Na Hromnice o den více

Skvelá, neskutočne vtipná komédia so zápletkou točiacou sa okolo časovej anomálie, ktorá ma vo filmoch a seriáloch doteraz neomrzela, a zjavne ani neomrzí. Jedna z najlepších romantických komédií vôbec (podobne sa mi páčila asi jedine Láska nebeská) s bravúrnym Murrayom, ktorý tu predvádza svoj všestranný talent v najrozličnejších hereckých polohách, s výdatnou podporou v podobe rovnako skvelej (a mimo toho aj krásnej) Andie MacDowellowej. Film, ktorý jednoducho MUSÍTE vidieť. (04.12.2013)

Zaujímavá vynaliezavosť podobne jednoduchého nápadu by vo veľa chvíľkach a na malých maličkostiach mohla úplne prepadnúť. To ale nie je Ramisov prípad. V časovej smyčke bola ale vynalizavosť a nápaditosť splnená do posledného detailu až po pár opakovaniach, čiže prvú polhodinku je to len akési oťukávanie. Ale potom, keď sa to všetko rozbehne, si ani neuvedomíte, že je to posypané romantickým, nevtieravo-trblietavým pozlátkom. 80%. (08.12.2007)

SPOILERŮ plný pokus o interpretaci. Film na téma carpe diem. Mrzutý, nadutý reportér Bill Murray je odsouzen stále dokola prožívat týž zimní den v zapadlém pensylvánském městečku. Po počátečním hněvu se rozhodne vysát z těch dvaceti čtyř hodin bez následků maximum. Odhodí sebekontrolu a užívá si. Nepříjemnému pojišťovákovi dá pěstí, přejí se koblih, vyspí se s fešnou třicátnicí z kavárny. A možná to takhle zkusí mnohokrát… ale nakonec přijde únava. Rád by dostal do postele i nedobytnou, idealistickou produkční, která ho na cestě provází, ale to se mu ani po mnoha pokusech nezdaří. Dospěje daleko, ale naléhání vždy skončí fackou. Následuje deprese, únava, znechucení, pokusy o sebevraždu. Všechno je vyzkoušeno. Pak najednou zlom. Carpe diem neznamená nutně jen den vysát, učinit si z něj potravu, ale naopak: stát se potravou. Murray se naučí být ve správnou chvíli na správném místě a všude drobnými skutky (jak terezičkovské!) sloužit. Začne to tím, že přinese svým spolupracovníkům kafe. Pak smíří rozhádané, zachrání dusícího se, opraví stařenkám píchlou pneumatiku. Naučí se maloměsto zprvu nenáviděné znát a milovat (obojí jde ruku v ruce). Teprve, když se mu stále se opakující 2. únor stane příležitostí k sebeztrácení, přestane se opakovat. Srdce milované získá, až když se přestane soustředit na ni a začne vidět potřeby lidí kolem. Celý film je jakousi hrou na očistec již na tomto světě. A ústředním principem je tu křesťanský paradox ztráty a nalezení. „Kdo svůj život ztratí, ten jej nalezne.“ Neplatí to jen o velkých gestech, ale především o „malých“ každodenních skutcích. (01.02.2011)

A půl. Exkluzivně pojatá, kouzelně magická a inteligentně úsměvná komedie o jednom opravdu dlouhém dni, který trval nekonečně dlouho. Film hezky přesně ukazuje, jak se může člověk během (několika) dní změnit k lepšímu a poučit se ze svých chyb. To se stane Billu Murraymu. Něco hodně zvláštního. Každý den se vzbudí a každý den je stejný. Pořád dokola. Postupem času si v tomto "daru" najde svůj řád a naučí se v něm žít, prožívat ho pořád dokola. A zlepšovat se. V jedné chvíli na tom bude dost mizerně, lapen v časové smyčce a neustále se opakujících okamžiků, a tak si řekne, že to musí skončit, což se mu ovšem nepovede. Otázkou zůstává, proč se v této smyčce ocitl a co se musí stát, či co musí udělat, aby se vše zase vrátilo do těch správných kolejí? A chce to vůbec? Film je plný humorných momentů a dialogů. Excelentní je taktéž návaznost jednotlivých situací v průběhu času a Billova postupná perfektní orientace a nadvláda nad nimi. Snad malinkou výtku mám jen k tomu, že se mi nedostalo alespoň nějakého vysvětlení, proč ona časová smyčka vznikla a co způsobilo, že opět zanikla. I když, možná je to takto i lepší. Aby se divák sám zamyslel... (03.05.2010)

Naprostý fakt - snad nejlepší crazy romantická komedie, která kdy vznikla a rozhodně to nejlepší ze sklizně americké kinematografie 90. let... Velmi originální nápad (později tolikrát variovaný - viz třeba 50x a stále poprvé), skvělý scénář a především pak Bill Murray! (29.07.2011)