All Quiet on the Western Front
Na západe nič nové
Režie:
Lewis MilestoneHudba:
Heinz RoemheldHrají:
Louis Wolheim, Lew Ayres, John Wray, Arnold Lucy, Ben Alexander, Scott Kolk, Owen Davis Jr., Walter Rogers, William Bakewell, Russell Gleason (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla. (Magic Box)
(více)Recenze (158)
Nejlepší adaptace proslulého protiválečného románu Ericha Maria Remarqua letos vznikla v roce 1930, ale její stáří jí nesebralo ani drobet z její geniality. Extrémně působivý film Lewise Milestona vyvolává mrazení v zádech a perfektně zprostředkovává šílenství a nesmyslnost války, kterou poznáváte skrze skupinku německých studentů v čele s Paulem Bäumerem, jež naverbovala do první světové ještě před maturitou a dostala se do nejhorší situace vůbec... do zákopové války na západní frontě. Nemyslete si, že když byl film natočený roku 1930, nemá vám dnes už co říct... Válečné sekvence jsou nelítostné, krvavé, nehezké na pohled (např. detaily utržených rukou na ostnatých drátech) a navzdory tomu, že zvukový film byl teprve v plenkách, i brilantně ozvučené. Ale tento film není o bitvách, ale o lidech, kteří jsou nuceni v nich umírat. Nakonec totiž není důležité, jakou barvu má čí uniforma, protože největším a vlastně jediným skutečným nepřítelem je samotná válka (jak dokazuje velmi „remarquovská“ scéna, v níž je nucen Paul sdílet zákop společně s vojákem nepřátelské armády). Hrdinové postupně umírají nebo šílí... a buďte si jisti, že ani vám nedá toto mistrovské dílo zapomenout. ()
NFR 1990, Oscar 2 : Nejlepší film, Režie + 2 nominace: Kamera, Scénář ()
Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie ()
Neskutečná síla, tolik pravdy v dialozicích jsem už dlouho neslyšel. Co je však vlastně nejvíc silné, že ten film je stále aktuální a měl by být promítán po celým světě všem mladým klukům a holkám, protože zdá se mě, že bojechtivosti za vydatného popichování mocipánů, kteří, ale nikdy nebudou v první, ve druhé, ale ani v poslední linii, za to my všichni ostatní budeme chcípat, pro jejich ego. Ten film ve mě pořád roste. ()
║Rozpočet $1,448,864║ ()
Místy dílo doslovného a monologického pacifismu, který vede herce k jasně ohraničeným naléhavým promluvám na téma nesmyslnost války - ani zdaleka ale nedosahují efektu Remarquovy knihy, která není ani zdaleka tak formálně rétorická. Místy mistrovské dílo, které dovedně používá zkratky, srozumitelného symbolu a je naléhavé i beze slov. Závěrečná (dvoj)scéna patří k tomu nejlepšímu, co se v zákopech (nejen) Velké války zrodilo. Lew Ayres v roli Bäumera je bohužel značně teatrální, absolutním vrcholem filmu je Kat Louise Wollheima. Na svou dobu jistě udiví i svými masivními a poměrně sugestivními bojovými scénami (nelítostně "kosící" pohled kamery v "kulometných" scénách se mi vryl do paměti) - byť tam, kde si tvůrci vypomohli zrychlením, se z pohledu dneška blíží Milestonův film němé grotesce... Výborné dílo doby, která ještě věřila v naléhavost obrazu války a jeho čistě preventivní a humanistické funkci. ()
