Běžná selhání
Hétköznapi kudarcok
Ordinary Failures
Režie:
Cristina GroșanScénář:
Klára VlasákováKamera:
Márk GyőriHudba:
Jonatán PastirčákHrají:
Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, Nora Klimešová, Vica Kerekes, Rostislav Novák ml., Jana Stryková, Luboš Veselý, Tereza Hof, Jana Plodková, Petra Bučková (více)Obsahy(1)
Běžná selhání sledují jeden den v životě tří žen. Hlavní hrdinky se neznají, ale jejich cesty se v kritických momentech setkají, aby si nezištně pomohly ve chvíli, kdy jejich město postihne tajemná katastrofická událost a výbuchy. Hana je čerstvá vdova, která odmítá truchlit, a navíc právě dnes dostala výpověď. Když se porouchá její čtyřnohý společník, robotický pes Arlo po jejím zesnulém muži, vydá se do obchodního centra nechat ho opravit. Na své cestě potká mladou dívku. Je to Tereza, která utekla z nepovedené oslavy vlastních narozenin a před svou příliš pečující mámou. Ta by za každou cenu chtěla, aby Tereza byla šťastná a perfektní. Což ona prostě není. Obchodní centrum zasáhne silný výbuch, Tereza se dá na útěk a při cestě ven najde na požárním schodišti opuštěného chlapce. Je to David, syn Silvy. Silva pochybuje, jestli je dobrá matka, jestli celý její život dává smysl a v návalu paniky zanechá Davida v dětském koutku. Tajemné exploze začnou sílit, zoufalá Silva musí najít svého syna, rebelující Tereza se smířit se svými rodiči a Hana přijmout svůj zármutek. (Bontonfilm)
(více)Recenze (100)
Pokus o úplně jiný film, který zůstal někde napůl cesty. Velmi dobrá sestava hereček v propleteném příběhu se sci-fi pozadím a závěrem směřujícím k naději. Ale i přes délku pod hodinu a půl jsem se chvílemi nudil... (50%) ()
Praha asi vybuchne, no kéž by. Apokalypsa jen tušená, ovšem scénářem bohužel skutečná. Začátek přitom vypadal slibně, Taťána rozehrála fajn epizodku (Plodkové a její šéfredaktorce oslavující propuštění zaměstnankyně by asi každý dal pěstí), protnutí postav dávalo pořád ještě mnoho šancí, jenomže způsob jak je to dál natočeno, nedává mnoho prostoru pro nic: pro zábavu, zamyšlení, poučení, strachování. Zaujme mladičká Nora Klimešová coby Tereza. "Pobavil" mě snad jen útok paní, co navrhoval psychologa mladé mamince jen proto, že je lesba. ()
Na české poměry ojedinělé, příběhově tápající, ale ve výsledku vtahující a poutavé. Až mě překvapilo, že to bylo fajn. ()
Jedna hviezda za Noru Klimešovú, ktorej príbeh ma ako jediný zaujímal. Aj keď tiež s výhradami, lebo jej filmoví rodičia to kazili. Fakt ma zaujala iba ona samotná. A druhá hviezda za slová z úst Taťjany Medvecké, že vlastne je to krásne, keď staré končí a nové ešte nepoznáme, lebo sa tým zároveň vyrovnala so svojou osobnou situáciou, nielen so zvláštnou prírodnou katastrofou v pozadí. Čiže jej príbeh na chvíľu tiež dostal zmysel. Tretia "poviedka" by mi mala byť najbližšia, ale nepresvedčila ma vôbec. ()
Ve své podstatě ekologická agitka (Gaia se zlobí, Gaia si to řádění lidí nenechá líbit) ve feministicko - lesbicko - ADHD a celkově moderně politicky korektním duchu. Chlapi jsou tu jen na ozdobu, myslím, že se to mělo celé natočit rovnou bez nich. Celkově nuda, kdy pořád jako divák čekám Něco, nějakou větší výpověď, ale ta nepřijde. Postavy jsou žel jen načrtnuté, postava Hany si přímo říkala o lepší propracování a psychologii a větší prostor, pak tu máme tu lesbickou "zlou" maminku, kde jsem naprosto chápal její touhu být chvilku sama, chvilku sama se sebou a dělat si to, co ji baví, a pak jsou tu postavy rodičů a Terezy plus samotný ten kluk, které výpověď nenesou žádnou, ale fakt vůbec žádnou, snad kromě opět ekologické snahy chránit zvířátka. A kurňa, porod kočky jsem fakt vidět nemusel. Celkově slušná kamera, výprava, ale mizerná psychologie postav a naprosto tristní a nicneříkající vyznění. Film mi nic nedal, tedy jestli poselstvím nemělo být něco tak okatě profláklého jako mějme se rádi, dokud je čas. Jo a abych nezapomněl - jděte už do pr.dele s těmi klišé, jak všichni bydlí v moderně zařízených vilách nacpaných nejmodernějším nábytkem a spotřebiči. Tímhle sponzoringem film jen popírá sám sebe. ()
