The Day of the Locust
Deň kobyliek
Režie:
John SchlesingerScénář:
Waldo SaltKamera:
Conrad L. HallHudba:
John BarryHrají:
Donald Sutherland, Karen Black, Burgess Meredith, William Atherton, Geraldine Page, Richard Dysart, Bo Hopkins, Pepe Serna, Lelia Goldoni, Billy Barty (více)Obsahy(1)
Román Nathanaela Westa o hollywoodské dekadenci na konci 30. let je brilantním filmovým dílem. Film je hluboce pronikavým a silným vizuálním dílem s téměř nadčasovou vizí. Režisér John Schlesinger (Půlnoční kovboj, Maratónec) bravurně vytvořil sondu do světa platinových blondýnek, kohoutích zápasů, opojení, a ve finále i zničených snů. Po celou dobu film s divákem lavíruje na hranici sexuálního a fyzického nebezpečí, které nakonec propuká v šokujícím vyvrcholení. Film byl nominován na dva Oscary - Burgess Meredith jako Nejlepší herec ve vedlejší roli a Conrad Hall za Nejlepší kameru (1975). (Magic Box)
(více)Recenze (113)
Hrdinou filmu je malíř scén Tod (William Atherton), který se koncem 30. let minulého století, snaží nalézt štěstí v hollywoodském filmovém průmyslu. Místo do světa filmových iluzí se však dostane mezi zahořklé věčné statisty, znuděné čekáním na úspěch, který nikdy nepřijde. Bezvýznamná herečka Faye Greener (Karen Black), která se snaží protloukat se životem tak, aby uživila sebe i své blízké, se po krátkém románku s Todem chopí příležitosti a opětuje sympatie stárnoucího účetního Homera Simpsona (Donald Sutherland). Postupem času stále víc a víc zneužívá jeho dobroty a lásky. Utrácí jeho peníze, v jeho domě, kam se nastěhovala, pořádá večírky se svými filmovými přáteli, neváhá ani milovat se v Homerově ložnici s jiným mužem. Homer ji bezmezně miluje, její výstřelky se snaží tolerovat. Tod. pracovitý a schopný muž, si postupem času získává stále větší uznání u filmových tvůrců. Úspěch se však nedostaví, při natáčení dojde k tragédii a práce na filmu bude pravděpodobně ukončena. Ve filmovém studiu zavládne frustrace, někteří lidé se stanou pasivními, u jiných roste agrese. Také Homerova trpělivost skončila a po bujarém večírku odchází ze zcela zničeného vlastního domu s nepřítomným pohledem neznámo kam. Přijde však čas a městem vládne nová premiéra. Na místo se sjíždějí známí i neznámi herci, slávě přihlíží každý, kdo ve městě žije. Dav kolem kina houstne a houstne i atmosféra. Tod uvidí v dálce kráčejícího Homera Simpsona, autem se k němu však davem dostat nemůže a Homer díky všeobecnému hluku neslyší jeho hlas. Unavený Homer usedá na lavičku a zřejmě netouží po ničem, než po klidu a pocitu, že někde v davu je i jeho Faye… ()
Den kobylek je příběhem femme fatale Faye, přelétavé mrchy kalibru jaderné hlavice, a dvou mužů, jimž popletla hlavu. Tyto tři ústřední skvěle napsané postavy film táhnou tak suverénně, že člověk přehlédne i fakt, jak moc se to celé ty dvě hodiny táhne. Žádný z nich by se nedal označit za charakter kladný, přesto se všemi divák cítí. Všichni totiž touží po lásce, štěstí, souznění, porozumění. A ani jednomu se ho nedostává. Proto jsou nešťastní a mně bylo smutno s nimi. Ani tu Faye jsem nedokázal nenávidět, a nebylo to jen kvůli podmanivé kráse Karen Blackové, která mimochodem předvedla absolutně dokonalý herecký výkon. Paradoxně ji jsem nejvíc litoval, jí jsem přál nabytí rozumu a případné štěstí. Jestli se jí ho nakonec dostalo, toť otázka, kterou si musí divák z náznaků zodpovědět sám. A teď ten konec. Finále jasně ukazuje, že se Den kobylek s realismem moc nezatěžoval. Čímž se vysvětluje i Sutherlandovo občasné přehrávání. Mě konec zpočátku zaskočil a narozdíl od místních uživatelů i zklamal, ale během několika minut jsem mu to odpustil a přijal ho takový, jaký je. Přehnaný, ale sdělující vše, co měl Schlesinger (a nejspíš i West) na srdci. PS: Dabing byl příšerný, ale jsem rád, že jsem se přes něj nakonec přenesl. Příště pouze v originálním znění. ()
