Dlouhá míle

Před Adamcem musím smeknout klobouk, protože tohle v mých očích předčilo i jeho kultovní „Sanitku“. Pomalu se rozjíždějící, ale každou epizodou víc a víc gradující drama z prostředí vrcholového sportu, s perfektně padnoucími herci (tedy až na ženské postavy, protože jsem naprosto nechápala, co Skopal s Vašutem na „své“ Lence vidí), údernou hudbou a dojemným příběhem. Jen mě trochu mrzelo, že postava Jana Čenského neměla vlastně zase takový prostor a přátelství Ondřeje s Michalem (proklamované i v titulkové písni) se divák dočkal o dost později, než by čekal. Přesto zážitek, který si ráda při nějaké repríze zopakuji. Silné 4*. (28.05.2020)

Je to už dlouho co jsem viděl osudy atleta Ondřeje Veseckého, ale vzpomínám, že mě seriál bavil. Dokázal přiblížit prostředí atletiky a jen škoda, že v současné době vznikají české seriály na bázi vztahů, kde prostředí ve kterém se odehrává děj je jen kulisami. Bohužel takto dopadla i hokejová Poslední sezóna... Mám takový sen. Chci aby někdo natočil seriál o životě amatérských fotbalistů z vesnice, myslím, že by téma mohlo zaujmout... (16.08.2008)

Těžké na hodnocení. Věčně vzpruzený Svatopluk Skopal dostával facky a kopance ze všech stran. Nedá se tomu upřít jistá scénaristická a režisérská kvalita. Resumé - a + : špatný střih, kolovrátková hudba, nevyrovnané herecké výkony a hlavně poslední závod (dost laciný, i když celý vývoj kariéry byl samozřejmě nesmyslný) a z druhé strany výborný soundtrack, spektakulární závody a záblesky silných emocí. 68%. (14.08.2011)

Asi k žádnému jinému počinu nemám tak blízko jako k Dlouhé míli. Je mi 37 - celý život běhám, mám za sebou období cca 12 let, kdy jsem patřil do celorepublikové užší společnosti. Nebyla to sice patnáctistovka, ale poloviční trať. Vím co to je snažit se udržet ve formě, když člověku odzvoní nějakých 32 let. S řadou zkušeností (jakými si prochází Ondřej Vesecký) jsem si vlastně prošel také. Nyní jsem kromě své stále závodní kariéry ještě právě i trenérem. Musím proto ocenit seriál po stránce metodické - termíny, typy tréninků, přístup - takhle to skutečně chodí. Je vidět, že měl tým kolem pana Adamce profesionální výpomoc. Je tu sice pár drobnůstek, u kterých byl hlavou pokýval ze strany na stranu, ale to nestojí za zmínku. Občasná syrovost seriálu tady také není až tak na škodu. Za nehty lezoucí neustálá znělka Karla Svobody už se stala asi legendární záležitostí k tomuto seriálu. Oceňuji také to, že v každém díle vidíme nějaký ten běžecký závod, při kterém si nejen divák - atlet přijde na své. Gradace atmosféry v závěrečném dílu je opravdu tvrdá. Bohužel i mezi atlety - běžci je řada lidí, kteří se chovají trošku prazvláštně - nadřazeně - bez duše... (03.10.2017)

Pro postavu výškařky Aleny se nabízela ideální představitelka - Ivana Chýlková, kterou režisér Jiří Adamec původně oslovil, ale při pokusech ve výškařském sektoru to Ivaně jaksi nešlo a tak byla do role obsazena méně známá Renata Mašková, která zde působí poněkud nevýrazně, což je škoda, Ivana Chýlková mohla dodat postavě větší šťávu. Ondřeje Veseckého měl hrát Jan Čenský, až poté si producenti vzpoměli na Svatopluka Skopala, který rekreačně běhal a Honza Čenský byl tak odsunut do role jeho konkurenta Michala Klánského. Nejlepší je pak budoucí moderátorská hvězda Snídaně s Novou - Libor Baselides, postavu libového frajírka, který dokáže hravě sbalit každou ženskou, aby s ním pak zamávala slovenská studentka Kamila Málková, zahrál dokonale. Běžecké scény seriálu se natáčely během skutečného Memoriálu Evžena Rošické, to proto aby byla zajištěna dostatečná divácká kulisa v ochozech, vzpomínám si, že jeden z moderátorů přímého přenosu tehdy mimoděk poznamenal, že časy herců nebyly od profesionálních sportovců až tak moc vzdálené... Natáčení probíhalo v roce 1989, na uvedení v TV jsme si museli počkat až do roku 1991, od té doby už nebyl nikdy reprízován, což je velká škoda, protože nové seriály kvalitu těch neprorežimních předrevolučních jaksi postrádají, třeba taková Poslední sezóna nesahá tomuto seriálu ani po kotníky... (18.05.2011)