Proces

Spôsob,akým Orson Welles nakrúca sa chce čo najviac priblížiť ku Citizen Kane z roku 1941,výnimočný DEBUT,ktorý zopakovať sa mu nikdy nepodarilo,bavilo ma sledovať Proces len a kvôli uhlom kamery,filmovej reči bežnému konzumentovi filmov maximálne nepochopenej,dokonalý cit pre navodenie atmosféry v priestore! Obsadenie u Perkinsa má čaro,že si uvedomíte,ako hral v Psychu,tak vidieť extrémne zúfalého človeka obvineného z neznámeho činu dáva na zreteľ,že Norman Bates má spoločné črty s Jozefom K,de-facto spoločnosť ich nepochopila! Mr. K sa snaží zistiť,čo je za tým,komu sa má za to poďakovať,alebo aký postoj naberie jeho advokát... Môže byť pokojne obetným baránkom,ktorého si podávajú ako horúci zemiak,kde absolútne nemá šajnu vedieť,prečo sa mu to deje obklopený divnými postavami,pričom dominuje medzi nimi obhajca pána K ORSON WELLES! K nim pridávam Romy Schneider ako LENI asistentku obhajcu,a tým pádom sa Jozef ocitá v nezávideniahodnej situácii... Sledovať tento extrémne depresívny film človeku nijako nepomôže,i keď vie,že nespravodlivosť dýcha z každého rohu. Tzv. zbaviť sa jej nie je možné,prekvitať bude ako u p. K,ktorý prežíva obdobie plné nepochopených absurdných zvláštnych dní... (19.04.2015)

Stejně jako u Kafkovy Proměny, tak i v Procesu se hlavní postava, Josef K., dostává hned na začátku do naprosto absurdní situace a na světě je hned množství nezodpovězených otázek, na jejichž odpovědi budeme čekat marně. A Orson Welles se rozhodl, že tento netradiční román převede na filmové plátno, a to se mu IMHO povedlo. Do hlavní rola obsadil Anthonyho Perkinse, který už dva roky předtím dokázal, že v thrilleru (Psycho) na sebe dokáže upoutat diváckou pozornost. Orson Welles, coby proradný advokát s pronikavým hlasem a sebevědomým výstupem, skvěle vyvažoval labilního Perkinse. Třešničkou na dortu bylo obsazení Jeanne Moreau a Romy Schneider, které dodávaly filmu půvab. Nejpůsobivějšími scénami byl rozhovor Josefa a Leni během bouře a Josefův útěk úzkými chodbami před rozjívenými děvčaty. Zkrátka velmi kvalitní filmová adaptace literární klasiky, ve které stojí v popředí nicotnost jednotlivce, jenž se snaží vzdorovat systému, který je ale skrz naskrz zkažený, a tak vše spěje k nevyhnutelnému závěru. (23.03.2013)

Kafkovská šialenosť v excelentnom Wellesovom prevedení. Vynikajúce obsadenie, temné prostredie, ťažko uchopiteľné situácie a dokonalý vizuál. (02.11.2015)

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 1 = 17.1.1993, v pôvodnom znení s titulkami (30.3.2012) (30.03.2012)

Důstojné zpracování Kafkovy klasiky. Je zde pár aktualizačních změn oproti originálu (Josef K. bydlí v paneláku, v práci má počítač, je zavražděn dynamitem...), ale duch předlohy byl zachován. Anthony Perkins je ve své roli perfektní - totiž dokonale bezvýrazný a zmítaný událostmi. Kromě dalších zajímavých herců zde můžeme vidět i velkého Orsona - v roli záludného Advokáta. (14.09.2006)

Welles je dokonalý, tentokrát se mu podařilo úžasně vystihnout (takřka vymalovat) typickou Kafkovskou atmosféru. Ponurost, zmatení, strach, očekávání, úzkost, šílenství - to vše namixoval v dostatečné míře tak, že je divák po zhlédnutí náležitě a správně "vyžvejkán". Perkins byl dokonalou volbou pro nevinného leč uvědomělého třicátníka, který by i rád za svůj život bojoval, ale nemá s kým. Člověk získává pocit, že hlavním konfliktem je vlastně anonymita systému vs. nevinnost jednotlivce a psycho-nálada jenom více a více deptá. Místy nudný děj snad ani nelze filmům s knižní předlohou vytýkat. Co mě ale zklamalo, byl výbušný konec. Abych to uzavřel: Proces si nepustíte kdykoliv, ale když už se do něj trefíte tou správnou náladou, litovat nebudete... (16.04.2013)