Klasický materiál vynikající v tom, kolik aspektů této války, ještě navíc z pohledu němců, v sobě zvládá hladce pojmout. Ukazuje jak nesmyslnost z pohledu obyčejnýho živáčka, dopad na jeho psychiku, mylné glorifikace, tak pak vojnu ve světle radostí, parťáctví a později návratu domů k něčemu, co mezitím neexistuje ("been in this for too long"). Tj. vhled na rozpadající se válečné Německo nejen do zákopů, ale i zákulisí nebohých matek, dědků rozumbradů, verbujících autorit, umírajících nepřátel... Skvostné jsou bitevní sekvence, ty rozhodně utkví (kulometná sypačka, utržený ruce, epičnost i na dnešní poměry) a vyzní správně jako útok-protiútok mlýnek na maso. Ta pacifistická agitka na mě sice sem tam až příliš sentimentální prvoplán (vůbec se ale nedivím), součtem však povedená adaptace a nadčasově kvalitní vojnovina ještě z doby, kdy brali první světovou za konflikt ke skončení všech válek. Přičemž divácky "lehčí" podívaná než často spolu-zmiňovaný WESTFRONT 1918 (x). ()
Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Výtečně zpracovaný protiválečný román E. M. Remarquea. Studenti vyburcováni učitelem se dobrovolně přihlásí do války, aby záhy zjistili, že válka není o hrdinství, ale o nesmyslně promrhaných životech. Ve filmu jsou skvělé realistické bojové scény v zákopech, kdy se režisér nezdráhá ukázat krutost válečného běsnění. Jestli film zestárl těžko říci, ale kdybych se podíval na o 30 let mladší Stezky slávy, tak bych si neodvážil říct, že je tu nějaký rozdíl. ()
Stáři filmu jen podporuje autentičnost. Remarkova kniha snad ani nemohla být zfilmována lépe. Možná, že na dnešní dobu to působí maličko hloupě a okatě, ale to k době asi patří. Silné čtyři hvězdy. Po přečtení knihy funguje ještě lépe. ()
(1001) Okej, tak já to řeknu: tomuhle filmu k Olověné vestě (můj osobní piedestal) chybí jenom Surfin' Bird a Vincent D'Onofrio. (A padesát sedm let filmařského vývoje, ale to považuji za detail.) Zákopová válka je tady tak reálná a hmatatelná, až z toho mrazí. A jak je v mých očích často problémem (zvlášť starších) literárních adaptací, že autoři neumí funkčně převést literární dějový oblouk do filmového, tak tady ta uhýbavá epizodičnost se slepými rameny a zacentrovaná na postavy funguje brilantně. Boty jako jeden příklad za všechny, ale jinak jsem stoprocentní fanda. ()
Film je důstojným zpracováním slavné Remarqueovy literární předlohy a zároveň jedním z uměleckých vrcholů americké meziválečné filmové produkce. Samozřejmě kdo hledá chyby, najde. Technická kvalita odpovídá době vzniku, to znamená místy je nutné zamhouřit oko. Ve filmu celkem pochopitelně silně rezonuje po první světové válce masově rozšířený pacifismus. Remarqueův román vyznívá jako obžaloba války, militarismu a autoritářství, ale pacifistický po mém soudu není. Ve snímku má pacifismus deklamativní charakter, v některých momentech okázale vyčnívá. Herectví je v některých případech ještě lehce zatíženo érou němého filmu, která konec konců skončila nedávno. Ve srovnání s ostatní produkcí oné éry se ale drobné nedostatky stávají nicotnými. Na západní frontě klid přečnívá jako Eiffelovka nad pařížskou městskou zástavbou. S ohledem na dobu vzniku nebudu hnidopich a nadělím maximální počet hvězdiček. Tenhle kousek si to zaslouží. Celkový dojem: 90 %. ()
Válka je krutá a první světová byla teda něco extra. Stovky mrtvých než vojáci vůbec stačili doběhnout k zákopu nepřítele, to je teda žrádlo. A když už tam doběhli, tak zas neměli co k jídlu. Podle toho, jak to bylo vyobrazený se divím, že vůbec někdo tu řež přežil. ()
