z toho, co se ve filmu odehrává ... Nemyslel jsem, nepřemýšlel, nebál se jako u běžného "horroru" ... byl jsem přimražen ... Deliverance je pro mne osobně o něco více ... Nejsou tolik temní, ale pocit z neustálého ohrožení, neznáma a nebezpečí se zde zavrtává do morku kostí. Straw dogs jsou násilní, brutální, hnusní a špinaví ... ovšem díky všem hercům, kteří zde podávají fantastický výkon, stejně tak vyvolávají nepříjemné mrazení v zádech ... První polovina filmu jasně patří herečce Susan Georgové, druhá polovina pak jasně Dustinu Hoffmanovi. Oba hrajou dokonale. Legendární scéna znásilnění je pro mne osobně druhá (po Ireversible...) nejvýstižnější, nejpůsobivěhší a nejsilnější scéna znásilnění, jako jsem ve filmu viděl (a myslím, že ty "důležité" jsem viděl již všechny ...). V tomto případě mi bylo oběti opravdu líto, celé to bylo podáno naprosto reálně a neuvěřitelně sugestivně. Prvního násilníka Susan Georgová dobře zná a když cítí, že není vyhnutí, snaží se podvolit a znásilňuje tak v podstatě sebe sama ... Je zmatená, zdrcená, zničená, plná bolesti a hořkosti, ale také vzrušení ... Druhé znásilnění, již jasně sráží ji i diváka na kolena... V tomto filmu není nic černobílé. Postavy nejsou jen dobré nebo jen zlé. Každý zde má, stejně jako tomu bývá ve skutečnosti, svoje dobré a špatné stránky. I matematik, kterého hraje Dustin je v podstatě podivín, chladná kalkulující člověk bez hlubšího citu ... jeho manželka je zase naopak střeštěná koketa ... A pak tu máme bandu opravdu šílených vesnických buranů a alkoholiků, ovšem každý z nich jasně vyjadřuje jistou povahu, osobnost, styl atd. Straw Dogs jsou mistrovským dílem, kteří stejně jako Deliverance neztrácejí naprosto nic na své kvalitě svým stářím. K takto odvážným, špičkově zpracovaným a přitom již několik desítek let starým filmům mám jen slova chvály a pocit obdivu ... (Poprvé jsem Straw Dogs viděl náhodou v odpoledních hodinách na některém běžném programu TV jako opakování večerního vysílání!! Bylo to asi před 8 roky. Nechápu, jak něco takového mohli odvysílat v odpoledních hodinách ....) (10.12.2007)

Pro mne po Divoké bandě a Železném kříži třetí nejlepší Peckinpahův film. Míče házené retardem, poskakující bradavky, kmitající kuličky kyvadla. Vržené kameny a padající střepy. Pak bojovná skotská hudba a lití vařící kapaliny na hlavy vetřelců... Perfektně napsané, nečernobílé a vyvíjející se postavy, postupná gradace rozporů mezi vychytralými domácími burany a nekonfliktním americkým inteligentem vede až k finálnímu střetu - a ten je pro diváka akční lahůdkou i vlastní psychoanalýzou. Prokázal bych sílu bránit svůj dům i ženu proti přesile? Nevydal bych raději možného vraha k lynčování? Cítil bych po vykonaném "díle" spokojenost? Velký Sam Peckinpah ve svých filmech uměl najít různá zákoutí duše každého z nás. Mimochodem, taky jste s napětím očekávali, zda a jak bude použita natažená past na pytláky? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=yXkqGVfm1mo (05.09.2012)

Pro svůj jubilejní tisící komentář jsem si snad ani nemohl vybrat lépe. Brilantní thriller, který se rozbíhá velmi pomalu, aby dokráčel do fantastického "psycho" konce. Dustin Hoffman v další skvělé roli, za kterou nepochopitelně nebyl nominován na cenu akademie. Právě jeho proměna z uhlazeného matematika do neústupného a zásaditého ochránce svého domu je bombastická. Susan George je neuvěřitelně půvabná a nádherná. Do obsazení "bandy" vesničanů nemohli mít tvůrci lepší volbu. Sam Peckinpah byl výborný režisér a toto je rozhodně jeden z jeho nejlepších filmů....... (04.08.2008)

