Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír... Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi
Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy
Lancelot od jezera z roku 1974 či
Percival Galský z roku 1978.) Režisér
Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu
Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob... K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman
Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos.
(Česká televize)
berg.12
Místy opravdu až magickou atmosféru filmu dokonale ničí místy hodně prapodivný scénář. Snaha o navození té správné atmosféry se hodně tříští a ta tak zůstává spíše v jednotlivostech než v celku. A také nepatřím k těm, kterým by Carmina Burana v tomhle díle nějak imponovala, zvláště v místech, která se marně snaží navodit dojem jakési velkolepé epičnosti. Dvakrát škoda, protože i přes to je to pro mě doposud nejlepší zpracování artušovské legendy.(31.3.2005)
Gilmour93
Dlouho jsem žil v přesvědčení, že je to celé o Sorcerorovi s ocelovým plátem na lebce, který nějaký čas dělal holku smradlavým bezzubým vězňům v zatuchlé šatlavě britského dávnověku, protože ten chudák pořád něco mumlal o tom, že má "anál na prach" a až nyní jsem konečně zjistil, že se jedná o čarovnou formuli ve staroirštině.. Většina filmů bohužel stárne a Excalibur jako by od roku 1981 kouřil 80 cigaret denně, pil jak duha a žil v trvalém, rysy strhávajícím, stresu. V Boormanově zpracování legendy o bouřících se hormonech pod plechovým brněním a souložích v dračím dechu si tak jako jediný zajistil nesmrtelnost Trevor Jones s lehkou pomocí pana Orffa, protože abych mohl o Excaliburu tvrdit, že je vypravěčsky nadprůměrný, to bych musel omdlít a udeřit se hlavou o roh kulatého stolu rytířů z Kamelotu. Kdo chce vědět, jak to tehdá vlastně bylo (hlavně o vlivu britské policie na rozpad Artušovy družiny), ať se podívá na o pár roků starší verzi od Monty Pythonů..(26.7.2010)
salahadin
Carmina burana, atmosféra špinavých magických časů, zlo, dobro a svatý grál. Král Artuš může být spokojen a klidně odpočívat, jeho legenda našla více než důstojný filmový přepis. Výtečné ztvárnění Merlina, který má charizmatu jako mandragora síly. Výborná fixace příběhu na postavy. Vynález cigaret v tomto období je nejdůležitějším objevem lidstva hned po kondomech, na 3. místě je "vynález" zemědělství a na čtvrtém fakt, že chmel se dá pít. I když by mě zajímala verze Pána prstenů od Boormana na začátku 80. let (zajímalo by mě, jak by stvořil Gluma, Roklinku, balroga atd.), přesto jsem rád, že přednost dostal Excalibur. Jen ta čarodějná formule je vtipná: "Anál naprach, furt vás nechám, hochy zvedly konve."(20.4.2006)
Pohrobek
Co raná osmdesátá léta dala světovému filmu, dnes poněkud ztrácí lesk, ale minimálně pro mě tu navždy zůstane hluboká stopa podivné "monumentální" romantiky, která uchvátí na první pohled a nic lepšího než Carmina burana ji doprovodit nemůže...Chápu, že na IMDb je každý lepší britský film zařazen automaticky do americké filmografie, proč ale tenhle nesmyslný způsob přejímá i ČSFD? To už bych rovnou napsal, že se jedná třeba o slovenský film.(26.3.2005)
Marigold
Fantasy jak má být. Pokud byste mocí mermo trvali na historické autenticitě, pak Excalibur můžete označit za bohapustou fikci, ve které není dobově věrné absolutně nic, ale Boorman učinil z legendy atmosferický špektákl, který si s tím hlavu neláme. Tenhle fantazijní rozlet se asi už jen těžko podaří překonat, byť je v některých chvílích docela směšný (soulož v brnění patří do zlatého fondu filmové erotiky :o))). Orffův hudební podkres je mocný, vizuální stylizace působivá, herecké výkony velice dobré a ten příběh... ten se asi nikdy neoposlouchá a neokouká.(9.6.2004)