Žena za pultem

Seriál o poctivé prodavačce Anně Holubové, která svým hřejivým jednáním zpříjemňovala zákazníkům nakupování. Pokud někdo poukazuje na to, že zásobování onoho obchodu bylo nadstandartně přehnáno, tak asi nikdy neslyšel o podpultovém zboží a směnném obchodě. Zboží bylo tehdy relativně dost, pouze se nedostalo do prodeje a bylo směňováno za něco jiného. Tak vznikaly paradoxy doby, kdy tehdy žádaný bycikl značky Favorit nikdy žádnou prodejní plochu nepoznal, ale všichni na něm jezdili. Sice to nic nemění na tom, že seriál je to slabší, ale já musím přihodit nějakou tu hvězdu kvůli fanatismu zdejších protisocialistických bojovníků, z nichž většina v té době ani nežila nebo maximálně za sebou tahala kačera. Je třeba si uvědomit, že v té době v tomto státě žili stejní lidé jako dnes, akorát dnes všichni popírají, že tehdy byli Jiskrou, Pionýrem či Svazákem. Já jsem tím vším byl, aniž jsem o to někdy projevil zájem. Prostě to byla taková doba. (09.12.2008)

Banány přivezou odpoledne...já vám zavolám. 1) Ve své době jsem tento seriál stejně jako většinu ostatních dietlovin považoval za hodně mizerný. Nudná kožená Švorcová si podávala ruku s agresivně svazáckou Bouškovou a ťulpasem Haničincem, zatímco v práci naslouchala Menšíkovu ideologickému školení o moderním socialistickém obchodu. Diblík Maciuchová poťouchle glosovala dění jako z Dikobrazu a vesele vážila ementál (!) a banány (!!) - pamětníci vědí, ostatní nechť se zeptají. 2) Ale odpad to, milí mladí přátelé, zcela určitě není. Dietl & spol. byli špičkoví profesionálové a úlitby režimu jsou dobře čitelné a tudíž nepříliš škodné. Dílo je silně dobově podmíněné, ano, ale odpad? 3) Až dojemně působí tehdejší představy o "potravinovém luxusu" - šiška imitace a levná francouzská brandy Napoleon. 4) Za pozornost stojí tehdejší sortiment i ceny. Šestnáctikorunová (za kilo) rajčata či čtrnáctikorunové pomeranče, stejně jako vlašák za 2,40 - přepočítejte si to ekvivalentem 1:8 (ve srovnání mezd) a hned se ukáže, jak dobře se tehdy žilo. (28.02.2011)

V novinách jsem jednou četl článek o jakémsi malém městečku, jehož obyvatelé sepsali protestní petici, protože chtěli z náměstí odstranit jistou sochu. Stála tam už léta a nikomu nevadila, dokud nebyl její autor (Pavel Opočenský) zatčen a uvězněn a ti obyvatelé argumentovali, že nechtějí mít na náměstí sochu od pedofila. Nevzpomínám si už, které město to bylo, ale tipuju Kocourkov nebo Zvonokosy. Podobně znechucený jsem byl při nedávné mediální inkvizici Jana Kanyzy. Lidi, je třeba oddělovat dílo od umělce. Koho dnes zajímá, že např. Lewis Carroll byl pedofil nebo že Karel Höger kolaboroval s nacisty? Poškozuje to jejich morální profil, ale nic to nemění na tom, že jejich dílo je úspěšné a dobré. A stejně nesmyslné je házet bláto na "Ženu za pultem" jen proto, že ji hrála svým typickým způsobem horlivá soudružka Jiřina Švorcová. Ten seriál není o nic víc nebo míň propagandistický než "Nemocnice na kraji města". Argumentujete, že plné regály zboží a úslužnost zaměstnanců samoobsluhy neodpovídají tehdejší realitě? Samozřejmě budu zcela souhlasit, ale dodám, že jestli si někdo představuje, že úroveň československého zdravotnictví a jeho představitelů v "Nemocnici" se alespoň vzdáleně podobala tehdejšímu standardu, tak je mírně řečeno neinformovaný. Namítáte, že Jana Boušková hraje zanícenou svazačku a Vladimír Menšík bodrého plebejského soudruha, tedy typické nástroje tehdejší propagandy? Samozřejmě máte pravdu, ale dovolte, abych vám připomněl Elišku Balzerovou a Jaroslava Moučku, kteří plnili tutéž funkci v "Nemocnici". To byla prostě daň, clo, které bylo třeba komunistickému vedení zaplatit, aby ten seriál mohl být ve svých hlavních zápletkách a postavách apolitický a zaměřený čistě na vztahy a přiblížení dané profese, o což Jaroslavu Dietlovi vždycky šlo. Zajímalo by mně, zda by to ve vašich očích byl stejný odpad, i kdyby ženu za pultem hrála Jana Hlaváčová, pro kterou to Dietl psal, nebo třeba Jiřina Bohdalová. Ale aby nedošlo k omylu - bez výhrad respektuju, že se někomu zdá ten seriál prostě slabý. Ano. Ale propagandu srovnatelnou s výkvětem typu "Muž na radnici", "Okres na severu" nebo "Chlapci a chlapi" z toho neuděláte, ani kdybyste se stavěli na hlavu. 50% (08.02.2006)

Jaroslav Dietl si ještě stále umí neskutečně pohrát s jednotlivými charaktery postav a dnešní scénáristé seriálů se mají od něho co učit. Obsazení je pak v režii elitních herců, kteří odevzdávají maximum. Jenže co bylo tenkrát už neplatí dnes a některé vymoženosti tehdejší doby budí pousmání, protože třeba o běžné dovolené k moři je zde nakládáno jako se vzácným zbožím. Nejvíce mě baví scény, ve kterých je v záběru zboží, ten rozdíl oproti dnešním atraktivním obalům a hlavně cenám je monstrózní. Má to něco do sebe vidět v téměř historickém seriálu jak se žilo tehdy a dnes. Podle mě si tento seriál tak nízké hodnocení nezaslouží, protože to by ho pak měly mít všechny ostatní filmy a seriály natočené za bolševika. A z čeho by například o Vánocích žily všechny televizní stanice, když by rok co rok neopakovaly pohádky, dramata a další filmy vzniklé za bolševického režimu. Mně přijde Žena za pultem úplně normální. Po řemeslné stránce je dobře natočena, ale je až příliš jednotvárná a tím vzniká, že jednotlivé epizody jsou snadno zaměnitelné. (20.12.2010)

A kdo si všímá života prodavaček (a zedníků, uklízeček, učitelů, číšníků atd.) dnes? Upřímně, seriál je tendenční pitomost, ale ti herci, ti herci...kde jsou dnes? Navíc, i scénář o práci prodavačky v sedmdesátých letech 20. století, za hluboké totality mi připadá hlubší, než současné "skvosty", kterým nechci dát odpad jen proto, že mi připadají tak hloupé, že se na ně ze zásady nedívám (tím oceňuji práci hodnotitelů, kteří u nich trpí, jen aby je mohli spravedlivě ohodnotit). O kvalitě herců není třeba už vůbec pochybovat - podívejte se na obsazení tohoto seriálu (i když, jak moc byli nuceni zde hrát?) a nějakého seriálu z přelomu století... (05.12.2010)