Temná stránka Sama Peckinpaha je brutálně precizní a do diváka zasažena ostrým skalpem. Prvky stylizace střihu jsou působivé. Psychologicky rovnoměrné v náhlé výbuchy násilí a ženské sexuality. Morbidní znásilnění, kdy při styku nastává vzrušení a hrdinka si to začíná nesmírně užívat je v pohledu diváka sexuálně chtivá a drasticky zvrácená jako Noéova brutální scéna v podchodu. STRAW DOGS je empirický, frigidní a myšlenkově vytvořený drama a matkou thrillerů. (02.12.2012)

Mám dojem, že David patrně neprožije poklidné volno na venkově, kde jeho manželka provokativně tyčí bradavky, skrývání vraždícího pedofila není považováno za dobrý skutek a omylem zastřelený šerif je důvodem k invazi venkovských buranů. Takže, milý Davide, hlídej všechny otvory do svého domu, zapomeň na složité matematické operace a raději zkus absolvovat jeden přímočarý kurs přežití. Občas můžeš do napjaté atmosféry prohodit vtípek, nezapomeň nahlas pustit nepříjemný dudácký koncert, ale hlavně už sejmi toho uvřeštěného Krysaře nebo i já odhalím mírumilovnost své povahy a naporcuji si jeho pohlavní orgány k večeři. (03.07.2012)

Světonázor opravdu zručného Sama Peckinpaha mi nikdy nešel pořádně pod vousy a v tomto díle to dotáhl do naprostého absolutna, zejména jeho postoj k ženám. Po celou dobu filmu jsem se nedokázal ubránit pocitu, že starý známý Sam to točí pro svoje potěšení, nikoliv proto aby zhnusil obecenstvo. Stylisticky dokonalé dílo, které mě však doslova odrazuje svými postoji. (12.07.2007)

Brilantní studie násilí uprostřed zdánlivě klidné vesnice šokuje jednak závěrečným krutým střetem a hlavně geniálním výkonem Dustin Hoffmana v roli zdánlivě pasivního a ňoumovitého matematika, který v sobě objeví až snad zvířecí pudy při obraně vlastního domova. Skvělou Peckinpahovu režii (s působivým střihem) asi není třeba zdůrazňovat. (21.05.2007)

Těžko uvěřit, že natolik odvážný, kontroverzní, surový i syrový snímek vznikl již na počátku 70. let, Sam Peckinpah předčil dobu nejen nekompromisním zpracováním lidské bestiality a zlověstné agrese, ale i svižnou režií a moderním střihem. Jistě, úvodní tlachanda na vesničce se pořád může zdát dlouhá, ale záhy se začnou dít věci... Utlačovaný a podřadný samec v podání skvělého Hoffmana se snaží zachovat diplomatický přístup až do poslední vteřiny, téměř na hlavu si nasrat nechá, jenže pak to vypukne - na brýlcích se objeví první prasklina, vidění se zbarví do ruda a mladistvý intelektuál nám pěkně znázorní, co si představuje pod pojmem "nedotknutelnost obydlí". Ovšem ani tak neprojeví jedinou známku psychopatie, stále se jedná o naprosto pochopitelný a přirozený charakter umožňující diváku identifiaci. O to děsivější je pak uvědomění, že kousek nelítostného zabijáka se může skrývat v každém z nás (pokud nás k tomu dotlačí okolnosti)... 8/10 (30.01.2013)

