Den cvoka

"S prdelí jsi vždycky měla problém. Kup si dřevěnej kolík a sedni si na něj. To tě uklidní." Někteří lidé se pro život nehodí. Třeba Adam a já. My jsme takoví ti distingovaní intelektuálové, jejichž vznešenej slovník se během chvilky dokáže proměnit tak, že si i zkušenej dlaždič musí vyhledat některý vulgarismy ve slovníku. Stačí probuzení sbíječkou, šlápnutí do psího hovna, otravní sekači trávy, kdákající slepice v MHD a už kromě sprostejch slov lítají vzduchem i jezevčíci. Já jsem Adamovi hrozně fandil, aby našel svůj klid a ukázal mi cestu. Zázrak se však nestal. Nevadí. Paneláková modlitba mi ho vynahradila. (30.09.2021)

Miluju tenhle věčný optimismus, zapálení pro život a neutuchající touhu stále něco dokázat a nenechat se jentak něčím ( někým ) rozhodit...... :o) Komedie s notnou příchutí trpkosti a hořkosti, ale málo platné, nezbývá než rezignovat a nechat se čtyřiačtyřicetiletým Adaśem Miauczyńskim bavit. Syndrom vyhoření je svinská to věc..... (14.02.2011)

Při sledování Dnu cvoka jsem se smál a zároveň mi bylo smutno. Smál jsem se, protože mě Koterskiho film upřímně pobavil satirou života v postsocialistickém bývalém východním bloku a bylo mi smutno, že se podobně originální filmy netočí i u nás. Hlavního hrdinu Adama prožívajícího krizi středního věku štve vlastně úplně všechno. Jeho život je jedním velikým rozčílením nad tím, jak se chovají ostatní a v jaké životní situaci se ocitnul. Kosterski se vtipně a nápaditě strefuje do politiků, do tvůrců televizních pořadů a reklam a vlastně i do všech Poláků, které zobrazuje jako nepříjemné podivíny s různými otravnými zvyky. Problémy, které iritují Adama, známe z našeho běžného života všichni, a i když je sledujeme v extrémně zhuštěné a absurdní formě, několikrát jsem si během filmu řekl: „Tak tohle mě přesně štve taky.“ Jediný problém, který jsem s filmem měl, bylo několik málo scén, v nichž Koterski podle mě překročí – v tomto filmu společnou – hranici absurdity a vkusu. (20.02.2012)

Vonkoncom nechápem kde sa vzalo žánrové označenie komédia, miesto nej by som pridal označenie psychologická dráma. Nie, nie, hlavný hrdina nebol cvok, ani náhodou. Film je priam ukážkovou psychologickou sondou do vnútra človeka trpiaceho Obsesívno - kompulzívnou poruchou (OCD) v strednej forme a s tým spojený jeho každodenný "boj" so spoločnosťou a s vlastným okolím. Keď sa to tak zoberie, mal vlastne ešte šťastie, pretože ľudia trpiaci ťažkou formou tejto poruchy zvyčajne vyžadujú ústavnú starostlivosť a sú trvalí invalidi - už sa nedokážu o seba postarať, dokonca ani nedokážu vyjsť z domu, ich denno-denné rituály ich úplne pohlcujú až sa nakoniec z nich nedokážu vymotať. S tým je potom spojená ich nervozita a celková agresia k svojmu okoliu. Niečo podobné sledujeme aj v tomto snímku, len nie v takej miere. Aj tu mal chlapík problém vyjsť z domu a ráno sa mu vlastne ani nechcelo vstať z postele, hlavne keď si predstavil čo všetko musí spraviť aby sa vôbec dostal do práce, splniť presný plán, nič sa nemôže vynechať, kávu treba miešať tri krát v jednom smere a štyri v druhom.... Oceňujem aj pekné vykreslenie stavu poľskej spoločnosti (žiaľ nielen tej poľskej), pričom niektoré scény boli perfektné, iné menej, jediné čo by som snáď vytkol je nereálnosť niektorých situácií, napr. v scénke vo vlaku bola cítiť istá nátlakovosť a nereálna náhodilosť exotov, ktorí si k hlavnému hrdinovi prisadli do kupé. Inak maximálna spokojnosť a zabudnite na cvoka :). 85/100 (17.02.2015)

Snad žádný jiný mnou zhlédnutý film tak trefně nevystihuje mé názory na dnešní společnost - a když mám blbou náladu, tak i na cizí lidi v mém okolí, mé myšlenky, mé deprese a obavy - jako právě tento! Je to jako bych se koukala na poněkud horší verzi své budoucnosti - dosti depresivní (byť zde úžasně černohumorně podané) budoucnosti. Možná mě tenhle geniální snímek konečně donutí k tomu, že se začnu snažit, aby na mě nakonec vyšla nějaká "lepší verze". I když... kurrrwa, je vůbec v dnešní nechutně zkažené společnosti nějaká "lepší verze" možná, když člověk stojí "na druhé straně barikády"? (31.10.2006)