poster

Kdo chce zabít Jessii?

  • USA

    Who Wants to Kill Jessie?

Komedie / Sci-Fi

Československo, 1966, 81 min

Kamera:

Jan Němeček

Hrají:

Dana Medřická, Jiří Sovák, Olga Schoberová, Juraj Višný, Karel Effa, Jan Libíček, Valtr Taub, Bedřich Prokoš, Ilja Racek, Otto Šimánek, Svatopluk Skládal, Čestmír Řanda st., Jaromír Spal, Jan Pohan, Jiří Lír, Richard Lederer, Alena Bradáčová, Jiří Steimar, František Holar, Jaroslav Kepka, Ivo Gübel, Vladimír Menšík, Jan Cmíral st., Zuzana Martínková, Jitka Zelenohorská, Magdalena Rychlíková-Špergrová, Oldřich Velen, Helena Růžičková, Jan Skopeček, Zdeněk Blažek, Jan Schmitt, Karel Houska, Arnošt Bělohlávek, Vladimír Fürst, Miloslav Homola, František Šeba, Václav Fišer, Karel Hovorka st., Vlastimil Čaněk, Zdeněk Hamouz, Ivo Husák, Vilém Linke, Pavel Novák, Bedřich Čapek, Alexandr Horváth, Vladimír Navrátil, František Fontén, Jiří Hrachovec, Milan Kindl, Jan Krafka, Eduard Krützner, Marie Landová, Luďa Marešová, Lubomír Kostelka, Josef Příhoda, Miroslav Rataj, Marta Richterová, Jindřich Heidelberg, Věra Váchová, Jiřina Bílá, Zora Polanová, Blažena Slavíčková, Alois Dvorský, Otakar Šindelář, Eva Vosková, Pavel Robin, Gustav Vondráček, Alena Kreuzmannová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • HareS
    ****

    Scenárista filmu Miloš Macourek s Václavom Vorlíčkom v tomto filme pracujú s absolútne fiktívnymi komiksovými postavami, v ktorých sa ale dá vystopovať ich predobraz z americkej komiksovej popkultúry. Samotná postava Jessie je prototyp ľahkej devy, naivného sexsymbolu, vzbudzujúcom miesto dominantnosti skôr krehkosť a potrebu chrániť. Jej predobraz leží či už v desiatkach podobne vydesených ženských postáv superhrdinského komiksu 30. rokov či vo francúzskej Barbarelle. Ďalšie dve čisto komiksové postavy, ktoré sa vo filme objavujú, sú Superman a Pištoľník. Postava Supermana je variáciou svojho predobrazu, amerického komiksového ochrancu, zástupcu superhrdinského mýtu. Superman pôvodný, ten americký, predstaviteľ maximálnej korektnosti a čestnosti, je vo Vorlíčkovom filme preorientovaný na jeho diametrálne odlišné vlastnosti, ide o akúsi jeho hrubšiu verziu, ktorá využíva nadprirodzenú silu na devastovanie všetkého dohľadného. Postava Pištoľníka je tiež variácia - tentokrát smeruje k téme Divokého západu, přičom i jeho charakteristika je absolútne obrátená naruby voči svojej inšpirácii. Nepredstavuje ideál spravodlivosti, ale naopak ideál chaosu, mestského kovboja, ktorý v spojení s rovnako zvrátenou verziou Supermana vytvára dokonale nesúrodú dvojicu protivníkov. Teraz vyvstáva otázka nasledovná, je film Kdo chce zabít Jessii? paródiou amerických komiksov? Áno, Vorlíčkova komédia určite obsahuje sadu prvkov príznačných paródii, hlavne vo vyobrazení spomenutých komiksových postáv, z predobrazov ktorých tvorcovia vytvorili takmer dokonalé protipóly. Na tejto úrovni čítania ide o paródiu pomerne jednoznačne, hlavne v prípade zasadenia do neodpovedajúceho kontextu. Postavy ožívajú v reálnom Československu 60. rokov, vo svete, kde inak neplatia žiadne komiksom dané zákony a nikto podobný sa nemôže zhmotniť. To je predsa nezmysel. Najpodstatnejší znak, ktorý Jessie prevzala z média, ktorému je filmovým ekvivalentom, sú komiksové bubliny. Všetky tri postavy sú nemé, ich verbálne výrazivo je redukované na veľkosť komiksových bublín, ktorých zjavovanie sa na plátne je doprevádzané zvukovým efektom. Tieto postavy sa prostredníctvom zjavujúcich sa bublín dorozumievajú s postavami z reálneho sveta, ktoré môžu do postavenia jednotlivých bublín zasahovať. Skôr ako o paródiu ide o filmový pastiš komiksových predobrazov, akúsi rozvinutejšiu formu parodizujúceho citátu. 85%(17.6.2013)