Pri pozeraní filmu som mal normálne pocit, akoby herci, ktorý hrali hlavných hrdinov, ako aj tvorcovia filmu, prvú svetovú vojnu naozaj prežili a zažili všetky jej hrôzy, pretože všetko je tu perfektne zachytené, každá mimika, každý zákop, každý pohyb sú v najreálnejšej podobe. Prvé bombardovanie, prvé zabitie zblízka, prvá strata priateľa, až tu si to začínajú vojaci uvedomovať. Film podáva kruté svedectvo o nezmyselnosti vojny a hlavne o tom, že na fronte to vyzerá úplne inak ako z pohľadu bežného občana a že len na fronte si človek uvedomí, že už nebojuje za vlať, ale za seba samého. 80%. ()
Obdivujem tvorcov, že už na rok 1930 dokázali natočiť tak živo, autenticky a brutálne vojnové scény z bitiek na fronte, že ani v dnešnej predigitalizovanej dobe by sa za svoj film nemuseli hanbiť. Priznávam, že na mňa občas doľahli nudné chvíle a určite by som snímku prestrihala o 15 minút, no odkaz či myšlienka ani po toľkých desaťročiach od svetových vojen, nevyznievajú do prázdna a môžu čosi zanechať aj súčasným generáciám, ktoré neprežili hrôzy vojenskej mašinérie a len ťažko si to šialenstvo dokážu predstaviť. Osobne ma najviac ohromilo nadšenie - vytryskujúce z duše naivných študentov považujúci boj za vlasť a hrdosť jedinou možnou životnou cestou - čoskoro nemilo konfrontované skutočnou desivou realitou, kde mŕtvi padajú ako muchy v priekopách bez pozastavovania sa nad dôležitosťou obyčajného ľudského života. Impulzívna túžba po záchrane vlastnej existencie sa dokonale premieta v pokojnom nerušivom lete motýľa, ktorý nevnímame v bežný jarný deň, ale jeho výnimočnosť nám udrie do očí až keď sa naokolo ozýva zúfalstvo, bolesť a pominuteľnosť. ()
[Oscar za nejlepší film č. 3.] * Silná filmařina, skvělá kamera, extrémně přesvědčivá výprava. Jeden z prvních opravdových exteriérových a zvukových velkofilmů, ne-li úplně první -- a nedělá ostudu ani po tolika letech. Drží se hodně důsledně románu E. M. Remarqua -- až moc doslovně, nejspíš by nějaké to zkrácení prospělo kompaktnosti. Smekám nicméně před tím, že takřka nesklouzl do patosu ani prvoplánového pacifismu: Prostě ukázal. A i tam, kde kniha víc meditativně mentoruje, se držel na uzdě a jen ukazoval a nechal diváka domyslet se. ()
Pri tomto filme je sokujuce najviac to, ako dokonale boli natocene brutalne krvave sceny na bojovom fronte plne nekonecnych vybuchov a strelieb a k tomu este kvalitny zvuk na rok 1930 !!! Ten film naozaj nestratil nic na care a to uz bude mat pomaly 80 rokov. Opät jeden z dalsich filmov, ktory vynikajuco ukazal zbytocnost vojny, nadsenie mladych studentov ist priamo do boja a nasledne i velke sklamania alebo zbytocna strata zivotov. Nezabudnutelne sceny: vojak s nepriatelom v priekope a chytanie motyla. Bravurne!... 07.02.2009 ____ Louis Wolheim - (Kat Katczinsky) +++ Lew Ayres - (Paul Bäumer) +++ John Wray - (Himmelstoss) +++ Arnold Lucy - (Profesor Kantorek) +++ Ben Alexander - (Franz Kemmerich) +++ Hudba: Sam Perry, Heinz Roemheld +++ ()
