Herec

Tíživá doba, sen o velkém divadle a zase jeden kus z poměrně nedávné historie, na kterou diváci slyší. A proto se k ní tvůrci opakovaně vracejí. Stanislav Láník žije v Československu na počátku 50. let. Matka údajně spáchala sebevraždu v ruzyňské věznici, otec zemřel v zahraničí v odboji. A o babičku přišel právě teď. Se sestrou, která zametá ulice, nemají zrovna nejnadějnější vyhlídky na spokojený život. Jenže Standa, ač jeho rodina nemá dobré jméno u vládnoucích komunistů, má sakra vysoké cíle. Hrát v ochotnickém divadle mu rozhodně nestačí. Chce mezi profesionály a aby toho dosáhl, klidně přijme roli, kterou napíše sám život. Nejprve se nadchne pro matematické úlohy, s druhým vysoce postaveným komunistou pak chce pláchnout „za kopečky“. Baví mě, že každý díl je krapet jiný, hlavně v případě klesajícího sebevědomí hlavního hrdiny, který si nejprve získá pár soudruhů a z toho pro sebe plynoucí výhody, do druhého „úkolu“ pak vstupuje jako zdatný manipulátor, ovšem do závěrečné epizody už kráčí coby zlomený antihrdina, který se bude neustále ohlížet přes rameno. Právě poslední díl je mírným úkrokem stranou, chvíli to vypadá, že scénář neví kudy kam. A rozhodně bych očekával hlubší vhled do přemýšlení/pohnutek/snad i výčitek hlavní postavy. Herci jsou každopádně skvělí: Jan Cina je zatraceně soustředěný, Jenovéfa Boková bravurně zvládá emočně vypjaté scény, domovník Adrian Jastraban je oplzlý a zlý zároveň, důvěryhodně se role soudruha kapitána ujal i Martin Finger. Režisér Peter Bebjak předložil atmosféru nejistoty a spoustu zajímavých postav, se kterými budeme soucítit nebo je nenávidět. (18.11.2021)

Obsazení i herecké výkony mi přišly kvalitní a vlastně mě i celkem bavilo na to koukat a sledovat, kam se to celé vyvine - s tím, že některé dějové zvraty mě překvapily (jiné mi ale přišly hodně předvidatelné). Za sebe mám ale problém s tím časovým zasazením děje - osobně mi tyhle moderní filmové návraty do historie nedávají smysl a považuji je veskrze za zbytečné (takto jsem kupříkladu před lety vnímal i snímek 3 sezóny v pekle zasazený do podobné doby) - jednak se podle mě vlamují do dávno otevřených dveří a bojují dávno vyhrané bitvy a jednak podle mě naše přítomnost přetéká bezpočtem dostatečně zajímavých námětů (zastávám dokonce názor, vyjádřený částečně v manifestu Dogma 95, že film by se měl odehrávat v přítomnosti, tedy v roce, ve kterém je natočený - byť si uvědomuji, jak výstředně musí na většinu lidí působit). Za sebe tedy osobně říkám této sérii ne; navíc mi to nepřijde filmařsky zas tak invenční, jak zde někteří tvrdí. (09.03.2021)

Blbý to určitě není (hlavně technicky a herecky), ale, nemůžu si pomoct, na konci je z toho zase jen další předpisová vyprávěnka o strašidelných 50.letech.. To už ale jaksi všichni dávno víme a člověk si říká jestli by už pomalu nebylo na čase začít točit filmy o té době, které by vyprávěly příběhy komplexnější, hlubší, takové co by se dostaly pod tu prvoplánovou slupku dábelských stbáků, výslechů, odposlechů, udavačů atd... (27.10.2020)

tenhle seriál jsem si neskutečně užila. hlavně herecký výkony, téma i další super reprezentace LGBT v české televizi. konec mě fakt dostal. nemohla jsem skoro dýchat. rozhodně doporučuji! EDIT (17.11.2022): dneska jsem se celý večer dívala po 2 letech znovu na herce. v roce 2020 jsem se dívala na televizi s rodiči a docela mě to zasáhlo. teď jsem se dívala u mě, v pohodlí mého pokoje, v soukromí a měla stejný pocity. možná ještě horší. pořád se tam něco dělo a bylo to BRUTÁLNÍ! hlavně ten konec. ne, teď si musím pustit něco hezkýho, protože u tohohle jsem brečela a divila se a ty vole... ten jan cina je fakt dokonalej herec. nejlepší český záporák (kinda). ❤️ (25.10.2020)

Řemeslně není co vytknout. Výprava je přesvědčivá. První díl, kdy postupně houstne atmosféra ,se zadírá pod kůži a divák doslova cítí stahující se děs nejšílenějších padesátých let. Pak však příběh pokračuje přímo modelovým vršením hrůz a tragédií, které dopadají na hlavní hrdiny. Podpořeno trapně návodnou dramatickou hudbou, která duní dlouho dopředu, aby divák pochopil, že teď fakt přichází drámo...  Pokud jsem někdy nechápala pojem „misery porn“, tahle minisérie mi ho vysvětlila dostatečně. Přestože se herci poctivě snaží a předvádějí, že hrát umí, ve druhém a třetím díle jsem se už vršení katastrof jen cynicky smála. Bylo toho přespříliš a mnohé pohnutky, hlavně ústředního hrdiny, mi zůstaly zahaleny mlhou. SHRNUTÍ: Esence padesátých let tak trochu v padesáti odstínech krvavě rudé. (15.09.2021)