Žena za pultem

Další z řad komunistických seriálů, který mi prostě zhnusili sami rodičové ( né, že bych na to nepřišel po čase sám od sebe ). Když se jednoho dne jedna nejmenovaná televizní stanice rozhodla zařadit tuto sračku zpět do televizního schématu, neexistovalo v ten večer nic jiného co by tuto trapárnu mohlo na jiných programech přebít. A tak jsem byl vlastně nucen koukat každý týden, jednou večer tady na ten komančův humus. Opavdu tak primitivní náplň jednotlivých dílů objevíte v málo kterém jiném seriálu a nezachraní to ani to naše oldskúúúúl herecké obsazení. Pěkně smradlavý odpad, který snad už navždy zustane hnít ve svém vlastním humusu navěky, ámen. (11.08.2010)

Velice milý, poklidný, dvanáctidílný seriál s nádhernou hudbou o jedné fortelné prodavačce, která "začíná od znova". Humor i drama, nezbytná dávka naivity, jež je ovšem oproti současné seriálové naivitě zcela vstřebatelná, velmi lidské příběhy, skvělé se vyvíjející osobní život Anny Holubové a vynikající herectví. A těch pár hesel? "Máme prodejny o kterých se nám ani nesnilo a my do nich zavádíme živnostenské zlozvyky!". To jen aby to Dietlovi prošlo. (06.11.2011)

Já teda nevím, co proti tomu všichni máte, ale prostě taková byla doba. A že by tam z toho ten komanč byl tolik cítit? Asi né víc, než z jiných filmů té doby. Podle mě je to seriál, ve kterém se vyskytuje to nejlepší z českých herců, kteří zde podávají velice kvalitní výkony. Hlavně Menšík a Maciuchová. To je prostě bomba. Já jsem velmi spokojen. Navíc i když jsem se narodil v roce 88 tak si některé ty výrobky, které tam vidím v regálech pamatuji. A jsem rád, že si na ty věci vzpomenu. I díky tomuto seriálu. (03.12.2010)

Seriály byly odjakživa diváckým fenoménem, tím spíš, když je stvořil mistr dialogů a příběhový kouzelník Jaroslav Dietl. Co tedy hraje ve prospěch dnes prvoplánově odsuzované Ženy za pultem? Prodavačská story je z valné části o milostných problémech, svatbách a rozvodech, tedy o tématech vždy spolehlivě zabírajících. V mozkovém centru, za které si autor zvolil šatnu samoobsluhy, hrdinky stále probírají a řeší, kdo s kým, o čem, proč, pro koho, a odtud se pak rozbíhají dějové linky jednotlivých epizod. Tu někomu onemocní dítě nebo naopak dorostlejší potomek neudělá zkoušku na vysokou školu, jindy je někdo podveden svým partnerem či je ostatním představen někdo nový. Řeší se kauza ztracené láhve koňaku, nástup nové učnice či mimořádná směna o Vánocích. Zkrátka vše, co patří k životu jednoho obchodu a jeho vesměs ženského personálu. Dokonce se o slovo přihlásí i ženská emancipace... Snad jen v jediném Dietlova obchodnická pohádka nekopírovala realitu – v prezentaci širokého sortimentu zboží; nicméně ideologická stránka věci byla v rámci možností maximálně potlačena a koneckoneců už dobová kritika úpěla a psala cosi o televizní červené knihovně. Velkou váhu, tehdy i dnes, mají ovšem herecké výkony, které lze jen stěží zpochybnit. Vladimír Menšík, Zdeněk Řehoř, Hana Maciuchová, Dana Medřická, Slávka Budínová, Petr Haničinec, Josef Langmiler, Jaromír Hanzlík i tisíckrát proklínaná Jiřina Švorcová, která (nejen) v roli Anny Holubové dokázala, že je vskutku velkou herečkou. Možná, že ten seriál svým pomalejším tempem a statickým způsobem natáčení zestárl. Jistě, ve srovnání se současnou produkcí, jejíž obsah divák někdy díky klipovému střihu nestačí ani postřehnout, nemůže obstát. Jenže co když v případě Ženy za pultem i dalších socialistických seriálů nejde ani tak o nostalgii, jako o přirozenou poptávku po seriálech z prostředí, které zná každý. A ještě něco. Dnes mají tvůrci možnost psát svobodně, mohou být otevření, mají podmínky, o jakých se tehdejším scénáristům nesnilo. A přesto se velmi často nedaří. Dialogy váznou, postavy jsou neživé, zápletky banální. A tak nezbývá dodat, že představa, že by nekorunovaný "král seriálů" Jaroslav Dietl žil dnes, je velmi inspirativní. (14.12.2008)

Zatímco v Americe se o pár let později rozplývali nad erotickými scénami z 9 a 1/2 týdne, či Základního instinktu, naše pokroková socialistická kultura měla již v roce 1977 svou legendární postelovou scénu Haničinec kontra Švorcová, která byla napodobována všemi možnými filmáři až do počátku 21. století...Prostě světe, kam se na nás hrabeš :-) (06.12.2007)