Žena za pultem

Není úplně spravedlivé zatracovat Ženu za pultem jenom kvůli Jiřině Švorcové, protože od jiných prací Jaroslava Dietla se zas tak moc neliší. Musím přiznat, že emočně na mě tenhle seriál nepůsobí tolik jako Nemocnice, zas takovej průser to ale není. Zajímavé je to, že třeba Vladimíru Menšíkovi nikdo nevyčítá roli soudruha vedoucího. Což je o tom, že Menšík zemřel v roce 88 a je málem trestné jej kritizovat. Na druhou stranu nutno dodat, že Menšík to hodně zachraňuje, což pro mě o Jiřině Švorcové neplatí. V každém díle se sere do života někomu dalšímu, tu s lepším, jindy s horším výsledkem (jako sestra Stephanie), často s naprosto přiblblými zápletkami (typu kdy Simona Stašová sežere kus salámu). Do toho jako červená nit celým seriálem za Annou Holubovou neustále pochodují ctitelé, bývalý a současný (Langmiler, Haničinec), oba s naprosto asexuálníma prošedivělejma pejzama. A vztahy k nim vedou k neustále protivným náladám Jany Bouškové, jejíž pubescentní vzdor je nezřídka na lískanec. Dana Medřická překvapivě málo výrazná. Hana Maciuchová dokonale zastupující typ socialisticky přidrzlé prodavačky (tedy neplatí často kritizovaný moment, že v Ženě za pultem se vyskytují jenom ty úžasně ochotné). Podtrženo sečteno, trochu té socialistické reality si inteligentní člověk odmyslí, zbývá ovšem jenom průměrný seriál, který ovšem není nijak škodlivý. (01.02.2012)

Zatímco v Americe se o pár let později rozplývali nad erotickými scénami z 9 a 1/2 týdne, či Základního instinktu, naše pokroková socialistická kultura měla již v roce 1977 svou legendární postelovou scénu Haničinec kontra Švorcová, která byla napodobována všemi možnými filmáři až do počátku 21. století...Prostě světe, kam se na nás hrabeš :-) (06.12.2007)

Něco tak odpornýho a načáchlejšího komunismem a vlezdoprdelstvím našim rudým bratrům jsem jaktěživ neviděl. Naprosto odporná doba ztvárněná naprosto odpornou tématikou, jak se krásně nakupuje v pultovém prodeji. Nic hnusnějšího jsem opravdu nikdy neviděl a ani vidět nechci. Jéžiš, zlatej Kameňák a Byl jednou jeden polda taky. Tohle není film, tohle je reklama na zkurvený komunisty a jejich propagandu. Vzkaz pro Jiřinu Švorcovou: Jsi to nejodpornější na československém filmu, co jsem kdy viděl. Jsi vrcholem trapnosti a nevkusu. Ty a Milouš Jakeš jste to nejhorší a také nejhumornější na době salámového komunismu. No, tenhle film si nezaslouží ani to nejhorší ohodnoccení, je to ODPAD!. (04.05.2008)

No, Chalupáři byli alespoň vtipní, a dokonce to byl záměr....ale tohle je prostě seriál ze života spořádané moderní socialistické ženy, pardon, soudružky...prostě nuuuudaaa, a ještě k tomu vylhaná nuda.... A když už mám tu příležitost, dám k lepšímu svůj oblíbený vtip o bývalém režimu: Prominenti Strany a různí jiní pohlaváři (čili svině) si žili jako prasata v žitě...jenom jedna jediná byla švorcová... (04.08.2003)

Bez ideologickyho nanosu, docela zajimave vystavenej serial, rovnomerne se soustredici jak na mikrosvet prodejny, kde ma kazda lidska soucast nejakej osobni pribeh,, tak na zivot hlavni hrdinky. S kazdym rokem je to porad zajimavejsi studijni material. Herecky to taky neni uplna traga, i kdyz prijmout Svorcovou jako symbol emancipovanyho zenstvi, za kterym se jen hrnou chlapi, neni uplne snadny. Ale teda chvilema to je propagandisticky fakt hard a slyset z Mensikovejch usi, jak rozbijel kapitalisty, fakt boli. Ze to pak zobrazuje totalne fiktivni antirealitu socialistickyho hospodarstvi, samozrejme nejde zapomenout. (08.03.2014)