Slavná protiválečná kniha E.M.Remarqua se dočkala již rok po svém první vydání dočkala filmového zpracování.Jak říká text distributora,léta nic neubrala na působivosti,jenže distributor, tak nějak zapomněl dodat,že léta ubrala na stravitelnosti.Herci hrají podle mě typicky pro začátky zvukového filmu,téměř každé slovo je pečlivě a pomalu vyslovené,jako když se učí mluvit malé děti,s ím souviselo i občasné přehrávání herců.Dělení jednotlivých scén tak trochu připomíná divadelní oponu,pokažé se náhle setmí a za okamžik jsme ze školy v kasárnách.Jako např. v Browningově Draculovi a dalších filmů počátku zvukové éry i zde režisér místy ještě nepoužíval zvukovou aparaturu,a to v bitevních scénách,proto se bojující vojáci pohybovali nepřirozeně rychle.Děj se skládal z těch nejznámějších motivů předlohy(vit ofic.text distrib).Padl v říjnu 1918,v den,jenž byl na celém bojišti tak tichý,že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu:Na západní frontě byl klid....tak těmito slovy končí kniha . Stejné absolutní ticho narušované poryvy větru a vrzáním,přímo vyzařuje z poslední scény filmu, v níž umírajcí Paul marně vztahuje ruku po motýlovi,symbolizujícím zničené mládí a ideály. ()
Tvrzení, že film nezestárnul je hloupost...Zub času se na něm projevil notně, jenže právě datum natočení omlouvá spoustu jasných nedostatků - příšerné herecké výkony, mnohdy dementní dialogy a monology (Paulovo sténáním nad umírajícím Kemmerichem je zcela směšné a ani trochu dojemné) a v neposlední řadě i různé technické problémy (pozor, jde o jeden z prvních zvukových filmů!). I tak zůstává film poněkud nevyvážený. Máme tu naprosto výborné scény (bombardování, snímaní vyčkávajícíh vojáků v zákopech), které by natočeny současnou technikou obstály v libovolném válečném blockbusteru i sény vyloženě slabé - krom zmíněného Kemmericha bych připomněl střevní potíže vyděšeného zelenáče.... Podle mne je též trošičku škoda, že je snímek v porozvnání z knihou značně "odrsněný" - jsou zcela vypustěny vulgarismy, sexuální narážky a válečná brutalita... Veškeré výtky jsou však naprosto zanedbatelné, když je Na zápdní frontě klid natolik působivý, skvěle natočený a nadčasový snímek, že dokáže zcela strhnout i současného diváka. Zub času bude sice stále hlodat, ale nejspíš nikdy nedohlodá... ()
Související novinky
Na západní frontě klid v nové adaptaci
Přestože pacifistické literární dílo Na západní frontě klid pochází od německého spisovatele E. M. Remarquea, kniha se dodnes nedočkala adaptace v domácí němčině. To se ale brzy změní. Režisér Edward… (více)
Výrazná a dojímavá adaptácia pacifistického románu Erich Maria Remarque. Čas ani trochu neubral na sile a ostrosti filmu. Originálne bol film vydaný v dĺžke 140 min. v 80-ych rokoch bol reštaurovaný na takmer takúto dĺžku.Film má pokračovanie: "The Road Back". Devastujúco reálny snímok „The Big Parade“ (1925), bol jediný film v ére nemého filmu, ktorý sa pokúsil o kroniku I. Svetovej vojny, a ponúkol niekoľko drásavých momentov, ale jeho šťastný koniec bol fantáziou. „All Quiet On Western Front“ na druhej strane prezentuje skutočné hrôzy vojny v celej ich monštróznej forme. Tento film je devastujúci svojím dopadom, tak strhujúci a realistický, že je nemožné naň zabudnúť. Ekonomická réžia Lewisa Milestoneho je skvelá, od periódy tréningu až po desivé vojnové scény – ako Francúzske, tak aj nemecké jednotky prechádzajú skrz krajinu nikoho do zúrivého bombardovania a guľometnej paľby, ktorá berie stovkám vojakov život. Štúdio Universal nešetrilo na výdavkoch na produkciu, keď premenilo viac než 20 akrov veľkého kalifornského ranču na bojové pole pre viac než 2.000 stážistov. Svet dovtedy