  • Zeebonk
    ***

    Přestože jsem v posledních letech hanebně a nepatriotsky opomíjel tuzemskou produkci (ať už hudební, filmovou či literární), tak mě koupě a důkladné prostudování monografie Káji Saudku přimělo ke snaze o získání jakéhosi podvědomí o jeho propagačně filmové tvorbě. Jeho nezaměnitelný kreslířský rukopis se však pořád ještě hňácal a tvaroval. Šrafuru ignoroval za okázalého ulíznutí patky a jeho linka měla do pevnosti ztopořeného velrybího údu daleko. Přesto dokázal své bravurní typografické schopnosti... Koho vlastně kurva zajímá nějaký Saudek? Tento snímek je v mnoha ohledech revoluční. Jak všichni víme, jako první u nás si píchl svým zažloutlým socialistickým ukazováčkem do oné zlotřilé západní chobotnice zvané superhrdinský komiks. Revoluční je rovněž použití bublin, jimiž komunikují postavičky vypadnuvší ze stránek komiksu... Blablablabla, proč prostě nedržím hubu? Protože teď přichází ten posraný verdikt! Přes všechny kultovní blemcáky, které se kolem toho za čtyři dekády nabalily, v tomto díle nespatřuji nic jiného, než hoďku a půl kyselého ošívání se za občasného narovnání zpocených varlat. Pardón.(3.3.2014)

  • Enšpígl
    ****

    Ta otázka v názvu filmu je špatně položená, kdo by proboha chtěl zabíjet takovou sexbombu. Otázka měla znít, Kdo se chce vyspat z Jessii a v tom případě bych se s dovolením přihlásil a rovnou oběma rukama. Olga Schoberová na sebe strhávala veškerou mou pozornost, ale i tak jsem stíhal pobírat skvělýho Jiřího Sováka a nad Menšíkovou Chuchlí jsem chcal smíchy. Ty bubliny byly skvělej nápad, prej "Vypusťte bublinu co to všechno objasní." "Miluju tě" :))) Druhá polovina šedesátých let byla pro československý film fakt zlatá.(23.5.2008)

  • Aleee89
    ****

    Příliš jsem se na ten film netěšila, a nakonec jsem se docela dobře bavila. Hrátky s komiksem byly zajímavým prostředkem pro vyprávění příběhu, vztahové zápletky a peripetie mě několikrát donutily vybuchnout smíchy stejně jako slovní vtípky. Bylo to tak milé, pošahané a nekonvenční, že se zanedlouho na film podívám asi znovu.(13.1.2015)

  • Adam Bernau
    ***

    Jak si tak čtu některé komentáře (Malarkey, EdaS), cítil jsem to podobně: skvělý nápad, sympatický (a unikátní) počin, ale trapně přihlouplý humor. Vedle vynikajících vyjímek patřily k nejlepším momentům fóry alespoň slušně průměrné, bohužel. S myšlenkovou přesvědčivostí si tvůrci hlavu taky příliš nelámali. Nicméně ten komixový nápad je proveden prďácky - Superman hadr. Všechny tři komiksové postavy jsou dokonalé, zvláště nekompromisně sexbobmbovské pojetí Jessie potěšilo a kupodivu můj vkus neurazilo. Vynikajícím prvkem, který možná zachraňuje celý film, jsou ty bubliny. Ale hlavně: na rozdíl od pozdějších českých sci-fi komedií tady nejde jen o taškařici. V druhém plánu, ovšem dosti zřetelně, se tam rozvíjí až překvapivě chytrá, tématicky neobvyklá politizující satira o tendencích vědecky řídit a "zdokonalovat" člověka (rozuměj vylepšovat jeho pracovní užitkovost), s ostrým protiideologickým bodcem. Kontrolovat jeho sny - Orwell hadr. Je to patrné už při diskusi po úspěšném experimentu se snící krávou. Vrcholem je pak scéna v soudní síni, kde je Sovák souzen za své sny (představy), potom snaha nepohodlné sny zničit. V průběhu celého filmu pak řada dvojsmyslných narážek. Přitom je pozoruhodné, jak aktuální - možná i více než tehdy - je tato myšlenková linie dnes. Rovněř pozoruhodný je posun postavy, kterou hraje Medřická. Posun možná překvapivý, ale nikterak nelogický, ústící až v závěr, kdy se tato fanatička ideologie vědeckého řízení a spořádanosti nechá sublimovat do (psího!) sna, aby honila hormony. "Snílek" Sovák právě naopak svému snu dává život. Ale ouha: jakmile se sen změnil v realitu (Jessie promluví), vše se zvrhává do vyjetých kolejí. Jessie, do té doby zcela svá a jako snivcův sen vůči němu autonomní, se mu náhle stává beznadějně tím, co měl doposud. Že bychom ani svými sny nedokázali překročit svůj stín? Nebo že by byl sen spolehlivě zničen právě svým "porealitštěním"? Tvůrcům se ve výsledku podařilo (mám ovšem podezření, že bezděky) vynikajícím způsobem skloubit velmi specifické motivy.(5.3.2011)

  • - Neoficiální předpremiéra na hrubo dokončeného filmu se konala v Kralupech nad Vltavou v nově otevřeném Kulturním domě. Tvůrci filmu tak chtěli nespokojeným cenzorům dokázat, že se u takového filmu budou diváci bavit. (Bart)

  • - Američané odkoupili práva na film a chtěli natočit jeho remake. (choze)

  • - Miloš Macourek a Václav Vorlíček chceli pôvodne natočiť komédiu o snoch s názvom Co se dětem zdá. (Raccoon.city)