Možná spoilery a načnu to poznámkou k vrstevníkovi: Lacku, můžeš se na to podívat :-) /mno a k filmu. - Divné. Kafkův Proces mám rozečtený a zatím je to naprosto vynikající. I přes nesmírně dlouhé odstavce má koncetrace je skalnatá a každý prvek působí mimořádně zajímavě. Necelé dvě hodiny samotného filmu nejsou zdlouhavé, spíš... na mne film působil strašně unáhleně a v některých momentech zcela prázdně. Ba co víc - některá prapodivná návaznost scén mi přišla úplně mimo a nepřirozená, prostě se strašně moc spěchalo. Naštěstí je zde mnoho výborných momentů. Střih je skvěle zvládnutý mno a kamerové nápady mnohdy kulervoucí. Skvělá hra se světlem. A mimochodem prvotřídní hudba, mám pro Jazz slabost. Atmosféra působí celkem tísnivě, což zřejmě byl účel a vypovídá už z počátku o bezvýchodnosti K. A kolikrát mi přišlo, že stojim čelem své noční můře. Mívám sny o nekonečném bludišti, ze kterého není úniku a zde ty mantinely byly tak klaustrofobické, nepříjemně, až depresivně, kór když jsem viděl zástupy těch lidí a papírů a knih na sobě, bo útěk před děckama.. má to i takovej hororovej a mysteriozní podkres. Dialogy v první půlce filmu absolutně prvotřídní, spousta skvělých hlášek - humoru není tolik, ale ten se povedl. Anthony Perkins je herecké eso, užíval jsem si jeho koktání, nechápavost a působí strašně elegantně, nesmírně sympaticky. A je inteligentní, neumim si představit nikoho kdo by se na Josefa tak trefně hodil. Romy Schneider opravdu půvabná, jen mne nějak zbytek hereckého osazenstva moc nezaujal. Mno a samotný závěr je snad jasný všem - ačkoliv mi to s tim dynamitem přišlo až moc nad rámec, tak chápu proč k tomu takhle došlo. Proces je velmi zajímavej a má spoustu výborných prvků, jen kniha je kniha a ta mne pohltila víc, je chirurgicky přesná. Těžko se mi to hodnotí, jen mi vrtá hlavou, jak by vypadal skutečný závěr, kdyby Kafka stihl dopsat román a jak moc by to ovlivnilo film. 70% Poznámka na závěr: na remake se nechystám, přijde mi zbytečný. (21.02.2016)

Wellesova adaptace Kafkova románu Proces s sebou přináší hned několikerá překvapení. Zaprvé - tenhle příběh měl zůstat písmenům a stránkám. A přesto jej Welles zpracoval náramně, velkolepě a nadmíru poutavě - kamera kouzlí náramné obrázky, atmosféra postupně houstne a herci hrají lahodně. Zadruhé - I přes nesporné kvality filmu se potvrzuje první věta, měl zůstat knihám. První hodinu a půl je totiž zajímavou pouze ta filmařská stránka věci. To, co se ve filmu děje, už podstatně méně. Ovšem závěr dojem napravuje. (03.07.2013)

Depresivní atmosféra a bezvýchodnost z tohoto filmu stříká v každém záběru. Opravdu vynikající vizuál a vynikající volba interiérů i exteriérů. (31.12.2017)

V první řadě nutno říct, že Orson Welles si klasiku pera Franze Kafky poměrné volně upravil. Skáče v čase, použivá jiné stupně narace, škrtá postavy... Což je sice obvyklá záležitost, ale u takhle koncepčně postavené útlé knížky to snad nebyla potřeba. Tenhle fakt mě na začátku, přiznám, mírně rozčiloval. Na druhou stranu se mu podařilo docela věrně převést do filmového plátna onu "kafkovskou atmosféru" (terminus technicus) dekadentní beznaděje. Navíc měl dobrý čich na protaginustu hlavní postavy - Josefa K. - v Anthonym Perkinsovi, který poměrně komplikovanou postavu zvládl na jedničku. Celkově dávám za čtyři hvězdy... Ač je Proces do jisté míry nezfilmovatelný, Wellesovi se podařila převést skvělá atmosféra. Mohl se ale více držet originálu, film by pak i pro nezasvěcené vyzněl srozumitelněji... To be in chains is sometimes safer than to be free. (21.06.2009)

