Režie:
Tim RobbinsScénář:
Tim RobbinsKamera:
Roger DeakinsHudba:
David RobbinsHrají:
Susan Sarandon, Sean Penn, Robert Prosky, Raymond J. Barry, R. Lee Ermey, Celia Weston, Lois Smith, Scott Wilson, Roberta Maxwell, Margo Martindale (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Drama muže odsouzeného na smrt a ženy, která hledá způsob, jak ulehčit poslední dny jeho života. Sestra Helen pracuje jako sociální pracovnice v černošské čtvrti v New Orleansu. Ve vězení se setkává s cynickým a brutálním vrahem Matthewem Ponceletem pár týdnů před jeho popravou. Její úsilí o pomoc člověku v nouzi se postupně mění ve snahu dosáhnout alespoň zmírnění jeho trestu. Mezi Helen a Matthewem se přitom vytváří zvláštní vztah. Zatímco ona těžce hledá cestu jak překonat vlastní pochyby, musí vězeň přiznat svoji vinu... Silné drama vzniklo podle stejnojmenného bestselleru, v němž jeptiška Helen Prejeanová vypráví osobní zážitky při setkáních s vězni z cel smrti. Scénář k filmu napsal scenárista a režisér Tim Robbins (Bob Roberts, The Cradle Will Rock). Hlavní postavu pozoruhodným způsobem ztvárnila Susan Sarandonová (Atlantic City, Čarodějky z Eastwicku, Thelma a Louise, Nebezpečný klient a Soumrak), která byla za svůj výkon v hlavní roli oceněna Oscarem. Vězně čekajícího na poslední den svého života si zahrál Sean Penn (Nejsme žádní andělé, Hra, Tlumočnice, 21 gramů, Milk). Za svůj výkon v Robbinsově snímku byl oceněn Stříbrným medvědem na 46. MFF v Berlíně v roce 1996. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (294)
S tímhle filmem mám opravdu velký problém, proto ho nebudu hodnotit hvězdičkami. Herecky ani režijně tomu není moc co vytknout. Problém je se samotnou myšlenkou, poselstvím filmu. To, za čím tady hodně lidí vidí kritiku společnosti a trestu smrti, já vnímám jako snahu o relativizaci hodnot. A tuhle postmoderní optiku já prostě přijmout nechci. Hra na city mi navíc přišla vykalkulovaná. ()
Rádoby silné drama o vrahovi (Penn), který má dostat zlatou, ale připosere se z toho, tak poprosí o pomoc v posledním záchvěvu sebestředně zaslepené víry ve vlastní nevinu jeptišku (Sarandon). Celej film je kontinuální žvatlání přes mříž o pocitu viny a neviny, odpovědnosti za své skutky a hlavně o vytrapnělým Bohovi a spasení aneb "pravda Tě osvobodí" . Nebýt hereckých výkonů. tak jdu ještě níž. Dvě hodiny v prdeli.... 55% ()
Susan Sarandonová byla skvělá. Byla mi o to víc sympatičtější, že nenosila jeptiškovský hábit, i když byla řádovou sestrou. Působila velmi civilně a přirozeně. Ocitla se mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně byl muž sedící v cele smrti čekající na svůj ortel, na druhé straně rodiče brutálně zavražděných obětí, kteří chtěli pořádné zadostiučinění. Otázka trestu smrti je velmi ožehavá a vždy bude lidi dělit na dvě nesmiřitelné strany. ()
Hoci ja tie oscarové výkony som tu až tak necítil, film ako celok je veľmi hodnotný. A hlavne bez toho, aby úplne jasne pretláčal nejaký názor na trest smrti, ako to tu niektorí vnímajú. Pretože hoci skutočná rehoľná sestra bola jeho jasným odporcom, Robins brilantnou réžiou prepína medzi fázami odpustenia a fázami zobrazovania zločinu. A nech si už názor spraví každý sám. Veľmi dobre sa dá hodnotiť aj veľmi dlhé udržiavanie tajomna okolo prípadu - vinný či nevinný? ľutuje, neľutuje? Film je v tomto symbolom veľkého pokánia, hoci až do konca nie je úplne všetko jasné a či sa vôbec o pokání môže hovoriť. ()
Vynikající psychologické drama, plné silných scén a nezapomenutelných hereckých výkonů (především ústřední dvojice Sarandon - Penn). Film, který zasáhne ještě emočněji ty, kteří už mají vlastní děti a dokáží se tak ještě hlouběji vžít do rolí rodičů obětí. Tim Robbins dokázal, že pobral spoustu talentu i jako režisér. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (21)
- Film bol pre režiséra Tima Robbinsa rodinnou záležitosťou. Obsadil do neho svojho otca, matku, sestru a svojich synov. Jeho brat skladal hudbu. (misterz)
- Herečka Susan Sarandon byla v době natáčení partnerkou režiséra Tima Robbinsna. (Duoscop)
- Yvonne Koslovsky-Golan, autorka knihy "Trest smrti v americkej kinematografii: Zločinnosť a odplata v hollywoodskom filme", uviedla, že aj keď sa verejná diskusia o treste smrti na obdobie po uvedení filmu Dead Man Walking zintenzívnila, film neviedol k „skutočnej politickej alebo právnej zmene“, ale podporila ďalšiu akademickú štúdiu o treste smrti. (Arsenal83)
Reklama