Z pekla štěstí 2

Každý režisér musí mít zatracene hodně 'z pekla štěstí', aby se 'dvojka' alespoň vyrovnala jedničce. V případě PRINCEZNY ZE MLEJNA se to Z.Troškovi povedlo, ale dvakrát po sobě by to byl zázrak. Největším kamenem úrazu je určitě katastrofální scénář. Příběh má daleko do ucelenosti, nabízí hodně víceméně samostatných dějových linií, mišmaš motivů a rozbředlý konec. Roztříštěnost celku podtrhuje nevyváženost scén - některé jsou úplně zbytečné, jiné téměř dechberoucí (hlavně ty s démonickou Dorou). Herecké výkony jsou taktéž rozmanité (buďme spravedliví, někteří jedinci nemají co hrát kvůli scénáři). Největší prostor a nejzajímavější příležitost dostala Dana Morávková a její intrikující Dora nemá chybu, je to padouch jak se patří. Hůlka s Gottem jsou sice prkenní, ale podle mě to není to nejhorší. Miriam Kantorková v roli chůvy je tak nesympaticky pitvorná a tak přehrává, že jsem jí vše špatné přála (bohužel nemohla skončit v pekle, protože patří k těm 'hodným'). Nostalgická vzpomínka na Jasněnku zůstává, lepší pohádku při vší snaze Troška (zatím) nenatočil. K tomuhle poslednímu počinu se (i přes jistá světlá místa) budu těžko vracet a návrat - to je znamení dobré pohádky, nebo ne? (14.06.2004)

Jako kdyby nestačilo, že se ten ubožák Honza na všechny vybodne, a oni mu všichni vesele skočí okolo krku, ještě se do toho musí montovat dalších pár tuctů stokrát ohraných písniček z jiných pohádek a já nevím, co je tohle za druh masochismu, že mně nestačil ten první díl a musím se podívat i na druhý. Příště už o tuhle splácaninu okem nezavadím. Ani Trošku. (28.12.2014)

Už som tu raz napísal, že Zdeněk Troška je rozporuplná postavička československej filmovej tvorby. Režisér, ktorý má svoj charakteristický rukopis, ktorý však mnohým filmovým kritikom nesmierne vadí, ale na druhej strane si získal pomerne výrazné sympatie bežného, jednoduchého diváka. Ja som ku jeho tvorbe hodne zhovievavý, nezatracujem jeho snímky, vždy sa snažím im dať šancu a v kľude si ich pozriem. Väčšinou však zostanem sklamaný. Tak tomu bolo i v prípade rozprávky "Z pekla šťastie", ktorú pán Troška natočil v roku 1999. A keďže netrpím predsudkami voči tomuto filmárovi, tak som ochotný si pozrieť aj pokračovania jeho titulov, ktoré ma ničím nezaujali. Tým pádom som sa odhodlal si kuknúť "Z pekla šťastie 2" z roku 2001. No to bolo ešte horšie ako pôvodný jedno hviezdičkový film. Toto už bol fakt odpad! (02.08.2023)

Pořád jsem kolem té pohádky chodil, vždycky viděl jen pár útržků a vždycky koumal, proč to má tak nízké hodnocení. Říkám si, dobře, je to sice Troška, pár těch jeho hrůz jako Princezna ze mlejna 2 jsem viděl, ale pohádka, která má bohatou výpravu, slavné herce, obstojnou orchestrální hudbu, pohádkové atributy jako sedmimílové boty, draka, tři přání apod., přece nemůže být odpad... ...no, může. Jako opravdu jsem si v mozku udělal tvrdý reset předsudků a pohodlně se usadil do křesla, abych si o vánocích k cukroví pustil krásnou českou pohádku. Fakt to nešlo. Vydržel jsem asi do půlky. Troška se neustále ohrazuje, že na kritiky kašle, že přece pohádky jsou určené pro děti a to jeho publikum je miluje a to je přece ta nejhežčí odměna. Ale jaké publikum? 3-5 let děti. Na pobavení takového publika nepotřebujete ani um, ani talent. Tříleté dítě se zasměje čemukoliv. Pohádky pane Troška, jsou sice primárně určené pro děti, ale ty děti jednou vyrostou a měli by se v budoucnu se svým potomstvem na tu pohádku chtít znovu s chutí podívat. Nikdo od 10 a výše není zvědavý na ustavičné pištění a vřískání. To peklo vypadá, jak ústav pro mentálně zaostalé, nechápu furt tu režišérovu deviaci ztvárňovat čerty jako šišlající retardy. Režie a vedení herců je jedna velká tragédie a každá postava musí (tomu tříletému divákovi) názorně předvést, jestli je zlá, či hodná. Brambas musí neustále zatínat pěsti, bít se do hrudi a pronášet jednoduché fráze o tom, jaký bude pán světa. Dora se musí neustále mračit a zle se chichotat a Markýtka s Honzou? S líbezným úsměvem naivní důvěřivý blbečci, kterým byste z fleku lištili po čuni, jak jsou přehodní. Černobílost postav a hraní alá školní besídka tady roste do absurdních rozměrů. Finální ránu tomu zasazují již tradičně příšerné postsynchrony, které ve scéně poletují všude možně, jen ne hercům z úst. Čistokrevné peklo a tu druhou polovinu už nikdy nedokoukám. (31.12.2023)

No jo, Sedmimílové boty, zlatá rybka a Karel Gott, to jsou přesně ty tři věci, co prvnímu dílu chyběly. Jinak je to vlastně skoro stejné, snad jen že Sabina Laurinová o trochu víc ječí, draci jsou tu dva a taky konečně vidíme peklo, ze kterýho má pocházet to štěstí. Navrch nám přibylo ještě pár písní, bez těch by se to samozřejmě neobešlo. Herecky mě tu baví snad jen Dana Morávková, která se v té své potvoře Doře mohla konečně pořádně vyřádit. (30.09.2022)