Babylon

Tříhodinový EPOS o krásách a špíně Hollywoodu, filmového průmyslu a všeho okolo. Tam kde jiní dokáží nudit, Chazelle se svým týmem valí a pomocí neuvěřitelné záběrové, střihové, hudební a zvukové skladby předvádí neuvěřitelnou magii. Film exceluje jak v hektických, šílených scénách zahlcující vaše vjemy, tak v naprosto minimalistických tichých momentech. Jednoduše mistrovská filmařina po všech stránkách, která tvoří jeden z nejskvělejších kino zážitků posledních let. Do toho tu máme úžasné herce, kteří úžasně hrají úžasné postavy. Nemluvě o perfektní balancu snímku mezi komedii a vážnosti. Královsky jsem se bavil a ty tři hodiny jsou plně opodstatněné. Dalo by se najít sice několik výtek. ale není důvod je vlastně vůbec zmiňovat. Tohle je neskutečná magie a scény jako první den na place, nahrávání se zvukem, rozhovor Pitta s novinářkou a celé finále, budou pro mě navždy památné. Je to neskutečný RANDÁL! (01.02.2023)

Audiovizuální orgie, co nenudí ani po třech hodinách (narozdíl od jiných audiovizuálních orgií z letošních Oscarů (nebudu jmenovat, aby se Danielové neurazili), které nudí i při pouhých dvou a půl hodinách). Škoda, že film na Oscarech ostrouhal (narozdíl od jiných...), asi je pro Akademiky až moc dobrý. (17.03.2023)

Chazelle někde musel objevit stroj času. Jeho zběsilá jízda mezi érou němého a zvukového filmu rozhodně není pro slabé žaludky. Hlavně v první hodině se utrhl ze řetězu a skáče z jedné vulgarity, fekality či obscénnosti na druhou. Každá třetí scéna by v běžném snímku byla vrcholem, ale tady je pouze jedním z mnoha highlightů. Babylon je úchvatná podíváná, i když je to spíše sestřih klipů než regulérní film. (05.08.2023)

Hurwitzova dokonalá hudba je jen logickým doplňkem pompézní oslavy života u filmu, s filmem a ve filmu. Babylon je heterogenní film s opulentní výpravou, lehce ironickým pohledem na svět Hollywoodu, zasněnou vzpomínkou na němou éru, rozdavačnou konkubínou, která častuje své diváky nespočtem podmanivých vizuálních podnětů a zároveň laská jejich sluchovody náramnou muzikou. (01.03.2023)

Jak jsem psal na podzim zrovna u Zpívání v dešti - film o lásce k filmu mě vždycky potěší. Tady tomu nebylo jinak. Pokud se dobře vypráví, tak jako zde, stopáž nevadí a konec mě dojal stejně, jako ostatní. Ale ani tak mě snímek nestrhl, jak jsem čekal - tři hlavní, v podstatě klasické postavy se v ikonických letech v Hollywoodu snaží najít své místo na slunci - a obávám se, že i klasicky, celkem nepřekvapivě, většina z nich dopadne. Taky u mnohých dekadentních okamžiků mě napadlo, zda by v tehdejší době puritánství, studiového systému a cenzury byly vůbec možné. Takže zbývá užit si opulentní vizuální stránku a ostatní scény, které přibližují natáčení v těch báječných letech - scénu na planině nebo se zvukem. (30.01.2023)