Takový klasický "arťák" u kterého si na konci říkám, o čem že to vlastně bylo, chtěl tím tvůrce něco sdělit (asi mějte se rádi, ostatní jsou malichernosti) a zda bych si raději neodpočinul a neužil si víc něco excht "béčkově" nenáročně obyčejného. ()
Docela tradiční mozaika tří různých vcelku banálních příběhů, které se zlehka prolínají, ale na můj vkus trochu málo. Více mě zaujal jednak fakt, že je to zasazené na pozadí právě probíhajícího jakéhosi blíže neurčeného (asi) přírodního fenoménu a jednak poměrně impozantní umělecko-technická stránka. Běžná selhání jsou audiovizuální artovkou se skvělými obrazovými kompozicemi a zábavně semi-futuristickým nádechem, který v českém prostředí působí hodně neokoukaně. ()
Ano, název snímku neklame, jedná se o běžná selhání a nepříliš propracovaná, žádný hlubší ponor se nekoná.. Divák má možnost pouze sledovat ovdovělou ženu, dospívající dívku a mladou maminku v den před jakousi katastrofou... Líbilo se mi dělení příběhu, zajímavý střih, herecké výkony, zvláštní atmosféra.. Takže ve finále u mě dobrý a slušné tři hvězdy.. ()
Chtělo by to být mysteriózní a dramatické, ale není to ani jedno. Je to otravné a odnikud nikam. ()
Čtyři hvězdičky za dvojí naději (kontextovou a obsahovou). Kontextově: Mám radost, že se nejmladší generace (režisérka Groșan, r. 1987, scenáristka Vlasaková, r. 1990, ale třeba i herečka B. Kaňoková, r. 1989) nebojí ambicióznějších, autorských filmů (které však v posledku díky své enigmatičnosti mají šanci zaujmout tak 10 % diváctva), stejně tak mám radost, že jsme konečně zjistili, že cesta na evropský trh vede přes koprodukce, víc takový mezinárodních spolupráci, a říkám vám, do deseti budeme soutěžit v hlavní soutěži v Cannes. Obsahově: Měl jsem za to, že až přijdou poslední dnové lidstva, vypukne panika a lidé začnou rabovat, vraždit a znásilňovat, a ono ne! Konečně bude čas na restauraci vztahů, lidstvo si uvědomí, co že je v životě tím zásadním... Btw. mluvit o Běžných selháních jako o povídkovém filmu mně nepřijde zrovna dvakrát přesné (snímek se určitě neskládá ze svébytných, uzavřených mikropříběhů), spíš se mi zdá, že využívá štafetový způsob vyprávění (ve svých filmech tohoto přístupu využíval kupř. maďarský režisér Miklós Jancsó). 75 % ()
"Starý končí a nový ještě neznáme." Zvláštní a zajímavý film, potenciál do budoucna poměrně velký! ()
Snímek vypráví příběh tří žen různých generací, jejichž osudy se protnou během návštěvy obchodního centra. Bohužel mi film i přes svoji krátkou stopáž (přibližně 75 minut čistého času) připadal rozvláčný, ani na jednu hrdinku jsem se nedokázala naladit a katastrofický závěr na mě působil uspěchaně a nedodělaně. Možná jsem se ale na projekci jenom špatně vyspala. ()
hodně zvláštní film, který mi nejednou připomněl Trierovu Melancholii. Tam se sice vědělo co se děje, což tady neplatí, ale ta atmosféra přicházejí zkázy si je v lecčems podobná. Rozdílem je, že zatímco Trier šponoval tíseň a depresi, tak tady se na pozadí katastrofy naopak hledají pozitiva a všechny tři hlavní hrdinky zjišťují co je pro ně důležité a nastalá situace jim svým způsobem pomáhá...65% ()
Blbost a nuda. 20%. ()
V kruhu pozemském. Blízká setkání třepícího se druhu, se zastřeným nebeským, který spustil ji(skr)né role(ty). Ty zasáhly, zalehly vše, co (do)žene, nejde k duhu člověka. ()
Začínám si myslet, že u nás opravdu mohou pravidělně vznikat skvělé žánrovky plné tajemné atmosféry, která zcela pohltí..... ()
Čo to kurva ...? Jeboce vám už tu všetkým na tie hlavy pojašené. Super ODPAD! ()
Film vymetl pár evropskejch festivalů, shrábl i nějakou tu cenu, ale mně ta ambice natočit za každou cenu jinej českej film nějak neoslovila. ()
Pokud jste před lety zaregistrovali film Melancholia, tak vás u sledování Běžných selháních trkne až nápadně velká podobnost s tímto filmem. Tvůrci to sice nikde nepřiznávají, ale je jasné, že Melancholia je ve velkém inspirovala, a celý námět je přebraný právě z ní. Cristina Grosan a Klára Vlasáková však nejsou Lars von Trier, a nedokážou tak prodat tíživou atmosféru blížící se katastrofy takovým způsobem, aby to ve vás zanechalo nějaké hlubší zamyšlení. Běžná selhání jsou také jedním z těch filmů, které pocitově trvají asi tak dvojnásobek své délky, a to hlavně kvůli extrémně pomalému začátku, představujícím postupně jednotlivé charaktery a příběhy. Tři ženy, tři nudné příběhy o vlastním porozumění si uvědomění si svého místa ve světě. ()
