Režie:
Dino RisiKamera:
Claudio CirilloHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Vittorio Gassman, Alessandro Momo, Agostina Belli, Moira Orfei, Vernon Dobtcheff, Carla Mancini, Lorenzo Piani, Gennarino Pappagalli, Franca Scagnetti (více)Obsahy(1)
Vojenský kadet doprovází slepého, na jednu ruku ochrnutého kapitána Fausta Consola na týdenní výpravě z Turína do Neapole. V Římě navštíví Fausto kněze, jehož žádá o požehnání. V Neapoli se sblíží s jedním důstojníkem, který je rovněž nevidomý, a najde v něm dobrého kumpána do hospody. Podělí se o své životní příběhy... V Neapoli žila Sára do níž byl Fausto zamilovaný a která s ním v minulosti špatně zacházela. Oba poté zosnují plán. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (44)
Nejprve jsem viděl americký remake Martina Bresta s Al Pacinem. Při vší úctě k velkému Alovi tento snímek Dina Risiho je o třídu výš! Jak píše uživatel Pohrobek, tvůrci se nebáli smíchat vážné téma s humornou stránkou a vyvarovat se zbytečného sentimentu, ke kterému téma přímo " svádělo ". Zatímco celý remake odtáhl Al Pacino a já si říkal, že si nedovedu představit lepší výkon, tak se musím za svá slova dodatečně omluvit Vittorio Gassmanovi, který se role slepého a na jednu ruku ochrnutého kapitána Fausta Consula zhostil s bravurou a troufnu si tvrdit, že Ala na body jednoznačně poráží, k čemuž mu také dopomohl KVALITNĚJŠÍ SCÉNÁŘ ( silněji a rozhodně lépe zpracovaný příběh ). Co stojí určitě ještě za zmínku to je povedená hudební složka, výborný výkon Alessandra Moma jako Ciciho a krásná Sára v podání Agostini Belli. A zatímco sladkobolný závěr amerického remaku byl hodně nepovedený ( což je ještě jemně řečeno), tak tento konec zapadl přesně do duchu celého snímku a byl více než jeho důstojnou tečkou. ()
Dobrý scénář i režie, ale hlavně vynikající Vittorio Gassman. V základě tento film je pro mě malinko lepší než remake, // v žádném případě není to komedie // , jde hlouběji do duši a Gassman je také lepší než Al Pacino. Ne že by Al byl špatný, ale Gassman je komplexnějším hercem, má více odstínů, navíc má i silnější charakter. Měl jsem ale pocit že scénáristé mohli z příběhu (podle románu) vytáhnout více a možná by nebylo na škodu ani delší stopáž. 4/5 ()
Skutečně opravdový film, který se nebál smíchat vážné téma a nemilosrdné životní skutečnosti s působivými komickými prvky, které však příběh vůbec nebourají, nezlehčují ani nerozmělňují, a naopak mu dodávají příchuť hořké zkušenosti. Podivná cesta, kterou spolu absolvují šarmantní, ale podle svého mínění na konci života stojící, kapitán a nezkušený, idealistický vojáček snese spoustu nejrůznějších interpretací a ta zdánlivě tak důležitá slepota je odsunuta na vedlejší kolej. Mluvit tady o tom americkém slaďáku mi příjde jako urážka tohoto skvělého filmu! ()
Vôňa ženy po včerajšku preberá po Poslednom skautovi korunu najhláškovitejšieho filmu všetkých čias. Sledovať film v kine a zdielať emócie s ďalšími desiatkami ľudí je neoceniteľnou pridanou hodnotou. Prečo sa nestala krásna Agostina Belli hviezdou formátu Cardinale/Lolobrigida je pre mňa veľkou záhadou. Proste treba vidieť, popisovať film je zbytočné. ()
Tak tady musím přísný. Ano, napadla mě věta: ,,Sakra, originál filmu, jehož remake mám v topce, to bude podívaná ''. Šlápl jsem vedle. Zatímco Vůně ženy z roku 1992 se rozjíždí povolněji a diváka pomalu, ale jistě vtahuje do děje. Zde to mělo až moc zbrklé tempo a atmosféra byla jakási hořká. Jsem zklamán tak, že už ani nemám náladu se dál rozepisovat o tomto... kýči. Abych to shrnul, Brestova Vůně ženy má kouzlo, obsahuje vtipné, ale i dojemné scény, zkrátka něco dá, ale tohle dovede tak akorát nasrat. Třeba se pletu, ale myslím, že zde dalo vymáčknout mnohem víc. ()
Galerie (7)
Photo © Dean Film
Zajímavosti (1)
- Alessandro Momo (Giovanni Bertazzi) zomrel 20. novembra 1974 v Ríme po nehode na motocykli neďaleko od filmových lokalít. Bolo to krátko po dokončení natáčania filmu. (WalterIK7)
Reklama