Excalibur

Carmina burana, atmosféra špinavých magických časů, zlo, dobro a svatý grál. Král Artuš může být spokojen a klidně odpočívat, jeho legenda našla více než důstojný filmový přepis. Výtečné ztvárnění Merlina, který má charizmatu jako mandragora síly. Výborná fixace příběhu na postavy. Vynález cigaret v tomto období je nejdůležitějším objevem lidstva hned po kondomech, na 3. místě je "vynález" zemědělství a na čtvrtém fakt, že chmel se dá pít. I když by mě zajímala verze Pána prstenů od Boormana na začátku 80. let (zajímalo by mě, jak by stvořil Gluma, Roklinku, balroga atd.), přesto jsem rád, že přednost dostal Excalibur. Jen ta čarodějná formule je vtipná: "Anál naprach, furt vás nechám, hochy zvedly konve." (20.04.2006)

Doposud nejlepší zpracování artušovské legendy, jaké jsem viděla. Výborně zvládnutá visuální - bitvy, fantastické scény kouzel etc. i zvuková - Orffova Carmina Burana nebyla snad nikdy využita lépe - stránka. Bohužel, herecké výkony tak úplně nekorespondují se zbytkem filmu - takřka jediní, komu se nedá nic vytknout, jsou Merlin, Morgana a Igraine s Cornwallem (a to beztak jen proto, že tihle dva nedostali více prostoru), zbytek je vskutku tragikomický. Nejhůře asi dopadli Artuš s Lancelotem, první působí po celý film jako mentálně retardovaný a druhý jako arcibuzík. (15.11.2006)

Excalibur hodnotím vysoce nejen v rámci filmů zabývajících se tématikou artušovské legendy (a že má v tomhle ohledu početnou konkurenci - Camelot, Prvního rytíře, Merlina, Mlhy Avalonu ad.), ale i v rámci filmové fantasy vůbec. Ano, je to fantasy, protože historií se v případě někoho, o kom vůbec není jisté, zda vůbec existoval, nemůžeme příliš ohánět, a když se nám tu navíc prohánějí mágové, čarodějky, Jezerní paní a rytíři v brnění tak blyštivém, že od něj bolí oči, a tyčí se věže a cimbuří, které si nezadají s žádnou perlou gotického stavitelství (a to všechno zhruba na začátku 6. století), tak tu historii nemůžeme ani vytasit. A já vám řeknu jedno: zapomeňme na to! Je to mýtus, ale ne mrtvě spočívající na zažloutlých stránkách knih, nýbrž živý, lomozící železem, páchnoucí špínou, potem a krví a nacpaný kouzly, bojem, čistou láskou i nečistou zradou. Tak si užívejme a nechme se přenést do mlhavého Albionu, kde za cvalu rytířských koní padají jabloňové květy na zem a hřmí Wagnerova a Orffova hudba. A kde se v rolích Artuše a jeho věrných i nevěrných blýskla dnes mnohá hvězdná jména, která tehdy ještě tak hvězdná nebyla, ale za všechny bych vyzvedla Nicola "Merlina" Williamsona, který svou postavu podává ne (nejen) jako mocného čaroděje, ale jako sarkastického stárnoucího muže, uvědomujícího si, že nadchází čas, kdy pomine mnohé včetně jeho samotného. Nesmírně mě mrzí, že to nebyl Boorman, komu byla svěřena adaptace Pána prstenů, Excalibur je pro mě ale dokonalou satisfakcí. (22.07.2007)

Epická freska vystihující jednu z nejzákladnějších legend západní civilizace. Legendu tak základní, až je otázkou co může dnes její sledování nabídnout víc, než jen odškrtávání si ikonických scén ze seznamu - film je to rozhodně výborný a z hlediska historie kinematografie nesmírně důležitý (neb kdoví jak by vypadal Jacksonův Pán Prstenů, nebýt Boormanova Excaliburu), leč o rok mladší Barbar Conan obstál zkoušku časem nepochybně lépe. 8/10 (11.12.2016)

Nejdokonalejší a nejúžasnější fantasy legenda, jakou kdy natočili. Není to pohádka ani se tam nevkradla infantilnost, nejsou tam žádné trapné hlášky, žádné zbytečné odlehčení, žádná akce pro akci. Je to fantasy drama, jeden z nejlepších zástupců svého druhu a to i mezi literaturou (a nepočítám ty novodobý sračky, který u nás neustále vychází). Inspirace Malloryho dílem je jasně patrná, i když on popisoval finální bitvu trošku jinak. Rytíři čekali na úbočích dvou kopců proti sobě a měli vyrazit jenom na znamení. Zatímco dole hodnostáři a král a Mordred, který byl v té době regentem Británie (Artuš odjel na kontinent do boje a byl považován za mrtvého), dohadovali mír a rozdělení království. Při zasedání na jednoho z nich zaůtočil had. Když jich několik zvedlo meč, aby ho zabili, rytíři na kopcích to z té dálky považovali za znamení a zaútočili. Následnou bitvu nemohl už nikdo zastavit a tak se vymlátili navzájem. Dokonale to popisuje Mary Stewart, jedna z mála žen-spisovatelek, na kterou nedám doopravdy dopustit, ve svém trojdílném cyklu o Kouzelníku Merlinovi s volně navazující čtvrtou částí právě o Mordredovi. Každý, komu se líbí Artušovské legendy, měl by to brát jako studijní literaturu. Ale k filmu. Přestože plátové brnění a obouruční těžký meč je v pátém století po Kristu opravdu velkým logickým kopancem, nedokážu si Artuše představit bez nich. Od středověku je zažitý jako král v brnění, se vším leskem a slávou. Postavy, které jsou trochu víc na očích jsou dobře zahrány i vykresleny a i když si nemyslím, že by Uthera ostatní králové Británie zavrhli jenom kvůli tomu, že jinýmu sebral manželku, bylo by na příliš dlouhý a nudný lokte popisovat, co se stalo s královstvím za jeho následné upadající vlády. Je škoda, že Morgianu sloučili s postavou Nimue, skutečné osudové lásky kouzelníka Merlina a že z Mordreda udělali takovýho vejlupka, protože myslím takový nebyl. A teď se dostávám k nejdůležitějšímu. Merlin. Kouzelník, jehož představiteli tu sílu a vědomosti a energii uvěříte, není to žádný vetchý stařec, slepý měšec, žádný polosenilní dědek, ale chlap v nejlepších letech, energický a s jiskrou v oku. Excalibur není bez chyby, ale ve výsledném efektu jsou všechny chyby zanedbatelné. Plus bezvadný český dabing, bájo. (19.05.2007)