Sice jsem si slíbil, že do kina už na nový český film nepůjdu ani náhodou, ale českému pokusu o sci-fi a dokonce i mysteriózní sci-fi jsem odolat prostě nedokázal. Tak jsem si dneska vyrazil do Světozoru a pozitivní je, že peněz za lístek nelituji, ale zároveň ani nejsem nadšený. Závěrečná kapitola, kde se všechny osudy konečně protnou, mi naštěstí hodně, ale opravdu hodně zachránila dojmy, které do té doby byly, no... celkem slabé. Ten styl dělení do kapitol, jejíž konec vždycky otevírá další, se mi hodně líbil, ale horší to bylo s jednotlivými kapitolami/představeními ústředních postav. U Hany to ještě nebylo špatné. byť jsem čekal hlubší psychologický vhled do ní, stejně jako asi u všech, ale i takhle mi to stačilo. Mnohem horší to bylo s představením Terezy, u které se Grosan nezmohla na nic jiného, než na charakterový stereotyp těžké rebelky, která má s ostatními lidmi špatné vztahy, má svůj styl a jezdí všude na skateboardu... a asi i začíná objevovat vlastní sexualitu, nebo co proboha měla zobrazovat ta scéna v posteli, rád bych věřil spíš v to, že to bylo jen neklidné spaní, jinak bych tu začal to svoje o tvůrčí pedofilii, ale celá ta scéna je vata a film by se v pohodě obešel bez ní, takže její nejednoznačný význam (natočená byla dost nepřehledně) nebudu řešit. Každopádně Tereza je jen stereotyp malé rebelky, ale rozhodně ne životný charakter, i když se ten film snaží tvářit, že životný je. A celý její úvod podle toho vypadá - těžce prvoplánově a vykonstruovaně. Představení Silvy je na tom podobně a i jejímu charakteru chybí větší hloubka a psychologie, ale tam už to tak moc nebilo do očí, jako u Terezy. Nehledě na to, že i ty situace a dialogy byly zvláštní a popravdě jsem nepochopil, proč žádné z děcek nebylo ve škole, když byl, podle všeho, normální pracovní den a na letní prázdniny to zrovna nevypadalo (vlastně na žádné, scénář to ignoruje a ani se nesnaží naznačit). Do závěrečného prolnutí všech příběhů to je hlavně celé takové nevyužité, ale jakmile přijde, konečně ten film začne skvěle šlapat, najednou má neskutečně silnou atmosféru a konečně vyvolá zájem o osudy postav i napětí v rámci těch nevysvětlitelných výbuchů. Naštěstí se pak ukáže, že to všechno opravdu někam spělo, že to nebylo až tak banální jak se zpočátku zdálo a ono prolnutí a smíření se s momentální situací proběhne celkem funkčně. A co se samotného závěru týče, líbil se mi hodně, jelikož končí v pravý čas, svoji myšlenku řekne, svůj účel odhalí a co bylo pak nechává ve správnou chvíli na divákovi. SPOILER Mohl to být samozřejmě konec světa, ale taky to mohl být přechod do nového věku lidstva, nebo třeba jakýsi test mimozemšťanů ohledně toho, jestli se v největší nouzi dokážeme jako lidstvo semknout a s vidinou naprostého konce usmířit. Hlavní je poselství, že něco starého končí, aby mohlo začít něco nového a to při tak tajemné události může znamenat cokoli. Je hezké, jak si každý ten "zánik" může vysvětlit po svém, ale pointa vždycky zůstane stejná. A přesně takhle bych si představoval onu "podporu imaginace diváka", kterou se někteří filmaři zaklínají, aby zakryli svoji neschopnost něco předat. KONEC SPOILERU Takže to v závěru naštěstí má co předat a vše viděné a rozehrané s tím sci-fi prvkem opravdu jde ruku v ruce, za což jsem rád asi nejvíc, jelikož jsem se bál, aby to sci-fi nebyla jen podvodná vábnička na diváky. Jen je o to větší škoda sledovat, že se Grosan nesnažila víc propracovat charaktery všech postav a co se týče filmařské stránky, tak kamera sice má dost světlých momentů, ale ty neustálé záběry prolínání sluneční záře skrze stromy a okna budov a domů apod. začnou časem působit repetitivně a takový střih mi přišel místy hodně nevyladěný, jako by některé scény byly vyloženě utnuté. Plus mi taky vadilo pár vatových scén, které vše jen zbytečně protahovaly a účel ve filmu ani pořádně neměly. 3* () (méně) (více)