Den kobylek je velice působivé drama o bezohlednosti a odvrácené straně syrového hollywoodského světa, v němž uspěje sotva jeden z tisíce. Pro mě osobně má "pouze" dvě slabiny - příliš dlouhou stopáž a silně depresivní pocit, který z něho pokaždé mám. SPOILER: Meze únosnosti končí detailním, brutálním kohoutím zápasem a nastěhováním si omezeného pořadatele kohoutích zápasů do vily poloretardovaného, ale velice hodného boháče a zároveň stupňující se bezohledné chování boháč. milenky, která ho se svými přáteli zneužívá. Pak už jsem vždy musela přeskakovat, v celém kuse jsem film nikdy nedala. Ušlapání a lynčování davem jedné z kladných postav a navíc příšerné chování toho malého spratka-hollywoodského herce (nebo jen komparzisty?), který zvítězil v mé soukromé anketě neodpornější, nejnevychovanější dětská filmová postava všech dob, je třešinkou na nestravitelném dortu. Kvality zmiňovaného filmu jsou přesto nepřehlédnutelné a nemohu je pro to tvůrcům "upřít." ()
2/3 filmu jsou naprosto strašné, herecké výkony jsou doslova bolestivé (duo namyšlené dcerušky a střeleného tatíka mě několikrát svádělo k tomu, abych to vypnul a věnoval se něčemu užitečnějšímu), dialogy kulhají, scénář je hloupý a toporný, celé je to rozvleklé, nudné a nesourodé. Kdyby nebylo skvělého Sutherlanda a závěrečné kulminace s davovou hysterií a surrealistickou apokalypsou, tak dám bez přemýšlení odpad. ()
Schlesinger udělal přece jen alespoň jeden dobrý film. Westův román, stejně jako toto jeho filmové zpracování, možná není ani tolik příběhem, jako obrazem. Obrazem čehosi. Co asi Schlesingera na třicet let staré předloze zaujalo? Jak ho známe, nejspíš se chtěl opět strefit do Ameriky, konkrétně do hollywoodského pozlátka. Nic proti tomu nemám. Velký filmový průmysl je zřejmě opravdu jakýmsi magnetem povrchnosti a pokleslých charakterů, a v tomto filmu se vlastně žádné jiné nevyskytují. Proto je to tak hnusné. --- Ale pokládám za omyl tuhle nemravnou čeládku spojovat konkrétně s Hollywoodem. Ten je bezpáteřný jedině a pouze v tom smyslu, že vyrábí a prodává zboží dokonale šité na míru zákazníkova vkusu. Čím větší show, čím více kraválu, tím větší tržby. --- A v tomto smyslu, takto rovněž zákazníci, bychom asi neměli nad nikým a ničím ohrnovat nos. Amerika je největší, proto když blbne, je to nejvíc vidět a má to největší dopad. To ale nutně neznamená, že ostatní blbnou méně. Je nutné jmenovat příklady efektních a hloupých hollywoodských (a jiných) filmových slátanin, které na těchto stránkách slaví stejné úspěchy jako v té Americe, jejíž pokleslost je zde tak nemilosrdně odhalena? --- Je užitečné si to připomenout: k bezcharakternímu „umění“ nevyhnutelně patří bezcharakterní lidé. Jako tvůrci i jako zákazníci. Tento film to ukazuje. ()
Už je to tak dávno, že, Donalde.... ()
Pro mě docela osobní záležitost, znal jsem jednu velice podobnou slečinku:) ()
tohle asi nebyl nejšťastnější vstup do Schlesingerovy tvorby..je mi jasný, jak to na mě mělo fungovat, ale vůbec to nefungovalo-možná jenom v tom, že jsem byl místama fakt znechucenej.. ()
Faleš a přetvářka, laciné hollywoodské pozlátko... Za vší tou pompou a elegancí je jen obyčejný malý člověk, ten nejkrvelačnější tvor na Zemi. Myslím, že se tvůrci až moc rozmáchli, zbytečně to vzali moc zeširoka a pak to horko těžko udrželi pohromadě. Nakonec se jim to tedy nerozpadlo, ale mohlo to být jistě lepší. Herecký výkon Donalda Sutherlanda patří k tomu nejlepšímu v jeho kariéře. ()
Možná to mohlo být kratší, ale jakékoli zápory tohoto filmu totálně převálcuje zdrcující závěr, nemluvě o nechutně vlezlém popěvku "Krindy pindy" v podání Aťky Janouškové. Tak tohle jsem vydejchávala opravdu dlouho! ()
ocenenia : MFF Cannes 1975 - nesúťažný výber ()