Od Peckinpaha jsem viděl zatim Útěk, Konvoj a Železný kříž a ani jeden z těch filmů mě zrovna dvakrát nenadchnul. A Strašáci nebudou výjimkou. Tohle teda hodně dlouho vypadalo nadějně, mělo to atmosféru, která houstla a bylo prostě jasný, že se "něco" stane. Jenže to, co se stalo, byl totální úlet, kterej nemůžu brát vážně ani po lobotomii. V závěru prostě Peckinpah začal řádit. Banda vidláků se začne dobývat do baráku, ve kterym Dustin Hoffman ukrývá místního blázna, ale nechce ho vidlákům vydat. Dustin Hoffman se ovšem najednou přepne do nějakýho survival módu a začne ty vidláky postupně likvidovat. Problém je v tom, že místo toho, aby v tuto chvíli ten film nějakym způsobem vygradoval, tak se z toho stává nechtěná komedie. Vidláci jsou totiž naprosto retardovaný a jejich útok spočívá v tom, že dovnitř do baráku hážou rozbitejma oknama krysy a do toho se ještě začnou projíždět kolem baráku na šlapacích tříkolkách. To už jsem se fakt musel smát. Jsou tam teda i nějaký lepší okamžiky, když třeba Dustin Hoffman chrstne těm vidlákům vařící olej do xichtu nebo na ně nastraží past na medvědy. Jinak celý tohle dobývání do baráku navíc nese typickej Peckinpahův rukopis - zmatený a nepřehledný scény a k tomu hromada zpomalenejch záběrů. Jinak Susan Gorge mi připadá jako hodně špatná herečka. Akorát pro ty oči, to by jeden vraždil... 60% (29.07.2018)

Viděl jsem ten film někdy ve svých čtrnácti, tedy v roce 1982 (ne-li ještě o něco dříve), v pořadu Noční kino na polské TV. A byl jsem z něj hodně unešený. Kdybyste to viděli coby školáci v socialistickém Československu na počátku 80. let, byli byste unešeni (otřeseni, rozhozeni, zmateni - doplňte, co je libo) jistě také. Položil jsem si tehdy otázku: Viděl jsem snad v životě film, který by byl lepší (nebo chcete-li, intenzivnější)? A popravdě jsem si odpověděl, že ne. Dnes už je to asi nepřenosná zkušenost, i když myslím, že i v rámci dnešního subžánru home invasion, jde pořád o pěkný nářez. Sam Peckinpah jednoduše zase jednou přišel s pořádným šokem, a o pár let předstihl jiné odvážné šokery své doby (např. J. Boormana a jeho Deliverance, Friedkinova Exorcistu nebo T. Hoopera a Texaský masakr motorovou pilou). Přitom navázal na tak intenzivní pecky konce 60. let, jakými byla jeho vlastní Divoká banda, Pennovi Bonnie a Clyde nebo Hopperův Easy Rider. Všechny zmíněné filmy jsou klasiky, převratná díla, učebnice, které se neznámkují. A když, tak jedinou možnou známkou. (20.03.2018)

Dokonalý film, který narozdíl od jiných zůstane hodně dlouho v paměti. Dustin Hoffman je opět vynikající a spolu se Samem Peckinpahem natočili výborný film na který se dá kouknout víckrát a stejně neomrzí. (09.12.2007)

Sám doma s mechanickým pomerančem. (16.11.2007)

Když jsem viděl Divokou bandu nebo Železný kříž, měl jsem Peckinpaha doslova za úchylnýho magora, který si v násilí a krvi libuje. Ale mýlil jsem se, protože tohle magor natočit nemohl. Zážitek z filmu je velmi nepěkný a velmi silný. Psychologicky velmi hodnověrná studie lidské osobnosti, za normálních okolností plné zábran, za nimiž to vře a pak, ve chvíli, kdy jde o krk, se ten shromažďovaný vztek dostane na povrch. Dustin Hoffman tu předvedl něco podobného jako o 20 let později Michael Douglas jako D-Fens ve Volném pádu (v obou filmech se taky objeví rozbité brýle hlavního hrdiny - možná symbol zábran, které padnou). Prvotní ňoumovství, vztek na vlastní slabost obrácený na manželku, postupně rostoucí vztek a závěrečná přeměna v obránce využívajícího všech prostředků k obraně vlastního domu a života, to všechno zahráno naprosto věrohodně a skvěle. V postavě Davida jsem na konci viděl zvíře (nemyšleno negativně) zahnané do kouta, z něhož je cesta jedině přes krev a pot. (17.06.2011)

Z mého pohledu nejsilnější film Sama Peckinhapa, nesmírně působivé, zneklidňující drama věnované fenoménu násilí. Psychologicky přesné, hodnověrné, ve své absurdidě realistické, zraňující a hodně hořké... Pomalu se rozvíjející příběh konfrontace mezi intelektuálně zaměřeným vysokoškolákem a nevzdělanými venkoany a nabírá postupně na tempu a vrcholí šokujícím masakrem. Je to film o odlišných hodnotových žebříčcích, o neschopnosti kompromisu, ale především o temných pudech a potlačované agresivitě, která se skrývá v každém z nás a pokud jim okolnosti umožní se projevit, mohou napáchat neskutečné škody. Celkový dojem: 95 %. (01.04.2009)

