Okres na severu

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 15.5.1981, pôvodný televízny seriál - Čistokrvná propaganda, ktorá mala úlohu "poľudštiť" aparát strany, ako orgán, ktorý tvrdo ale spravodlivo dohliada na všetky zložky života na okrese (od bdelosti nad papalášskou morálkou až po rozkrádanie, úplatky a prospechárstvo v socialistickom vlastníctve). Miestny kmotor ergo okresný tajomník Pláteník funguje lepšie ako mafia, ku ktorej celú KSČ niektoré postavy seriálu často prirovnávajú. Súdruhuje sa tu na každom kroku a Dietl do každej epizódy vložil niekoľko marxisticko-leninských poučiek, ktoré najmä Pláteník a jeho spolustranícki kumpáni často s vážnou tvárou deklamujú. Jednu hviezdičku udeľujem za ikonický hudobný dramaturgický kontrapunkt, ktorý vo mne zakaždým vyvolal spoľahlivý a nefalšovaný záchvat smiechu. (12.11.2016) (12.11.2016)

Vím ze odpůrci normalizačnich serialů točených po chuti hlavních představitelů KSČ mají na tento seriál svůj jasný názor ale já a to nejsem zaplatpánbůh levičak,sem byl mile překvapen a to bylo po dlouhé době sháněni.Skvělým hereckým výkonem se tu blískl Moučka který se pro takové role asi narodil,na všechno má odpověd a nic ho nerozhodí.Škoda jen ze ČT nevysílá podobné seriály třeba klidně kolem půlnoci v nějakém archivním pořadu.Protože jak mi mladí(ročník 84) se máme o této době dozvědět co nejvíc když není možnost. (22.01.2008)

Tak jsem si dopřála další nostalgickou vzpomínku. Nevím, jak to napsat, abych nepobouřila odpůrce tohoto seriálu, že se mi to líbilo víc, než při prvním dávném shlédnutí. Je to poměrně věrný obraz minulosti, protože pan Dietl, když psal své příběhy z určitého prostředí, vždy se s ním podrobně seznámil, aby působilo věrohodně. Pokud by tyto seriály nebyly natočeny, těžko by si za pár let někdo vzpomněl, jak to tehdy vlastně bylo. Dokumenty nemají takovou diváckou sledovanost a mohou být poplatné režimu. Samozřejmě seriál se nemusí líbit, může z dnešního pohledu připadat zdlouhavý a nudný, ale po filmařské a herecké stránce je mnohem lepší než současná televizní tvorba. Třeba ve vedlejší roli se vtipnými glosami dobře prezentoval Josef Bláha. Pan Moučka se velmi profesionálně zhostil role až nereálně kladného hrdiny bez bázně a hany. Nebylo by na škodu, kdyby v každé straně a to napříč politickým spektrem, byl aspoň jeden takový poctivý, nezkorumpovaný a slušný Pláteník, i když dneska by si neříkal soudruh, ale pan a nezdravil by „Čest práci!“ ale „Dobrý den!“ Vždyť jsou to stejně jenom slova. Možná by se dneska mohlo natočit pokračování seriálu po třiceti letech prokládané přímými přenosy z parlamentu. (21.07.2011)

Jako kluka mě schůzující soudruzi nezajímali. Nebyl tam Zorro ani Vinnetou. Jako starší jsem, i z osobních důvodů, odmítal vše, co zavánělo komoušema. Teď, o čtvrt století později, přišel čas, tohle bílé místo televizní mapy prozkoumat. Jako pamětník jsem myslím dostatečně vybaven, abych uměl číst mezi řádky, a současně dostatečně očkován, abych byl imunní před propagandou a dokázal ji odfiltrovat. Totéž platí pro stranický newspeak i kulisy. Seriál vznikl za socialismu, tak je to zasazen do jeho kulis. Kdyby to natočili za feudalismu, byl by Pláteník stejně nereálný šlechtic a seriál by velebil krále, kdyby to natočili za kapitalismu, byl by moudrý kapitalista. Když to všechno odfiltruji, zůstane příběh. Dnes už historický a reálný stejně jako většina jiných seriálů, tedy minimálně. S tímto vědomím a s vidinou hodnocení 26% jsem se přesto připravil na nejhorší. Jenže ono to kupodivu nebylo tak hrozné. Dokonce lepší než většina současné české seriálové tvorby, která je úplně prázdná a naprosto o ničem. Nenudil jsem se. Občas sice syknul nesouhlasem nebo se pousmál nějaké naivitě či hloupé režisérské manýře, ale příběh odsýpal, každý díl přinesl zvrat, mělo to tu správnou retro atmosféru, která aktivovala řadu vzpomínek na dětství, a přitom to bylo v řadě ohledů stále překvapivě aktuální. Překvapilo mě, že „strana“ není prezentována jako svatá, ale že téměř polovina všech soudruhů jsou tu různí prospěcháři, ambiciózní idioti, zloději, podrazáci nebo jiné svině. Kupodivu ani ten Pláteník není úplně kladný, a naopak, některé postavy ač otevřeně odmítají být komunisty, jsou podány jako kladné. Soukromá linie nenudí a je více méně věrohodná. V některých situacích jsem si dokonce říkal, „To je přesně jako u nás.“ Tohle prostě Dietl uměl. (06.12.2014)

Narozdil od pet let starsiho Sokolovskeho Nejmladsiho z rodu Hamru, ktery je pomerne koukatelny i dnes, jde o sesup dolu. Agituje se tam stejne, ale presun do doby normalizacniho bezcasi, ve kterem se napriklad x dilu radobydramaticky resi odvolani reditele chemickych zavodu, partnerske problemy dcery hlavniho hrdiny a jejiho nastavajiciho, intelektuala (ovsem z dobre delnicke rodiny!), neustale schuzovani se sroubovanymi vetami socialistickeho newspeaku (ktery prorusta i zbytek serialu a pouziva se treba i k popisu mezilidskych vztahu), nebo problemy frustrovane workoholicke sekretarky, ktera nema pritele, nuti dnesniho divaka okusovat nudou operadlo zidle. Kvalitativne jde o serial na urovni dnesni Ulice, pricemz tam kde ma Ulice jen prazdnotu, tam ma Okres na severu obcas dost trcici ideologicke trny. Serial si sice dovoluje byt v urcite mire socialne a politicky kriticky, coz je oproti napriklad zminene Ulici a vetsine podobne prazdne serialove produkce plus, ale narozdil od realneho "realneho socialismu" a zivota vubec se tu jako deus ex machina nakonec vzdy objevi chytry a vysoce lidsky Josef Platenik (nebo jiny bodry uvedomnely soudruh, kterych byla podle Jaroslava Dietla nahore zjevne vetsina), ktery cely problem v zajmu lidi i projektu zdarne vyresi, dobro odmeni a zlo potresta. O realnejsi a lepsi dobovy portret by asi slo tehdy, kdyby scenarista Platenika v prvnim dile pri explozi chemicky nechal zabit, a cely serial by probihal bez nej. (05.10.2010)