Dokonalé ztvárnění Kafky a jeho absurdní předlohy. Sexy hlavní hrdina zahrál dokonale a bylo to vcelku napínavé, i když chápu, že surrealismus a absurdno není šálek čaje pro každého. (02.08.2015)

Jednoznačně nejlepší filmová verze týdle kafkárny. (16.10.2009)

Hodně odlišné dojmy z knihy a filmu. Seznámit se s knižní předlohou je v tomto případě téměř nutností, jenže jakmile to uděláte, možná už nebudete schopni filmu udělit top hodnocení. Aspoň tak to bylo u mě. Wellesův Proces je velmi působivý, ale i dvouhodinová stopáž mi zde přišla nedostatečná, film plynul příliš zbrkle. Závěr mě hodně překvapil a docela by mě zajímalo, co tím chtěl Orson říci. (16.03.2011)

A co má jako tenhle film zachránit? Že je to staré? Že je to černobílé? Welles? Bravůrní herci a skvělá vizuální stránka? Nebo snad, že je to Kafka? To poslední tomu v mých očích spíš ještě ublíží, tomu věřte. Nuda, přehršle alegorií. Nechápu, nebaví. Snažil jsem se. (07.09.2013)

Tvrdiť, že Proces je obrazovou štruktúrou vedome komponovaný bez akejkoľvek symboliky je rovnako odvážne, ako stavať na ich anatomickej hĺbke, keďže vchádzajú len do akýchsi ideí umeleckého sprostredkovania bez jednotnej naratívnej väzby a ešte dokonca i bez dákych informatívnych súvislostí, ktoré by časový priebeh súvzťažne prehlbovali v dramaticky čitateľnejší hybrid príčinnosti a následkov. Táto "Kafkovka" je dobovo ladená odlišne a to na 60-te roky, v ktorých jej štýlové rozhranie vznikalo ako na objednávku mladej generácii, ktorú okolie nedokázalo za žiadnu cenu pochopiť. Franz sa naproti tomu usiloval v období neistoty preciťovať svoju psycho-analytickú sondu sťa individuálny rozpor vlastnej integrity presadiť sa v rozmedzí duševných tlakov, než v kontexte masového opovrhovania spoločenskej exklúzie. (01.11.2015)

Téměř dokonalá adaptace. Šedivé sídliště, sterilní rozlehlá kancelář, obrovské prostory zejména v prostředí soudu, symbolizující malinkost člověka před systémem, nahánějící depku, to vše a ještě mnohem více podpořené temným, úderným Albinoniovým Adagiem v G moll. Akorát je těžké film vstřebat, neboť přeskakuje z atmosféry a tempa do poněkud dutých částí. Knihu jsem četl, což bylo veliké plus, i tak však nebude od věci na Wellesův Proces mrknout znova a plně ho docenit. (17.02.2011)

Jedno nejlepších zobrazení snové logiky ve filmu, bohužel bez nějakého většího dopadu. Vliv francouzské nové vlny je zřejmý. 7/10 (11.01.2021)

NOIR FILM FESTIVAL 2015. (24.08.2015)

Takto doslovne sfilmovaný Kafka pôsobí miestami trochu tézovito, akoby sa napriek presne citovaným replikám niekam vytratila časť bezútešnej atmosféry obsiahnutej v nesmrteľnej knihe. Vďaka Wellesovmu filmárskemu kumštu, ktorý dal dohromady takúto hereckú extraligu v takto masívnom projekte, sa však stále dá hovoriť o celkom vydarenej adaptácii. (12.04.2020)

Nedovedu si představit, co by mohl tenhle film říct člověku, který nečetl předlohu. Já ji ovšem četla, tak můžu říct, že mi dal docela dost. Hlavně po vizuální stránce se Wellesovi opravdu povedl. Na druhé straně strašně ošidil spoustu působivých věcí, hlavně scéna v chrámu se tam skoro nevyskytuje a nejhorší je jeho pojetí závěru - proč ho měnil? (30.01.2009)