Ten film som videl prví krát ešte za totality v kine,asi v roku 1977,ale moc som si toho nepamätal.Teraz po druhýkrát,ale nebol som už taký nadšený.Ale záver filmu nemá žiadnu chybu.Je to naozaj hotové šialenstvo,naozaj ľudia sú ako kobylky,ale poriadne rozzúrené.Takže záver filmu je skutočne nezabudnuteľný.Od Johna Schlesingera mám najradšej film Midnight cowboy,ktorý sa mi oveľa viac páčil. ()
na tomto filmu je nejzajímavější až posledních 15-20minut, které jsou hodně sugestivní a je to opravdu vyvrcholení, které za to stojí. Bohužel děj předtím nebyl pro mě nijak zvlášt záživný a docela natahovaný - tak hollywoodskou smetánku nemusím, ale na druhou stranu byla docela dobře vystižená. Filmařsky byl film natočen nadprůměrně, takže i to mě udrželo u sledování. Celkově filmu nemůžu dát víc než tři hvězdičky, ale i to je u mě hezké hodnocení ;-) ()
Nudna unyla srajda od Schlesingera /Pulnocni kovboj/ a nic sa tam dohromady nedeje, len dialogy su umelo pospajane : 25 % ()
33. Zlatý Glóbus za rok 1975 - nominace (2) - Nejlepší herečka (drama) - Karen Black, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Burgess Meredith ()
Hlídejte si svou duši. I slunce je zde klam. V nablýskaných zrcadlech odráží se zmar. Zběsilost se řine po červených kobercích. Neblahý, vyhrocený zvrat. Premiéra Bukanýra odvála třpytivost ducha, přináší na rukách zkrvavené tělo člověka. Nenávistný, apokalyptický stav. Nelze už vrátit to, co pošlapal zfanatizovaný dav. Šok, strach, slzy v očích. Růže z praskliny ve zdi jako mučedník, symbol ztracené lásky, trčí. Černý prach kolem vyztužených kulis fičí. Triumf pekla, dokonalost snu se klidila z cesty. ()
Nebyť záverečnej štvrťhodinky, ani neviem, že sledujem nejakú drámu. Pretože dovtedy sa jedná o neopätovanú lovestory s množstvom postáv - s trochu ohyzdnou a veľmi povrchnou pipkou, jej otcom alkoholikom, zažínajúcim filmovým výtvarníkom, sociálne nevyvinutým podivínom (inak skvelo zahraným Donaldom Sutherlandom) a ešte s mnohými vedľašími postavami, ktoré dotvárajú kolorit dekadentného hollywoodskeho mestečka plného rôznych hochštaplerov. Záver s hromadnou panikou a mrtvými akoby ani nebol súčasťou tohoto filmu. Ruku na srdce, komu padlo dobre, keď Sutherland alias Homer Simpson začal skákať po tej karikatúre dieťaťa (ani neviem, či to bolo dievča alebo chlapec)? Bohužiaľ, tento dlhočižný film je bez jedinej sympatickej postavy a mňa pri tých mnohých zábavách, večierkoch a rôznych výstrelkoch nudil. ()
Drama Den kobylek jsem viděla ještě za hlubokého totáče několikrát v televizi a šlo o tak působivý filmový zážitek, že mě jeho závěrečné masakrózní scény dodnes straší ve snech. (80%) ()
Film zdobí velmi kvalitní herecké výkony, kterým s přehledem vévodí Karen Black v roli začínající ambiciózní herečky jdoucí sobecky za úspěchem a využívající všechny ve svém okolí. Celou dobu máte pocit, že koukáte na velmi solidní, dobře natočené drama, ale to vás čeká ještě několikaminutový bestiální a skutečně hororový závěr, který působí jako rána mezi oči a na jehož konci stoprocentně pochopíte název filmu. ()
Jako o čem tohle story bylo? Jo už vim, naprosto o hovně! To je přesně ten typ filmu, u jehož sledování divák musí paralelně myslet na úplně jiný věci, aby se aspoň trochu při projekci zabavil a odpoutal se tak od ubíjející nudy. Nějakej kreslíř filmových scén se snaží sbalit svojí sousedku - chlastem neustále opojenou couru, která o něj nestojí, ta si k sobě radši nakvartýruje ukňouranýho majetnýho ňoumu se kterym ji seznámil její cáklej fotr, když se jako podomní prodejce snažil udat svoji smradlavou vodu. Kreslíř to však nevzdává a společně jdou na tequilový dýchánek k Mexičanovi a kovbojovi pořádájící kohoutí zápasy. Dále je zde k vidění zákulisí Hollywoodu - natáčení filmu, večírky apod., pak nudný a táhlý žvásty hlavních aktérů, kde se občas mihne liliput s hlasem Vlasty Bedrny a retardovanej hermafrodit, kterej je v závěru rozdupán ňoumou alias Homerem Simpsonem na sračku, nakonec snovej chaos při premiéře Bukanýra a konec zvonec. Krindy pindy 0% ()