"V TOMTO DOMĚ NESMÍ DOJÍT K ŽADNÉMU NÁSILÍ," říká postava Dustina Hoffmana své manželce, aniž by tušila, že k němu už došlo. Stejně tak otec pedofilem (nechtěně) zabité dívky touží po spravedlivé pomstě, aniž by tušil, že jeho lolitovská dcerunka pedofila zcela regulérně svedla. A takový je celý film. Nic není černobílé. Násilí exploduje a do té doby ustupující manžel se mění v odhodlaného obránce nijak idylického rodinného krbu, zatímco dosud bojovná manželka se hroutí. I když jsou mi jeho styl a témata v mnohém sympatická, celkově není Sam Peckinpah můj šálek kávy, konkrétně se u jeho filmů vždy mírně nudím. U STRAŠÁKů to ještě vynikne díky srovnání s od začátku fascinujícím konkurenčním Boormanovým VYSVOBOZENÍM. STRAŠÁCI jsou studení, syroví a špinaví a finále s obléháním domu brilantní. A už nikdo nenatočí facky tak drsně jako Sam. "JÁ NETREFÍM DOMů." - "TO NEVADÍ. JÁ TAKY NE." (18.12.2007)

Zvláštní a zneklidňující film. Nepůsobilo to na mě až zas tak brutálně (přece jenom už není rok 1971 a viděl jsem jiná, větší zvěrstva), ale spíš syrově, autenticky, a to jakože dost. Bylo zajímavé sledovat změnu Davidovy osobnosti (excelentní Hoffman), který se změnil z kultivovaného člověka na chladnokrevně myslící bytost, jednající pouze za účelem ochránit své území (ono to bylo někdy dost na hraně s tou uvěřitelností Davidova počínání, ale já mu to nakonec vždycky uvěřil). Vykreslení anglického venkova a také charakterů vesničanů se mi líbilo, ikdyž to chování vesničanů při dobývání Davidova domu bylo trochu zkratovité. Hodnotím 4*, ale je fakt, že ohodnotit tenhle film je fakt velký a tvrdý ořech. Výstižný komentář: TD (24.07.2009)

SPOILER: Vysvobození, Hory mají oči, Strašáci... Klasické perly žánru hixploitation a všechny spojuje naprosto identické schéma. Příjezd do neznámých končin, daleko od civilizace, jejichž obyvatelé jsou nějakým způsobem degradovaní či primitivní. V první fázi jsme seznámeni s postavami a satmotným okolím. Nebezpečí je skryto a začíná se odhalovat velmi pomalu. Pudy dříve zdánlivě nevinných začnou vycházet na povrch nebo se odněkud vynoří netušené nebezpečí. Počáteční náznaky začínají pomalu dostávat znatelné obrysy a nebezpečí již začíná prosakovat na povrch. Hrdina začíná tušit, že je něco v nepořádku, ale díky své civilizovanosti se snaží strach zadusit. Poté zpravidla přijde první útok, znásilnění, se kterým ostatní nemohou nic dělat, nevědí o něm. A napětí postupně graduje až k nesnesitelným hodnotám. Následuje akt pomsty, při kterém se hrdinové postaví nebezpečí - civilizovanost jde stranou, následuje resocializace, hrdina se adaptuje podmínkám a v myšlení se spodobňuje s útočníky, které povětšinou brutálním útokem zabije. Scéna, ve kterém se postavy postaví nepřítelům je většinou nejdelší z filmu, jde v ní o hodně a celá je ponořena v intenzivním prožitku. Napětí se line ze všech stran a tvůrci nedávají divákovi možnost úniku. ___ Dustin Hoffman se ukazuje jako výtečný tahoun příběhu, jeho přerod je naprosto uvěřitelný, stejně tak jako většina situací, které tento snímek zobrazuje. Po letech sice není tak intenzivní, ale závěrečná scéna má stále 'drajv' a funguje na výbornou. (06.07.2007)