nič podobné vo filme nevidel – brutálnu vojnu v celej svojej nahote, krutú, nemilosrdnú smrť na všetkých stranách. Po prvom premietaní filmu niektoré krajiny odmietli jej premiatanie. Poľsko film nevysvetliteľne zakázalo ako pro-Nemecký, zatiaľčo v Nemecku anhnevaní Nacisti film zakázali ako anti-Nemecký. Goebels, neskorší nacistický minister propagandy, nielenže besne sypel na film a stavial hliadky pred niektoré kiná, ktoré predsa len chceli film premietať, ale objednával aj skupiny výtržníkov, ktoré mali mariť premietanie filmu v berlínskych kinách. Nacisti taktiež trestali Erich Maria Remarqueho, autora románu, podľa ktorého film vznikol a ktorý bojoval na Západnom fronte a pritom bol päťkrát ranený. Hnaný nacistickými hrdlorezmi bol nakoniec nútený Nemecko opustiť. Čoskoro nato boli jeho bankové účty skonfiškované a všetky jeho knhy verejne pálené. Producent CarlLaemmie Jr. (syn zakladateľa spoločnosti Uiversal) odpovedal zvolaním tlačovej konferencie, kde vyhlásil, že film, ktorý stál štúdio Universal 1,25 milión dolárov (vtedy to bola obrovská suma), bol určený na založenie dobrej vôli voči Nemecku a jeho ľudu a nie na to, aby odsudzoval a že jeho antivojnová téma by mala pomôcť obmedziť budúce vojny. Variety súhlasilo presviedčajúc Ligu národov, aby premietala film každej krajine každý rok, pokiaľ nebude slovo „vojna“ vymazané zo slovníkov. Iní Američania nenávideli film a dávali to jasne najavo. Napr. major Frank Pease, ktorý viedol hollywoodsky Inštitút technických riaditeľov, sa neúspešne snažil dosiahnuť zakázanie filmu v USA, nazývajúc ho antiautoritatívnou a antimilitárnou propagandou. Opačná úloha Universalu bola nvímavá ku všetkým spôsobom reakcie na tento triumfálny film. Zasu Pitts, známa pre svoje komediálne úlohy, sa v originálnej verzii objavila ako Paulova matka, ale keď sa film skúšobne premietal, publikum zvyknuté u Zasu na smiech, začalo húkať pri najdramatickejších scénach s Ayresom. Nebol oteda prekvapením, že film bol stiahnutý a všetky scény so Zasu sa pretáčali nanovo s náhradníčkou Mercer. Európske kópie už však boli poslané cez more m a tak Zasu Pitts zostala Paulovou matkou v prvej zahraničnej várke. Filmová hviezda, 20-ročný Ayres (ktorého pre úlohu vybral režisér dialógov George Cukor), sa stala senzáciou. Ľahkovážny mladík, ktorý bol objavený hrajúc v skupine v lsangeleskom nočnom klube Coconut Groove a ktorý prvýkrát vystúpil pred kameru po boku Grety Garbo v „The Kiss“ (1929). Ukázal sa byť takým pacifistom, akého stvárňoval na plátne (film údajne formoval jeho rigidné nenásilnické presvedečnie). Po objavení sa v populárnom seriáli „Dr. Kildrare“ šokoval Ameriku a začiatkom II. Svetovej vojny upadol do veľkej nemilosti tým, že bol označovaný za niekdajšieho pacifistu. Trochu si poopravil reputáciu, keď sa zistilo, že statočne slúžil počas vojny ako ako medik, riskujúc svoj život, keď v paľbe pomáhal raneným vojakom. ALL QUIET ON THE WESTERN FRONT získal Oscara za najlepší film a Milestone, ktorý bol dovtedy známy tým, že získal Oscara za nemú vojnovú komédiu „Two Arabian nights“ (1927) (kvôli ktorej sa stal prvým a posledným režisérom, ktorý zvíťazil v kategórii komediálnej réžie) si taktiež odniesol domov Oscara. Film bol taktiež nominovaný ako najlepšie písané dielo a najlepší snímok. () (méně) (více)