Děti planety Duna

Nad castingem se tu moc nepřemýšlelo - šestnáctiletou Aliu hraje 37-letá herečka, devítileté Atreidovy děti čtyřiadvacetiletí herci, příběh pak vyzní hodně jinak, což je škoda. Zamrzí taky přeobsazení části postav (Stilgar, Duncan, Jessica...), některé důležité role navíc dostali herci, kteří v jedničce hráli role jiné (a výrazné), což je amaterismus nejhorší úrovně. Jinak se jedná o obstojné zpracování, jehož kvalita odpovídá rozpočtu a televiznímu určení. (24.10.2012)

Pokračování minisérie o Duně je ještě o malý kousek kvalitnější a zajímavější. Nehledě na to, že podobně velkolepé televizní produkce se nevidí často, tahle je dokonce zvládnutá na výbornou i s malou českou pomocí, která potěší. Příběh získal funkční podobu pro televizi a divák se neztrácí, jak by tomu mohlo být při použití všech detailů z knih. Koukatelné a srozumitelné. (03.08.2004)

Z knižní série jsem četl jen originální první Dunu od Franka Herberta a po zbytku ani nijak netoužím. Tohle zpracování je ovšem lepší, než předchozí minisérie, takže možná i samotné knihy by mohly být lepší, ale to jen má domněnka. O filmu to ale platí stoprocentně. Děti Duny jsou mnohem výpravnější, dějově bohatší, s lepšími efekty a taky mnohem lepší zápletkou, která je prostě luxusní. Jak mi přišla první minisérie místy trochu dlouhá, tady to neplatí, užíval jsem si každou minutu a ani chvíli se nenudil. Navrch je tady i luxusní obsazení v čele s excelující Susan Sarandon, která, jak je jejím zvykem, vládne celému prostoru, a poměrně velké role mají i Pavel Kříž a Vašut. A James McAvoy, který hraje syna hlavního hrdiny prvního příběhu, dokazuje, že byl talent už "zamlada". Děti Duny jsou prvotřídní sci-fi špičkové kvality, které jsou pro fanouška prostě absolutní povinnost. A ještě musím zmínit jednu věc . Hudba je naprosto luxusní, přesně taková, jako si výborná sci-fi zaslouží. Místy mi připomínala Babylon 5, což je neskutečná pochvala. První část, adaptace Spaistele, byl sice trošku slabší, ale od druhého dílu se rozjede zběsilý děj a už se nezastaví. 95%. (15.06.2019)

U Herbertovy ságy platí, že sudé díly byly jaksi slabší. Proto i tady je patrná jistá nevyváženost. A tím nemyslím rozdíly oproti předchozí sérii - vývoj postav a intrikování velkorodů Frank Herbert ovládal naprosto mistrovsky. Angažování neznámých herců do stěžejních rolí trvá i nadále, a nutno říct, že James McAvoy naplňuje představu šlachovitého pouštního bojovníka stejně dobře jako jeho filmový otec Alec Newman. Hvězda první části Dětí Duny září nejjasněji právě ve vypjatých scénách s Chani, které čerpají velkou část své síly z překrásné hudby Briana Tylera. To ona je ten hraniční kámen mezi Dunou a Dětmi Duny. Narozdíl od Revellovy hudby je plná emocí, naděje, smutku, všeho co tam má být, přesně kdy to tam má být. Právě za ni, a jen a pouze za ni je ta pátá hvězda. Nezbývá než doufat, že případná další pokračování budou podobně kvalitní jako toto. (29.05.2005)

Jaká to radost, že nejsem nucen opět sáhnout k veskrze kritickému tónu, který provázel můj komentář k TV zpracování prvního z dílů Herbertovy slavné sci-fi série. Přeobsazení postu režiséra (na rozdíl od svého předchůdce vládne dění na plátně pevnou rukou a dokáže divákovi zprostředkovat to pravé „epično“) a autora hudebního doprovodu (pryč je nevýrazná hudba Graema Revella, kterou nahradily nádherné tahy smyčců a hřmění trumpet z pera Briana Tylera) přineslo velkou změnu ve filmovém vzezření světa Duny, a to notně směrem k lepšímu. Navíc se snímek může opřít o kvalitní herecké výkony - Alec Newman konečně dokazuje, že hrát umí a nezklame ani můj oblíbenec James McAvoy… Objektivněji bych hodnotil za čtytři hvězdičky, avšak vzhledem k rapidnímu zlepšení oproti předešlému dílu a famózní hudbě dávám plný počet :-) (13.02.2010)